Doporučení a návody

Doporučení a návody obsahují:

1. Doporučení pro psaní prací

2. Jak porovnat vývoj v měnících se územních jednotkách

3. Návod na vytvoření Lorenzova oblouku


Doporučení pro psaní prací

Práce by měla dostát požadované úrovně nejen z hlediska obsahového, ale i formálního. Dejte si pozor na celkovou úpravu textu, správnost a jednotnost citací, nezapomeňte ani na gramatiku. Pro kontrolu případných gramatických nejasností ve vašem písemném projevu využijte např. Internetovou jazykovou příručku, která je volně dostupná na webu Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Citace

Na webu katedry sociální geografie a regionálního rozvoje visí Doporučením pro psaní geografických prací, které obsahuje základní informace týkající se formální stránky práce, jejího obsahu a struktury, způsobu citování, atd. Jsou tam uvedeny i příklady, které se vám při zpracování práce mohou hodit. Bohužel jsou tato doporučení již poměrně zastaralá a příliš nerefluktují aktuální četnost citací online článků či elektronických informací. Řiďte se proto raději současnou vyvěšeno na webu časopisu Geografie

Hlavní zásady: 

  • Citace z časopisu: SJOBERG, O. (2014): Cases on themsleves? Theory and research on ex-socialist urban environments. Geografie, 119, 4, 299319. 
  • Citace knihy: GREGORY, K. J. (2000): The changing nature of physical geography. Arnolt, London. 
  • Citace kapitoly v knize: MARCOU, G. (1993): New tendencies of local government development in Europe. In: Bennet, R. J. (ed.): Local government in the new Europe. Belhaven Press, London, New York, 51-66.
  • Citace online zdroje: MANDELMAN, A. (2012): Wet Prairie: People, Land, and Water in Agricultural Manitoba, http://www.h-net.org/reviewa/showrev.php?id=37027 (1. 1. 2016). 

Nejčastější chyby při psaní prací

Vybrané chyby, které se v pracích z metod v sociální geografii I nekvíce opakovaly, sepsala RNDr. Petra Šapčková, Ph.D. Před odevzdáním práce si zkontrolujte, zda Vaše práce tyto chyby neopakuje. 

Nejčastější chyby při zpracování seminárních prací zpracovali studenti v LS 2009 jako zpětnou vazbu pro svoje následovníky:

A. Faktické chyby:

  • wikipedia.cz není vhodný zdroj informací
  • chybné použití slovního spojení „hustota obyvatel" místo hustota zalidnění
  • číselné údaje stačí zaokrouhlené na dvě desetinná místa
  • nepoužívat v hodnocení formulace jako „v grafu vidíme..", „je patrné.." apod.
  • Lorenzova křivka musí být do čtverce, ne do obdélníku!
  • 60% = šedesátiprocentní, 60 % = šedesát procent (pozor na anglicky psanou literaturu, kde je psáno dohromady)
  • vyhnout se „vycpávkovým, plevelným" výrazům
  • pokud čerpáte z vlastních znalostí získaných na přednáškách, je nutno opět citovat např. ze studijních materiálů
  • uvádíte-li v textu své myšlenky, musíte uvést, že je to váš názor
  • nutnost práce s odbornou literaturou
  • pokud chcete v textu používat zkratky, musíte je nejprve vysvětlit
  • u použitých webových stránek musíte uvádět kompletní url adresu

B. Grafická úprava

  • pozor na zdvojení nadpisů u grafů, map či obrázků
  • odlište od sebe nadpis a zdroje fontem či velikostí písma
  • větší tabulky a mapy dávat do příloh - narušení kontinuity textu
  • související data dávat vždy do jednoho grafu, mapy či tabulky - lepší přehlednost
  • z více grafů lze často udělat jen jeden -> lepší názornost
  • mapové výstupy exportovat v dobrém rozlišení
  • před vytištěním nebo posláním práce uložit do PDF (u Wordu jsou časté problémy s tiskem)
  • na začátku práce je nutný nejen obsah, ale i seznam příloh
  • písmo musí být buď s patkami nebo bez v celém dokumentu, i čísla stránek

C. Citovat, citovat, správně citovat!!!

 

Další časté chyby a doporučení

Pokud jednotlivé části seminární práce zpracovávají různí lidé, je nutné před odevzdáním celou práci jednotně zformátovat a ohlídat číslování tabulek a obrázků.

Kapitola by neměla začínat tabulkou nebo grafem.

Tabulka nebo graf musí být umístěna u textu, který na ni odkazuje příp. v příloze (i na tu musí být odkázáno, aby se čtenář zorientoval). 

Pište jednoduše a věcně.

Přemýšlejte a hledejte souvislosti.

Nezaměňujte okres Olomouc a Olomouc.

Neodevzdávejte práci, pokud neobsahuje všechny části zadání. 


 

Jak porovnat vývoj v měnících se územních jednotkách

a) ve všech okresech došlo ke změnám v administrativním vymezení obcí

b) tyto změny nelze při hodnocení vývoje zanedbat

c) nelze tedy spočítat např. hustotu zalidnění přímo z dat z jednotlivých lexikonů

1. případ:

Obec existovala samostatně v roce 1961 a v roce 2001 byla administrativně zařazena pod jinou obec. V původní databázi tedy mám v roce 1961 dvě obce s uvedenou rozlohou, v roce 2001 je původně samostatná obec pouze částí obce bez uvedené rozlohy. To znamená, že v roce 2001 není možno z lexikonu vypočítat hustotu zalidnění.

- obec původně samostatnou (1961) sloučím i v tomto roce - sečtu počet obyvatel i rozlohu a porovnám s rozlohou v roce 2001 - rozloha by měla přibližně odpovídat.

2. případ:

Obec vznikla odloučením od jiné obce (v roce 1961 neexistovala) a je v roce 2001 samostatná. Pro rok 1961 neznám její rozlohu - nemohu tedy vypočítat hustotu.

- obec dnes samostatnou (2001) sloučím i v tomto roce - sečtu počet obyvatel i rozlohu a porovnám s rozlohou v roce 1961 - rozloha by měla přibližně odpovídat.

3. případ:

rozlohy v obou sledovaných letech nejsou přibližně shodné - došlo k odtržení části obce a připojení jako části obce k jiné obci.

Řešení: obce spojím a sečtu počet obyvatel i rozlohu v obou letech.

Jiné řešení není možné, pokud jste nezjistili rozlohy částí obcí z jiných zdrojů než z lexikonu.


Návod na vytvoření Lorenzova oblouku

K vyjádření (územní) koncentrace lze využít jednoduchou Lorenzovu křivku. Oblouk křivky a úhlopříčka čtverce grafu vymezují plochu, která odpovídá míře koncentrace určitého jevu (ve statistice je to 1/2 tzv. Giniho koeficientu koncentrace). Čím je tedy plocha vymezená oběma křivkami větší, tím je i větší variabilita v prostorové koncentraci např. obyvatelstva.

Názorné je zejména vývojové srovnání několika časových průřezů nebo dvou odlišných regionů.

Lorenzův oblouk můžeme dobře využít při hodnocení koncentrace obyvatelstva. Jeho sestrojení provádíme v následujících krocích:

Do tabulkového procesoru nasázíme data za jednotlivé územní jednotky

Obec

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Hustota zalidnění

 Přišimasy

 268

 12,3

 21,8

 Škvorec

 369

 14,6

 25,3

 Vrátkov

 158

 24,3

 6,5

 celkem v území

 12589

 1524

 


Vypočteme hustotu zalidnění a seřadíme obce podle hustoty (to je velmi důležité). Vypočítáme relativní kumulativní četnosti pro počty obyvatel i rozlohu v jednotlivých řádcích.

Obec

Počet obyvatel

Fi kumulativní (%)

Rozloha (km2)

Fi kumulativní (%)

 Vrátkov

 158

 1,26

 24,3

 1,59

 Přišimasy

 268

 3,38

 12,3

 2,40

 Škvorec

 369

 6,32

 14,6

 3,36

 Hradešín

 1544

 100,00

 14,2

 100,00

 celkem v území

 12589

 xxx

 1524

 xxx

Nyní vynesu do grafu na osu x (vodorovnou) kumulativní četnosti rozlohy - pokud jsem řadil hustotu zalidnění vzestupně - nebo kumulované četnosti obyvatelstva pokud jsem řadil sestupně. V každém případě musím docílit toho, aby oblouk křivky byl v dolní pravé polovině grafu. Graf by měl tvořit pozvolnou křivku bez znatelných skoků. Pokud tomu tak není, sledujte ještě jednou postup sestrojení Lorenzova oblouku.

Graf sestrojte v tabulkovém editoru - nejlépe XY graf.

Sestrojení Lorenzova oblouku můžete nastudovat i v následující literatuře:
Pavlík, Z., Rychtaříková, J., Šubrtová, A. (1986): Základy demografie. Academia. Praha. strana 463.
Vencálek, J., Nováková, B. (1981): Cvičení z geografie obyvatelstva. Pedagogická fakulta v Ostravě. strana 30.
Pavlík, Z., Kuhnl, K. (1981): Úvod do kvantitativních metod pro geografy. UK Praha. SPN. Praha. strana 110.