Domů

Seminární práce I

 - práce vícečlenných týmů

Doporučujeme si dobře zorganizovat práci v týmu, rozdělit úkoly, stanovit termíny i osobu zodpovědnou za zformátování práce (zabere více času, než by se mohlo zdát). Předejdete tím řadě problémů…

Před započetím práce si důkladně přečtěte zadání (pozor, u části o dopravě je pevně dané datum získání informací o dopravních spojích). Zároveň důkladně prostudujte pravidla při psaní cvičení. Zejména upněte svou pozornost na kvalitní práci s literaturou, citace pramenů a zařazení shrnujícího závěru na konec celé práce.

 

1. Úvod 

V úvodu uveďte stručnou charakteristiku Vašeho vybraného okresu (zejména jeho obyvatelstva a sídelní struktury, ale také socioekonomické údaje).

Do této části, která by neměla přesáhnout 3600 znaků včetně mezer, vložte tyto 3 povinné prvky:

1. tabulku se šesti základními charakteristikami okresu (počet obyvatel, počet obcí, rozloha, hustota zalidnění aj.), za rok 2016 (příp. 2017)
2. graf vývoje počtu obyvatel okresu mezi lety 1970 a 2016 (příp. 2017),
3. mapu s polohou okresu v rámci Česka.

Grafické prvky a mapu nezapomeňte interpretovat, ne pouze popisovat.

Dále napište vstupní zamyšlení (esej) o regionální problematice témat, která jste si pro zpracování vybrali (viz následující sekce analýza) ve Vámi analyzovaném okrese. Využijte obecnější socio-geografické texty z recenzovaných časopisů nebo kapitoly z knih (2-4 texty). Užijte přímou a nepřímou citaci. Literaturu nezapomeňte uvést v seznamu na konci práce. Esej bude mít rozsah 2000 znaků včetně mezer.

V eseji se zaměřte na vystižení regionálních specifik okresu a pokuste se odpovědět například na tyto otázky: Čím byl historicky (až do současnosti) ovlivněn hospodářský vývoj regionu/okresu? Jaký je vliv přírodních a socioekonomických podmínek na rozvoj regionu/okresu?

 

2. Metodika

Přesně, stručně a jasně uveďte, jaké metody a zdroje dat byly v celé práci využity! Neopomeňte vysvětlení syntetického ukazatele.

 

3. Analýza

Analytická část má minimálně tolik částí, kolik je vás v týmu. Pevně dané jsou následující: 

A. Ekonomika - výroba – zemědělství (využití ploch a jejich vývoj)
B. Ekonomika - nevýrobní odvětví – služby (struktura zaměstnanosti ve službách, vzdělání, obchody)
C. Obyvatelstvo - přirozená měna, migrace, struktura obyvatelstva
D. Mobilita - doprava a dojížďka

Pokud je Vás v týmu 5, zvolte ještě následující téma:
E. Turistický ruch

V případě, že si mezi sebou rozdělíte práci po jednotlivých oblastech (doporučujeme), budou všechny části práce očíslovány jednotně a budou mít společný formát!

Všechny oblasti hodnoťte z následujících pohledů:
Vývoj - stručně dlouhodobé určující podmínky, podrobněji vývoj po roce 1989
Struktura - složení lidí, dopravy, služeb, zaměstnanosti
Rozmístění - statistické nebo kartografické vyjádření
Velikost - statistické nebo kartografické vyjádření

 

A. ZEMĚDĚLSTVÍ  

(Zadání připravil Mgr. Zbyněk Janoušek na základě předchozí verze dr. Jana Kabrdy a dr. Víta Jančáka)

Cílem cvičení je zhodnotit prostorové projevy zemědělské činnosti v krajině. Konkrétním obsahem cvičení je analyzovat prostorový vzorec využití ploch ve vybraném okresu a jeho změny po roce 1989. Využití ploch lze chápat jako výsledek interakce společnosti a přírody. Využití ploch v dané lokalitě poukazuje na hospodářské využití – či funkci – daného území; a změna využití ploch potom signalizuje proměnu hospodářské funkce daného území v širším celku. Nejvýznamnějším „uživatelem“ ploch ve Střední Evropě je zemědělství. Výzkum využití ploch proto může vhodně přispět k poznání prostorových (geografických) aspektů zemědělství. Pro seznámení s tématem si projděte například následující článek:

  • BIČÍK, I., JELEČEK, L. (2009): Land use and landscape changes in Czechia during the period of transition 1990–2007. Geografie, 114, 4, 263–281.

V tomto cvičení budete pracovat se dvěma základními zdroji dat o zemědělském využití krajiny Česka: s katastrem – a na něm založené historické „Databázi dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845–2010)“ – a s registrem půdy (LPIS- Land Parcel Identification System).

Úkol 1 Pozice okresu v rámci Česka a její vývoj 1990–2016

Stáhněte si Databázi dlouhodobých změn využití ploch Česka na webu, kde najdete také popis jejího vzniku a obsahové struktury (viz soubory Informace ke staženým datům, Databáze a její tvorba). Pomocí stahovací služby Atom ČÚZK stáhněte Úhrnné hodnoty druhů pozemků za katastrální území k 1. 1. 2016. Vyberte data za vámi zvolený okres, využijte digitální geografickou databázi ArcČR 500 verze 3.3 (k dispozici na webu firmy Arcdata Praha).

Sestavte tabulku porovnávající využití ploch v letech 1990, 2000 a 2016 ve vašem okresu a v celém Česku, tj. procentuální zastoupení následujících sedmi kategorií využití ploch: orná půda, trvalé kultury (vinice + chmelnice + sady + zahrady), trvalý travní porost (louky + pastviny), lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy. V textu se pokuste rozebrat podobnosti a odlišnosti mezi změnami využití ploch vašeho okresu a Česka a dále jakými faktory (přírodními a socio-ekonomickými) byly způsobeny. Pokuste se sestavit seznam „hybných sil“, ovlivňujících změny využití ploch v Česku a ve vašem okresu.

Úkol 2 Prostorový vzorec využití ploch v okresu v datech katastru a LPIS

Pomocí Veřejného export dat LPIS si stáhněte data za váš okres k 1. 1. 2016 (Území: okres, Entita: DPB, Typ: SHP). Na webu ministerstva zemědělství naleznete také příručky popisující data registru půdy a způsob práce s nimi. Data za „Úhrnné hodnoty druhů pozemků“ (z 1. úkolu) přiřaďte v GIS k obcím (opět použijte ArcČR 500 verze 3.3), stejně tak přiřaďte k obcím data LPIS. V úkolech 2 a 3 pracujete na úrovni obcí.

Zvolte si jednu z následujících kategorií využití ploch:

  • orná půda (v registru půdy tvořena kulturami: standardní orná půda (R), travní porost na orné půdě (G), úhor (U))
  • trvalý travní porost

Pro váš okres a vybranou kategorii využití ploch vytvořte kartogramy podílu (v %) dané kategorie na celkové rozloze obcí v roce 2016 podle katastru a podle LPIS (tj. dva kartogramy). Dbejte na formální správnost kartogramů (stejná stupnice, zaokrouhlené hranice intervalů, šířka intervalů odvozená z histogramu, barevnost, atd.). Dále vypočítejte rozlohu vybrané kategorie využití ploch za celý okres a její procentuální zastoupení na celkové rozloze okresu podle katastru a podle LPIS. V textu se pokuste kartogramy interpretovat, především rozebrat faktory ovlivňující rozdíly mezi obcemi (tj. kde jsou největší/nejmenší rozdíly a proč). Zohledněte též odlišnosti v metodice obou datových zdrojů (srov. např. Zprávy o stavu zemědělství ČR – Zelená zpráva). Text by neměl být popisný, ale měl by směřovat k zobecnění.

Úkol 3 Uživatelské vztahy k zemědělské půdě a jejich koncentrace

Česko je státem s největší průměrnou rozlohou využívané půdy na zemědělský podnik (133 ha/podnik) v celé EU (průměr 16 ha/podnik; viz zde). Existence velkých zemědělských podniků má významné ekonomické i environmentální důsledky (včetně způsobu hospodaření v krajině). V současné diskusi o podobě Společné zemědělské politiky EU po roce 2020 se opět objevil návrh na omezení dotací pro rozsáhlé podniky (tzv. zastropování přímých plateb).

Na základě dat registru půdy vytvořte kartogram za jednotlivé obce vašeho okresu znázorňující podíl půdy (z celkové rozlohy evidované v LPIS v dané obci) užívané největším uživatelem (zemědělským subjektem) v dané obci. Dále vytvořte graf, Lorenzovu křivku, znázorňující koncentraci uživatelské struktury půdy v celém okresu. Na vodorovné ose bude kumulativní podíl počtu uživatelů v % (z celkového počtu zemědělských subjektů evidovaných v LPIS v daném okresu), na svislé ose bude kumulativní podíl rozlohy užívané půdy v % (z celkové rozlohy všech kultur evidovaných v LPIS v daném okresu). Návod na konstrukci grafu najdete např. zde. V textu interpretujte zjištěné rozdíly mezi obcemi. Jaké je rozdělení hodnot? Odpovídají výsledky ve vašem okresu Paretovu pravidlu? Získané výsledky zhodnoťte v kontextu celkového vývoje českého zemědělství po roce 1989. Které konkrétní změny se zde projevily? Nakolik jsou výsledky analýz ze zvoleného okresu specifické a nakolik obecné pro celé Česko?

 

B. SLUŽBY

(připravili Dr. Jiří Vágner a Doc. Martin Ouředníček)

Úkol 1 Struktura zaměstnanosti ve hlavních pracovních centrech

Zhodnoťte strukturu zaměstnanosti obyvatelstva hlavních pracovních center v roce 2011 - zaměřte se na složení sektoru služeb v obcích okresu. Na základě dat o ekonomicky aktivních a dojížďce ze sčítání lidu 2011 vypočítejte strukturu pracovních příležitostí v obcích (viz tištěné publikace v knihovně nebo přes tento link). Zhodnoťte (s důrazem na služby) strukturu pracovních příležitostí v osmi největších pracovních centrech okresu, ve všech obcích s převahou dojížďky nad vyjížďkou a funkční zaměření všech ostatních obcí v okrese. 

S využitím mapy pro rok 1961 diskutujte změnu postavení jednotlivých center i okresu jako celku. Centra zjistíte v následující specializované mapě (znázorněna kartodiagramy): 

NEMEŠKAL, J., SVOBODA, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2014): Dojížďka ve vybraných centrech Česka. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Atlasobyvatelstva.cz.

Úkol 2 Vybavenost obcí základními školami

Zhodnoťte vývoj vybavenosti obcí základními školami v letech 1961 a 2017. Vypořádejte se s územními změnami obcí, pracujte v prostředí GIS. Vytvořte bodovou mapu škol, odlište školy existující v obou letech od těch, které existovaly jen v roce 1961 nebo 2017. Odlište školy s jedním nebo oběma stupni. Využijte Statistický lexikon obcí z roku 1965 a Malý lexikon obcí 2017. Pracujte se současným vymezením okresu.

Úkol 3 Rozmístění hypermarketů a supermarketů v okrese

Vytvořte mapu rozmístění hypermarketů a supermarketů v okrese. Zhodnoťte jejich koncentraci a dostupnost. Popište oblasti s nízkou nabídkou těchto služeb, výsledky interpretujte.

V práci využijte Reillyho model - vytvořte regiony obsluhované super a hypermarkety. Zaměřte se na určení hraničního bodu jejich vlivu (váhy určete podle bodového ohodnocení supermarketu a hypermarketu v sídle), využijte i určení hraničních bodů s mimookresními centry. Diskutujte tvar a velikost regionů, (ne)dostupnost maloobchodu v území.

Následující odkazy vám mohou být nápomocné při zpracování cvičení:

  

C. OBYVATELSTVO

(Zadání připravil Doc. Martin Ouředníček)

Pro zvolený okres si vybudujte databázi vývoje počtu obyvatel (tzv. střední stav), narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých a hrubých měr přirozeného přírůstku a migrace. Data za okresy zjistěte za roky 1996, 2001, 2006, 2011 a 2016.

Úkol 1 Hustota zalidnění obcí 

Vytvořte v prostředí GIS kartogram, ve kterém bude zachycena změna hustoty zalidnění obcí okresu mezi roky 1996 a 2016 formou indexu (1996=100% - 2016=?...). Nezapomeňte však porovnávat území se stejným územním vymezením. Nejprve vytvořte tabulku s rozlohami a populačními velikostmi obcí ve sledovaných letech (a jejich změnou!). Vypořádejte se s územními změnami obcí (viz návod na konci webové stránky). Tabulku a detailní výpis změn vymezení obcí v jednotlivých letech připojte do přílohy práce.

  • Vrstva obcí pro GIS - možné nalézt v počítačových učebnách v ArcČR.
  • Současné výměry obcí jsou dostupné zde.
  • Počty obyvatel k 1.1. a 31.12 v jednotlivých obcích okresu jsou mj. dostupné v databázi demografických údajů za obce Českého statistického úřadu. 

Úkol 2 Demografická struktura okresu

Zhodnoťte vývoj porodnosti a úmrtnosti v okrese v letech 1996-2016 a porovnejte ukazatele hrubých měr s vývojem v Česku. Zhodnoťte jednotlivé (rozdílné) vývojové etapy ukazatelů hrubých měr. Srovnejte věkové struktury vybraného okresu a Česka na základě dat ze sčítání lidu 1991 a 2011. Zhodnoťte vliv věkové struktury na vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů. K inspiraci využijte publikace o okresech, statistické prameny a vlastní zkušenosti. Nezapomeňte vybavit celou práci patřičnou kartografickou i grafickou částí.

Úkol 3 Migrace v okrese 

Jaký vliv má migrace na celkový přírůstek obyvatelstva v území? Jaké jsou hlavní příčiny stěhování obyvatelstva do/z okresu? Proveďte analýzu směrů migrace do/z okresu v roce 1996 a 2016! Skupiny okresů rozdělte podle polohy v kraji/mimo kraj, okresy s velkými městy/venkovské okresy. K typologii využijte literaturu. Jak se tyto trendy v čase mění. Co je hlavní příčinou migračních zisků/ztrát v okrese? Diskutujte důvody!

Vytvořte mapy migračních toků pro rok 1996 a 2016. Kombinujte čárové, plošné a bodové značky, např. kartogram, kartodiagram, stuhovou metodu apod.

 

D. DOPRAVA a DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ

(Zadání připravili Dr. Jakub Novák a Doc. Miroslav Marada)

Úkol 1 Postavení vybraných obcí okresu v dopravní síti Česka

S ohledem na náročnost zpracování tohoto úkolu vyberte ze všech obcí v okrese skupinu 25-30 obcí, která proporčním způsobem bude přibližně odpovídat velikostní struktuře obcí ve studovaném okresu. Výběr obcí proveďte podle následující tabulky. Z velikostních kategorií s méně než 2000 obyvatel vyberte obce tak, aby každá kategorie byla dostatečně reprezentovaná. V žádné velikostní kategorii však není potřeba více než 10 obcí. Zastoupení obcí v okrese podle velikostních kategorií a počet obcí, z jednotlivých kategorií, které jste zařadili do výběru, uveďte v přehledné tabulce.

Velikostní kategorie Počet obcí ve výběru
100 000 a více všechny
50 000 - 99 000 všechny
20 000 - 49 000 všechny
10 000 - 19 999 všechny
5 000 - 9 999 všechny
2 000 - 4 999 všechny
1 000 - 1 999 náhodný výběr*
500 - 999 náhodný výběr*
200 - 499 náhodný výběr*
0 - 199 náhodný výběr*

* ze skupiny obcí náhodným způsobem vyberte předem stanovaný počet obcí.

Výstup:
Tabulka obsahující počty obcí v okrese v jednotlivých velikostních kategoriích, počet obyvatel, který v nich žije, počet vybraných obcí v jednotlivých kategoriích a počet obyvatel, který v nich žije.

S využitím tabulky zhodnoťte sídelní struktury okresu a srovnejte se sídelní strukturou celé České republiky. Převažují v okrese malé obce, střední obce, nebo velká města? Ve kterých typech sídel se soustředí významná část populace? Oproti celé republice je sídelní struktura okresu rozdrobenější (převažují menší sídla) nebo naopak koncentrovanější do větších sídel? To jsou otázky, které mohou být vodítkem pro Váš text

Zhodnoťte, nakolik Váš výběr obcí reprezentuje skutečnou sídelní strukturu okresu.

Úkol 1a: Pro vybranou skupinu obcí zhodnoťte postavení obcí v dopravní síti pomocí následující bodovací metody vyhodnocení:

S pomocí aktuálního atlasu Česka přiřaďte vybraným obcím v okrese body podle následujících kritérií (letiště a říční přístavy zanedbáváme):

  • Výjezd („exit“) z dálnice (do 5 km od okraje města, více exitů ze stejné dálnice v jednom sídle započítáváme jen 1x) = 3 body
  • Napojení na silnici I. třídy = 2 body
  • Napojení na železnici s rychlíkovým a expresním provozem = 2 body
  • Napojení na železnici bez rychlíkového či expresního provozu = 1 bod

POZOR: bodujte každý směr komunikace. Vede-li silnice I. třídy do i z města, přidělte 4 body. Tím odlišíte polohu měst, která např. leží na slepé koleji od těch ležících na průjezdních tratích. 

Výstup:
Po sečtení bodů stanovte pořadí měst a zhodnoťte (interpretujte) výsledek. Komentujte např. pořadí podle dopravní polohy vzhledem k pořadí podle populační velikosti. Zhodnoťte vhodnost metodického postupu, přidělené váhy apod.

Úkol 1b: Zhodnoťte vybranou skupinu obcí z hlediska kvality veřejné dopravy.

  • zjistěte z jízdního řádu (např. IDOS) celková počet odjíždějících autobusových a vlakových spojů z jednotlivých sídel v okrese, a to ve středu dne 4. 4. (během 24 hodin) a uveďte je do tabulky,
  • celkový objem spojů veřejné dopravy vypočítejte jako 1x autobusové + 2x vlakové spoje (vlakových spojů je méně, ale mají vyšší kapacitu)

Výstup:
Zhodnoťte úroveň veřejné dopravy ve sledovaných obcích okresu. Všímejte si např.: Jaká je průměrná vybavenost spoji veřejné dopravy v jednotlivých velikostních kategoriích obcí a jak velká je variabilita mezi obcemi v jedné velikostní kategorii? Kdy odjíždí první a poslední denní spoj?

Úkol 1c: Zjistěte souvislosti mezi vybaveností veřejnou dopravou, postavením obce v dopravní síti a dalšími charakteristikami obcí.

Navzájem korelujte:

  • Dopravní polohu (výsledek úkolu 1a)
  • Celkový objem spojů (výsledek úkolu 1b)
  • Počet obyvatel

Použijte Spearmanův koeficient korelace pořadí.

Výstup:
Pokuste se komentovat a zhodnotit vypočítané korelační koeficienty. Jaké souvislosti mezi proměnnými se objeví a čím je možné je vysvětlit? A naopak jaké obce se z objevených souvislostí mezi proměnnými vymykají (např. malé obce s velmi vysokou úrovní veřejné dopravy). Na závěr se pokuste okres rozčlenit na oblasti s dobrou dopravní dostupností a oblasti periferní (podle vašeho názoru, znalosti území atd.)

Úkol 2 Základní charakteristiky dojížďky v okrese

Vytvořte tematickou mapu s úvodním analytickým textem.

Mapa bude obsahovat:

  • Kartogram znázorňující podíl vyjíždějících z obce na 100 EA bydlících v obci
  • Kruhový lokalizovaný kartodiagram zachycující vyjížďku do zaměstnání podle času stráveného dojížďkou (pozor absolutnímu počtu vyjíždějících musí odpovídat plocha kruhu, nikoliv jeho poloměr!)

Výstup:

Analytický text a mapa. V analytickém textu se zaměřte na následující otázky: Jaká je celková situace v okresu z hlediska vyjížďky do zaměstnání a času stráveného dopravou do zaměstnání? Které faktory ovlivňují míru vyjížďky z obce a čas dojížďky do zaměstnání? Jakou roli má velikost obce a její blízkost/vzdálenost od významných regionálních středisek a poloha vůči významným dopravním komunikacím?

Poznatky, které získáte ze studia tematické mapy, doplňte o vypočítané agregované údaje za skupiny obcí např. rozdělení obcí do velikostních kategorií. V závěru kapitoly konfrontujte poznatky z obou zadaných úkolů.

 

E. TURISTICKÝ RUCH

(Zadání připravil Mgr. Petr Koloušek)

Cílem tohoto bloku je zhodnotit situaci v oblasti cestovního ruchu ve Vámi zvoleném okrese.

Úkol 1 Turisticky atraktivní lokality

Ve zvoleném okrese vyhledejte turisticky atraktivní lokality a vytvořte přehledovou mapu, která je znázorňuje (využijte adekvátní kartografické metody).

Soustřeďte se zejména na:

  • přírodně hodnotné lokality (např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace),
  • lokality nebo infrastrukturu sloužící k hromadné rekreaci (např. splavné vodní toky, rekreačně využívané vodní plochy, lázeňská místa, zimní střediska, dálkové cykloturistické trasy nebo stezky, rozhledny),
  • místa s kulturně-historickou hodnotou (památky UNESCO, národní nemovité kulturní památky, památkové zóny nebo rezervace),
  • jiné dle uvážení a specifik Vašeho okresu

Následně přidělte jednotlivým obcím bodové hodnocení podle Vašeho uvážení v závislosti na výskytu turistických atraktivit v nich (hodnocení co možná nejvíce objektivizujte). Přidělte obcím odpovídající počet bodů nad rámec hodnocení, pokud podle Vašeho názoru mohou profitovat na turistických atraktivitách mimo jejich hranice (např. jsou napojeny na lokální integrovanou dopravu ve skiareálech, atraktivity se nachází bezprotředně za jejich hranicemi apod.). Hodnocení a celou metodiku stručně a věcně popište v příslušné kapitole (kapitola 2 Metodika). Klíčové je řádné zdůvodnění Vašeho bodového systému, inspirovat se můžete např. zde. 

Výstupem bude jednak přehledová mapa a dále grafické znázornění bodového hodnocení obcí.

 

Úkol 2 Kapacita rekreačního bydlení

Zhodnoťte podle nejaktuálnějších dostupných údajů z veřejné databáze ČSÚ kapacitu rekreačního bydlení v jednotlivých obcích:

-         

počet domů sloužících k rekreaci a jejich podíl na celkovém počtu domů,

-         

počet hromadných ubytovacích zařízení a počet lůžek v nich.

Vše uveďte v tabulkovém přehledu nebo zobrazte v mapě. Interpretujte získané informace, nejen z hlediska počtu, ale i prostorového rozmístění ubytovacích kapacit či z hlediska typu ubytovacího zařízení – hotel x penzion x ubytování v soukromí. Kriticky zhodnoťte datové zdroje. Pro srovnání využijte data o hromadných ubytovacích zařízeních z vybraného agregátoru firem zaměřených na ubytovací služby (např. firmy.cz).

 

Úkol 3 Analýza vztahu kapacity rekreačního bydlení a turistické atraktivity obcí

Zhodnoťte vztah vytvořeného bodového hodnocení obcí s kapacitou rekreačního bydlení. Využijte k tomu korelační koeficient. Souvisí více s počtem objektů individuální rekreace nebo s počtem hromadných ubytovacích zařízení (lůžek)? Kriticky zhodnoťte získané výsledky a popište limity metody. Vyberte obce, kde vztah vyšel oproti očekáváním (turisticky atraktivní bez kapacit pro rekreační bydlení nebo naopak) a pokuste se tento nesoulad vysvětlit. Diskutujte s dostupnou odbornou literaturou, případně s nalezenými strategickými dokumenty nebo analýzami cestovního ruchu vztahujícími se k danému území.

 

4. Syntéza

Tuto část zpracujete společně v týmu. Vytvořte komplexní ukazatel kvality prostředí s využitím alespoň pěti různých indikátorů podle obcí. Využijte například bodovací metody, můžete jednotlivým indikátorům přiřadit i různé váhy (vše popište v kapitole Metodika). Výsledek vyjádřete mapou a tabulkou. Inspirujte se v Atlase krajiny, v Atlase sociálně prostorové diferenciace, další ukázky byly na hodině (index segregace, Human development index apod.).

Možné indikátory - kriminalita, nezaměstnanost, volby, bytová výstavba, obrat migrace, rozvodovost, vzdělání, pracovní příležitosti, znečištění atp.

 

5. Závěr

Shrňte všechny podstatné výsledky práce. Zjištěné informace vzájemně propojte a odůvodněte. Rozsah závěru by neměl přesahovat 2700 znaků včetně mezer.

 

6. Seznam literatury

Vytvořte seznam literatury podle normy časopisu Geografie (pozor od roku 2016 změněná norma!).

 

Práci odevzdejte do stanoveného termínu v tištěné formě svému cvičícímu (pokud není cvičícím určeno jinak) a do Moodlu.

Práce odevzdané před termínem budou posuzovány méně přísně.