Migračně-zemědělská exkurze ve firmě Ekofrukt Slaný: osvěžující sběr třešní a diskuse nejen o nedostatku pracovníků

Jakým problémům čelí čeští ovocnáři a výrobci potravin? Jak velká a červená má být třešeň? Jak to voní ve výrobně müsli tyčinek? Jaké nasazení a láska k práci v sadě je potřeba k tomu, abychom si v supermarketu mohli koupit kvalitní české ovoce? A kdo všechnu tu práci dělá? To a mnohem více jsme se dozvěděli během půldne stráveného ve firmě Ekofrukt Slaný, kam se dvě naše členky vydaly díky exkurzi organizované týmem Geomigrace spolu s dalšími studenty geografických programů PřF UK v úterý 16. června 2020. Po zevrubné ukázce, jak a jaké třešně sbírat, aby splňovaly ovocnářské zásady, požadavky obchodních řetězců a představy cílových zákazníků, jsme společnými silami asi za hodinu naplnili šest česačských „košů“ (a, přiznejme si, také své žaludky). Zručný brigádník prý jeden takový koš sám naplní za čtvrt hodiny. Následovala prohlídka třešňových, višňových, meruňkových a jablečných sadů spojená s živou diskusí o tom, kolik pracovníků je k vypěstování a sklizni ovoce v tomto cca 200hektarovém sadě – desátém největším v Česku – potřeba (v každém období je to několik desítek osob), odkud pocházejí (čeští pracovníci jsou spíše raritou a dlouho nevydrží – nejčastěji tu najdete sezónní zaměstnance z Rumunska, Ukrajiny, Moldavska, ale pracují tu i třeba Filipínci), proč se některé části sadů zakrývají sítí s UV filtrem (síť slouží jako ochrana proti kroupám, filtr pomáhá vypěstovat světlé odrůdy jablek jako Golden Delicious), ale také například jak náročné je vypěstovat v Česku melouny ( i přes stále příznivější počasí je potřeba specifické složení půdy a drahá technologie). Po přesunu do třídírny ovoce a potravinářské výrobny jsme se pak dozvěděli nespočet zajímavých detailů o dlouhodobém skladování čerstvého ovoce, třídění jednotlivých kousků podle kvality a velikosti (tak, aby vyhovovaly očekáváním zákazníků), složení müsli tyčinek, ale i o výrobním řetězci a spolupráci firem mezi sebou. Zaměstnanci Ekofruktu byli neskutečně vstřícní, sdílní a ochotní a exkurze pro nás byla nejen poučným, ale také velmi příjemně stráveným časem. Navíc jsme si domů mohli část své „sklizně“ odvézt a slunný zážitek si tím ještě výrazně prodloužit!   Text: Kristýna Janurová, Geomigrace, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK (redakčně upraveno)