Diferenciace proměn vnitřního města Prahy a jejich dopady na dlouhodobé rezidenty

Pražské vnitřní město se od změny politického režimu významně proměňuje. Díky procesům revitalizace, komercializace a gentrifikace dochází k oživení a zvyšování rezidenční atraktivity některých oblastí. Selektivní povaha regenerací však spolu se stále trvající stagnací jiných území a přetrvávající koncentrací osob nižšího sociálního statusu vede k fragmentaci prostorových struktur vnitřního města. Značná sociálně prostorová diferenciace může být kromě nových příležitostí zárodkem sporů mezi funkcemi a osobami s odlišným životním stylem a spotřebními preferencemi a vyústit až ve vytlačení určitých skupin obyvatel.

Cílem projektu je analyzovat proměny pražského vnitřního města a dopady těchto změn na dlouhodobé rezidenty vybraných čtvrtí. Nejprve projekt poskytuje systematickou analýzu čtvrtí vnitřního města. V druhém kroku je zkoumána percepce a důsledky změn pro obyvatele lokalit, které procházejí určitou formou intenzivní fyzické, funkční či sociální transformace. Zaměřujeme se přitom na skupiny obyvatel, které mohou být na proměny citlivější a případně být ohroženy různými formami vytlačení. Jedná se zejména o nízkopříjmové rezidenty, seniory, rodiny se závislými dětmi, rezidenty v nájemním bydlení a také osoby ze čtvrtí vystěhovalé. Detailní poznání proměn jednotlivých lokalit a jejich konsekvencí přispěje k pojmenování případných konkrétních problematických aspektů proměn.

SPLNĚNÍ CÍLŮ PROJEKTU

Cílem projektu bylo poznat transformaci postsocialistického vnitřního města prostřednictvím analýzy objektivních proměn vnitřního města Prahy a subjektivní percepce změn rezidenty. Projekt doplňuje omezené poznání postsocialistických vnitřních měst o systematičtější pohled na jeho proměny, zejména rozšiřuje poznání o vnímání změn rezidenty. Stanovené cíle byly naplněny dvěma hlavními částmi projektu.

První část projektu představila proměny čtvrtí vnitřního města Prahy v letech 2001-2016 prostřednictvím dat o obyvatelstvu a bytovém fondu. Výsledkem je typologie proměn lokalit a analýza charakteru jejich vývojových trajektorií jak za celé vnitřní město, tak za vybranou čtvrť, čemuž odpovídají i dvě dílčí fáze. První tvoří analýza proměn celého vnitřního města Prahy na úrovni ZSJ a sčítacích obvodů. Statistická data byla analyzována metodami shlukové analýzy. Přestože vnitřní město charakterizuje značná prostorová a typová variabilita proměn (např. gentrifikace, sociální upgrading, stárnutí) zejména na nižší řádovostní úrovni, mnoho oblastí zůstává relativně stabilních v porovnání s ostatními vnitroměstskými lokalitami. Klíčovým zjištěním je rozdrobenost proměn napříč jednotlivými čtvrtěmi a přítomnost navzájem protikladných typů v těsné blízkosti.

Zadruhé byla zpracována analýza proměn na příkladu pražské čtvrti Holešovice s cílem zjistit, jak se daná čtvrť proměňuje, a zda lze identifikovat proces gentrifikace. Statistická data byla analyzována metodami deskriptivní statistiky a doplněna o rozhovory s místními aktéry pro objasnění možných příčin proměn. Transformaci Holešovic charakterizuje součinná přítomnost řady rezidenčních proměn včetně gentrifikace. Nejčastější typ proměny představuje renovace obytného prostředí bez obměny obyvatel (tzv. incumbent upgrading) navázaná na privatizaci bytového fondu. Vývoj čtvrti usměrňují mechanismy působící na různých řádovostních a časových úrovních, avšak konkrétní charakter vývojových trajektorií determinuje zejména lokální kontext.

Druhá část projektu zkoumala důsledky proměn obyvatele lokalit, které procházejí určitou formou fyzického a sociálního zlepšení (upgrading). Výzkum se soustředil na dlouhodobé obyvatele, kteří mohou změny vnímat citlivěji, jelikož často mívají silné vazby ke svému rezidenčnímu prostředí. Cílem bylo zjistit, jak vnímají proměny své čtvrti, jak na ně reagují, a jak změny ovlivňují jejich vztah s daným místem/čtvrtí. K tomuto účelu bylo realizováno celkem 27 polostrukturovaných rozhovorů s dlouhodobými obyvateli Prahy 7. Navzdory různorodým postojům ke změnám doprovázející proces gentrifikace zůstává vazba rezidentů se čtvrtí značně stabilní. Potenciálně negativním důsledkům gentrifikace zabraňuje percepce proměn jako do značné míry přirozeného procesu, jež je vnímán v rámci individuálního stárnutí a jiných změn životního cyklu obyvatel, historického vývoje čtvrti, a v kontextu vlastní rezidenční stability navázané na postsocialistické změny na trhu s bydlením.

PUBLIKACE

SÝKORA, J., ŠPAČKOVÁ, P. (2020): Neighbourhood at the crossroads: differentiation in residential change and gentrification in a post-socialist inner-city neighbourhood. Housing Studies, s. 1-28 [online].