Cizinci se stávají stále významnější a běžnější složkou obyvatelstva našich sídel, a to v souvislosti s výjimečnými migračními charakteristikami Česka v rámci zemí střední a východní Evropy i celé EU. Hlavním cílem projektu je na příkladu dvou z pohledu diverzity a koncentrace cizinecké populace zřejmě nejexponovanějších městských areálů v Česku (Pražský metropolitní region a městský region Karlových Varů) identifikovat a vysvětlit roli cizinců v procesech významně formujících místní sociální, fyzické i funkční struktury v posledních desetiletích, jako jsou suburbanizace či gentrifikace.
-
Cizinci se stávají stále významnější a běžnější složkou obyvatelstva našich sídel, a to v souvislosti s výjimečnými migračními charakteristikami Česka v rámci zemí střední a východní Evropy i celé EU. Tento fakt implikuje rostoucí význam cizinecké populace jako činitele ve formování lidmi obývaného prostoru. V postsocialistickém kontextu se ovšem jedná o relativně nový fenomén, jehož dosavadní výzkum se specificky věnoval především projevům na vyšších řádovostních úrovních. Citelná je zejména absence komplexnějšího poznání této problematiky na úrovni městských regionů či úrovni ještě detailnější. Hlavním cílem projektu je na příkladu dvou z pohledu diverzity a koncentrace cizinecké populace zřejmě nejexponovanějších městských areálů v Česku (Pražský metropolitní region a městský region Karlových Varů) identifikovat a vysvětlit roli cizinců v procesech významně formujících místní sociální, fyzické i funkční struktury v posledních desetiletích, jako jsou suburbanizace či gentrifikace. Dále porovnat zjištěná fakta s poznatky z okolních i vzdálenějších zemí, a s předpoklady obecně přijímaných převážně západních teorií, jejichž aplikovatelnost v našem prostředí však může být velmi omezená. Konceptuálně lze práci zařadit na hranici urbánní geografie a migračních studií. Hlavním zdrojem dat je aktuální databáze Cizinecké policie, zahrnující individuální záznamy o cizincích v přesnosti adresních bodů. Ta byla dosud pro výzkumné účely jen minimálně využita a skýtá značný potenciál.
-
Hlavním cílem projektu je poznat blíže socio-prostorové aspekty chování cizinecké populace Česka a vlivy, které má přítomnost cizinců na místní struktury sídel. Zjistit, nakolik a jak jsou jednotlivé skupiny cizinců zapojené do procesů, jenž v nedávné době zásadním způsobem formovaly a formují naše města, pokusit se zhodnotit vliv cizinců na lokální sociální, fyzické a funkční prostředí ve vybraných lokalitách, a pomocí zjištěných faktů ověřit relevanci zejména západních teoretických konceptů pro české prostředí. Cíle jsou dále specifikovány pomocí dvou hlavních sad výzkumných otázek:
1) Jak probíhá vývoj socio-prostorové diferenciace jednotlivých skupin cizinců v Česku na makro- a mikro-úrovni? Jaká je míra jejich koncentrace a jaké lokality cizinci upřednostňují? Existují zobecnitelné prostorové vzorce pro jednotlivé skupiny či typy sídel?
2) Jak důležitými aktéry jsou cizinci v procesech revitalizace centrálních částí měst, gentrifikace či suburbanizace? Jak přítomnost cizinců působí na sociální, fyzické a funkční prostředí vybraných lokalit a nakolik jsou recipročně cizinecké komunity ovlivňovány těmito strukturami?
Hlavním přínosem výzkumu pro oblast společenských věd by mělo být nalezení takových modifikací či doplňků dosavadní teorie i metodiky, jež dokáží uspokojivě odpovídat na otázky týkající se specifického prostředí postsocialistických sídel (a zejména pak českých v jejich rámci) a podat tak ucelenější informace o vlivu cizinců na struktury lokálního prostředí sídel v Česku. Vzhledem k roli geografického a kulturně-historického kontextu ve zmíněných procesech se totiž pouhé převzetí konceptů a metod vytvořených na míru značně odlišnému prostředí nejeví jako dostatečné pro vysvětlení všech přítomných jevů, respektive jejich příčin a důsledků. Pro výzkum zvolené oblasti jsou typově odlišné (hlavní město vs. krajské město se specifickým segmentem lázeňství), obě jsou nicméně obecně identifikovány jako místa, v nichž zkoumaný cizinecký element figuruje jako nezanedbatelný činitel ve vývoji místního prostředí za posledních několik desetiletí.
Vzhledem ke svému meznímu konceptuálnímu zařazení by měl projekt sloužit jako most mezi výzkumnými týmy Urbánní a regionální laboratoře a Geomigrace na KSGRR PřF UK. Navrhovatel v současnosti vede cvičení předmětu Metody v sociální geografii I, nabízí se tedy i možnost propojit výzkum a jeho výstupy s výukou. V dalším roce bude zvažováno také zapojení vybraného bakalářského/magisterského studenta, který by mohl přispět k výzkumu tématu ve své absolventské práci.
Výzkum by dále měl mít určitý společenský přesah, uvážíme-li, že přítomnost migrantů z cizích zemí je v Česku velmi aktuálním a ve společnosti rezonujícím tématem. Veřejná debata, která k tomuto tématu často probíhá, se může opřít jen o minimum skutečně relevantních odborných poznatků o skutečném chování cizinců u nás. Odpovědi na výše definované otázky tak autor považuje za relevantní nejen z hlediska odborného, ale také pro prohloubení informovanosti veřejnosti a veřejných činitelů. Právě pro místní samosprávy je dobrá znalost procesů a rolí aktérů v nich stěžejní pro odpovědné rozhodování o rozvoji města.
-
KLSÁK, A. (2020): Proměny „ruských“ Karlových Varů: aktuální trendy v migraci, zahraničních investicích a cestovním ruchu. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, 9, č. 4, s. 43-53. (Jrec)
KLSÁK, A. (2020): Prostorové aspekty rezidenční mobility cizinců v Karlovarském kraji k 31. 12. 2019. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Dostupné zde.
ŠIMON, M., KŘÍŽKOVÁ, I., KLSÁK, A. (2020): Migranti ve vybraných městech Česka 2008–2015: Analýza změny prostorového rozmístění s využitím populačního rastru. Geografie, 125, č. 3, s. 343–374. (Jimp)
Mapová aplikace: https://cuni.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=3838a7d5dd1047ca9da015ce9e46686b
-
8.-10. 9. 2020: Plzeň, Česko: Výroční konference České geografické společnosti 2020: Geografie pro udržitelný rozvoj měst a regionů. Příspěvek: Proměny „ruských“ Karlových Varů: pět let od anexe Krymu.
13.-16. 11. 2019: Ulan-Ude, Gremyachinsk, Rusko: Suburban Revolution and Peripheral Urban Territories in the Post-Soviet Space. Příspěvěk: Czech suburbanization in post-transformation era – the development, evaluation and challenges (společně s Martinem Ouředníčkem a Jiřím Nemeškalem)
25.-29. 9. 2019: Bělehrad, Srbsko: CAT-ference 2019: 8th International Urban Geographies of Post-communist States Conference. Příspěvek: Do foreigners tend to suburbanize in the Prague metropolitan region? (společně s Martinem Ouředníčkem)
13.-14. 9. 2019: Brno, Česko; 11th International Student and Early Career Conference New Wave. Příspěvek: Contemporary trends in population change and migration in Central Bohemia (spoluautoři Jiří Nemeškal a Nina Dvořáková).
15.-18. 5. 2019: Galway, Irsko; 7th Congress on the Geography of Europe (EUGEO) – Re-imagining Europe’s future Society and Landscape. Příspěvek: Contemporary trends in population change and migration in Central Bohemia (společně s Jiřím Nemeškalem a Ninou Dvořákovou).