Sociálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky


Doba řešení

2006 - 2011

Hlavní řešitel/ka

Martin Ouředníček

  • Česká republika prochází v období po roce 1989 řadou společenských a ekonomických změn. Tyto změny transformují strukturu a stratifikaci české společnosti (Večerník 1995). Narůstající sociální diferenciace se postupně promítá i do změn prostorové organizace české společnosti. O tom svědčí např. rostoucí nevyrovnanost v rozvoji jednotlivých regionů v České republice v průběhu transformačního období (Hampl 1996, 2005). Sociální a ekonomické nerovnosti se odrážejí v kvalitě života a rozdílném tempu vývoje jednotlivých regionů, měst a obcí Česka. Zároveň platí, že odlišné přírodní a socio-ekonomické podmínky některé regiony zvýhodňují a jiné diskvalifikují pro lokalizace funkcí. Je tedy nevyhnutelné, že řada těchto nerovností je po dlouhou dobu ukotvena v sídelním systému České republiky a nelze je zásadním způsobem ovlivňovat. To je zřejmé především u obcí a regionů v periferních nebo jinak nevýhodně lokalizovaných polohách (Jančák 2001). Některé projevy sociální diferenciace jsou naopak nové a souvisí s ekonomickými a sociálními procesy po roce 1989 (Mareš, Rabušic 1994, Sirovátka 1997, Večerník 2004). Výsledkem těchto procesů je právě narůstající sociálně prostorová diferenciace nejen mezi periferními a metropolitními regiony, ale také sociální polarizace uvnitř mikroregionů nebo sídel s podobnými ekonomickými i sociálními charakteristikami i pozicí v hierarchii osídlení (Ouředníček 2003).

    Cílem projektu je identifikovat sociálně prostorové procesy, které významným způsobem ovlivňují kvalitu života obyvatel ve městech a obcích České republiky a posoudit role a možnosti institucí v ovlivňování sociálních a ekonomických procesů na lokální úrovni. Výsledkem bude návrh postupů, které vedou ke zmírnění důsledků sociálně prostorové diferenciace a zlepšení kvality života ve městech a obcích České republiky.

    Za stěžejní faktory ovlivňující kvalitu života považujeme zejména dostupnost práce, vzdělání, veřejných a soukromých služeb. Diferenciace v možnostech přístupu k práci, vzdělání, zdravotní péči a dalším službám vytváří regionální rozdíly v kvalitě života obyvatel České republiky. V určitých případech se mohou stát rozdíly mezi regiony překážkou soudržnosti a vyváženého rozvoje společnosti (Blažek 2002, Hampl 2005). Procesy popsané v následujících odstavcích považujeme za klíčové pro vývoj sociálně prostorové diferenciace České republiky a budeme jim ve výzkumu věnovat hlavní pozornost.

    Charakteristickým rysem proměny územní diferenciace je narůstající polarizace mezi důležitými regionálními centry na jedné straně a relativně venkovskými prostory na straně druhé (Hampl 2005). Jedním z podstatných důsledků ekonomické transformace je výrazná proměna v prostorovém rozmístění pracovních příležitostí. Během uplynulých 15 let došlo ke snížení počtu pracovní příležitostí v periferních oblastech. Nově vzniklé pracovní příležitosti se koncentrují převážně ve větších regionálních centrech. Podobně dochází v důsledku uplatnění tržních principů k nárůstu prostorové diferenciace v rozmístění služeb. V geograficky znevýhodněných lokalitách mizí maloobchodní provozovny a základní služby, snižuje se dopravní obsloužení. Všechny tyto faktory vedou k poklesu kvality života v menších obcích s periferní polohou. Mladší a vzdělanější lidé zde nenacházejí uplatnění a odcházejí především do větších sídel. Intenzivní odliv obyvatel z takto znevýhodněných obcí dále zhoršuje jejich sociální, demografickou i ekonomickou situaci a vede k “zachycení” zbývajících, často starých nebo málo kvalifikovaných obyvatel. Tím se významným způsobem snižuje sociální kapitál takových obcí a regionů, participace na veřejném životě a sociální soudržnost na lokální úrovni.

    K podobnému zachycení především staršího nebo chudšího obyvatelstva dochází paradoxně i ve vnitřních částech našich největších měst. Přispívají k tomu procesy komercializace a gentrifikace (Sýkora 1996, 1999). Příliv mladých, svobodných a bohatších obyvatel do centrálních částí měst je v ostrém kontrastu se stárnoucí věkovou strukturou v regulovaných nájemních domech. Následkem přílivu nového obyvatelstva s odlišnými potřebami, životním stylem se postupně mění např. nabídka zboží a služeb, výše nájmů i charakter celých nově gentrifikovaných oblastí. Relativně málo mobilní starší obyvatelstvo je tak chyceno v pasti centrálních částí měst a je nuceno využívat mnohem dražší zboží a služby nebo za nimi dojíždět do vzdálenějších lokalit. Tato skutečnost se podepisuje na snižování kvality života vybraných skupin obyvatelstva a tím narušuje sociální soudržnost lokalit.

    Narůstající rozdíly mezi sociálně ekonomickým statusem obyvatelstva lze pozorovat v zázemí velkých českých měst jako následek procesu residenční suburbanizace (Ouředníček 2001, 2003). Tento proces představuje nejsilnější migrační proud v současnosti (Čermák 2001). Ačkoliv může být příliv mladších a bohatších obyvatel suburbií vnímán jako posilování sociální struktury obyvatelstva obcí, dochází již dnes mezi starousedlíky a novými residenty k závažným sociálním problémům pramenícím z rozdílné ekonomické situace, životního stylu a v některých případech i odlišných názorů na další rozvoj obce. Suburbanizace je někdy vnímána jako hrozba pro sociální soudržnost společnosti jako celku (Putnam 2000).

    Problematika dostupnosti, prostorového nesouladu v lokalizaci residenční, pracovní a obslužné funkce a dopady prostorových procesů na sociální soudržnost a participaci na úrovni obcí jsou klíčovými tématy předkládaného projektu.

    Literatura:

    BLAŽEK, J. (1996): Meziregionální rozdíly v České republice v transformačním období, Geografie – Sborník ČGS 101, č. 4, str. 265-277.

    ČERMÁK, Z. (2001): Vývoj migrační mobility v devadesátých letech v České republice. In: Hampl, M. a kol.: Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha. Str. 87-98.

    HAMPL, M.(1996): Teorie geografické organizace společnosti. In: Hampl, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha. Str. 13-34.

    HAMPL, M.(2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha.

    JANČÁK, V. (2001): Příspěvek ke geografickému výzkumu periferních oblastí na mikroregionální úrovni. Geografie – Sborník ČGS 106, č. 1, str. 26-35.

    MAREŠ, P., RABUŠIC, L. (1994): Nezaměstnanost v České republice na počátku devadesátých let v regionálním pohledu. Sociologický časopis 30, č. 4, str. 475-498.

    MUSIL, J. (2004): Současná pojetí sociální soudržnosti a Česká republika. In: Musil, J. a kol.: Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Univerzita Karlova v Praze. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Praha. Str. 7-16.

    OUŘEDNÍČEK, M. (2001): Nová sociálně prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. eds.: Česká geografie v období rozvoje informačních technologií. Sborník příspěvků Výroční konference České geografické společnosti. Olomouc. Str. 248-257.

    OUŘEDNÍČEK, M. (2003): Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis 39, č. 2, str. 235-253.

    PUTNAM, R.D. (2000): Bowling Alone. The Collapse and Revival of American Community. Simon and Schuster. New York.

    SIROVÁTKA, T. (1997): Sociální a ekonomické faktory marginalizace na pracovním trhu v České republice. Sociologický časopis 33, č. 2, str. 169-188.

    SÝKORA, L. (1996): Economic and Social Restructuring and Gentrification in Prague. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Geographica 37, str. 71-81.

    SÝKORA, L. (1999): Processes of Socio-Spatial Differentiation in a Post-Communist Prague. Housing Studies 14, č. 5, str. 677-699.

    VEČERNÍK, J. (1995): Staré a nové ekonomické nerovnosti: případ českých zemí. Sociologický časopis 31, č. 3, str. 321-334.

  • Řešení projektu je rozděleno do šesti dílčích cílů, které povedou od obecného ke konkrétnímu a od teoretického k aplikovanému:

    • V001 Popsat sociálně prostorovou diferenciaci a identifikovat procesy, které diferencují prostorovou organizaci společnosti a významným způsobem ovlivňují kvalitu života ve městech a obcích České republiky
    • V002 Vybrat vhodné metody a indikátory a připravit datovou základnu pro měření vlivu sociálně prostorových procesů na rozmístění funkcí lokalizovaných v obcích a městech České republiky
    • V003 Analyzovat vybrané sociálně prostorové procesy a prokázat jejich vliv na rozmístění funkcí lokalizovaných v obcích a městech České republiky
    • V004 Analyzovat dopady sociálně prostorových procesů a diferencovaného rozmístění funkcí na kvalitu života ve městech a obcích ČR
    • V005 Posoudit roli institucí a aktérů v ovlivňování kvality života a navrhnout vhodné postupy směřující ke zmírnění nebo odstranění nadměrné sociálně prostorové diferenciace a marginalizace obyvatelstva měst a obcí v České republice
    • V006 Prezentovat výsledky výzkumu

    Ve výzkumu je možné navazovat na rozsáhlý projekt Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti uskutečňovaný v rámci Národního programu výzkumu významnými sociologickými pracovišti. Z tohoto výzkumu vyplynula mimo jiné potřeba zaměřit se na konkrétní problémy, které je vhodnější hodnotit nikoliv pouze obecně ve společnosti nebo za velké administrativní celky, ale na úrovni obcí (Musil 2004). Příspěvek předkládaného projektu je právě v začlenění prostorového aspektu a v navržení vhodných postupů pro řešení praktických problémů kvality života obyvatelstva měst a obcí České republiky.

  • Dílčí cíl V001

    V rámci dílčího cíle V001, jehož cílem bylo popsat sociálně prostorovou diferenciaci a identifikovat procesy, které diferencují prostorovou organizaci společnosti a významným způsobem ovlivňují kvalitu života ve městech a obcích České republiky, bylo uskutečněno dotazníkové šetření metodou Delphi a zorganizována diskuze u kulatého stolu s vybranými odborníky.

    Hlavním výstupem je DVD, zpráva o šetření Delphi a konání diskuze u kulatého stolu do Geografie a článek do časopisu Urbanismus a územní rozvoj (k nahlédnutí zde).

    Průběh prací na splnění úkolů dílčího cíle V001 je popsán ve Zprávě o výsledcích dílčího cíle V001. (k nahlédnutí zde)

    Dílčí cíl V002

    V rámci druhého dílčího cíle byly vybrány vhodné metody a indikátory a připravena datová základna pro měření vlivu sociálně prostorových procesů na rozmístění funkcí lokalizovaných v obcích a městech České republiky. 

    Průběh prací na splnění úkolů dílčího cíle V002 je popsán ve Zprávě o výsledcích dílčího cíle V002. (k nahlédnutí zde)

    Dílčí cíl V003

    Cílem třetího dílčího cíle bylo provést detailní analýzu vybraných sociálně prostorových procesů na území České republiky v podrobnosti obcí.  Práce navázala na oba předešlé cíle, které identifikovaly a definovaly nejdůležitější sociálně prostorové procesy diferencující území Česka a připravily datovou základnu a metodiku.

    Hlavním výstupem je Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky

    V rámci dílčího cíle byly dále identifikovány lokality, které reprezentují typy problémových oblastí (lokality se zastoupením znevýhodněného obyvatelstva).

    Průběh prací na splnění úkolů dílčího cíle V003 je popsán ve Zprávě o výsledcích dílčího cíle V003. (k nahlédnutí zde)

    Dílčí cíl V004

    Cílem čtvrtého dílčího cíle je posoudit dopady sociálně prostorových procesů na úrovni měst a obcí České republiky. V rámci třetího dílčího cíle byly na základě statistických dat vybrány lokality k detailnímu terénnímu průzkumu, při kterém jsme se zaměřili především na identifikaci příčin a mechanismů působení sociálně prostorových procesů na kvalitu života obyvatel v obcích ČR. Zvýšená pozornost je věnována roli institucí a aktérů, kteří ovlivňují lokální rozvoj.

    Průběh prací na splnění úkolů díslčího cíle V004 je popsán ve  Zprávě o výsledcích dílčího cíle V004.

    Dílčí cíl V005

    Záměrem dílčího cíle V005 je syntéza poznatků o roli institucí a aktérů v ovlivňování kvality života získaných především během terénních prací realizovaných v rámci dílčího cíle V004 a jejich doplnění o detailnější analýzu vybraných tematických oblastí institucionálního rámce České republiky. Součástí plnění dílčího cíle byla podrobnější analýza vybraných politik státu, krajů, příp. obcí a jednání klíčových aktérů (jak individuálních, veřejných, tak i soukromých) a institucí (lokálních až globálních), přičemž analýzou jsme chtěli přispět k objasnění příčin a mechanismů utváření sociálně prostorových nerovností. Následným úkolem dílčího cíle bylo na základě generalizace poznatků a shromáždění příkladů dobré praxe navrhnout vhodné postupy a opatření směřující ke zmírnění nadměrné sociálně prostorové diferenciace a marginalizace obyvatelstva měst a obcí v České republice.  

    Výsledkem aktivity jsou:

    Institucionální analýzy vybraných tematických okruhů

    • politika dopravní obslužnosti území
    • bytová politika
    • politika zaměřená na řešení problémů trhu práce
    • financování rozpočtů obcí
    • migrační politika
    • role “měkkých” institucí a aktérů 

    Seznam indikativních doporučení pro postupy na zmírnění nadměrné sociálně prostorové diferenciace a marginalizace obyvatelstva měst a obcí v České republice

    Pět návrhů konkrétních opatření podrobně rozpracovaných

    • Profesionalizace řízení svazků jako nástroj efektivnější správy území na nadobecní úrovni
    • Bytový fond reagující na požadavky stárnoucí české populace
    • Poptávková doprava jako nástroj zlepšení dopravní obslužnosti v periferních a venkovských lokalitách
    • Mapování a monitoring sociálních, ekonomických, demografických a environmentálních procesů v detailu obcí
    • Posílení role nadobecní veřejné správy a propojení jader, zázemí a periferií metropolitních oblastí

    Dílčí cíl V006

    Dílčí cíl V006 je průřezovým cílem probíhajícím po celé období řešení projektu. Jeho hlavní náplní bylo průběžně prezentovat výsledky projektu a seznamovat s nimi odbornou i laickou veřejnost. Toho bylo dosaženo prostřednictvím webové stránky projektu, publikací článků v odborných a profesních periodikách, kapitol v knihách, vydáním Atlasu sociálně prostorové diferenciace a monotematického čísla Sociologického časopisu, prezentacemi na domácích i zahraničních konferencích, pořádáním konference a výstavy a v neposlední řadě též při realizaci případových studií (V004) a rozhovorů v rámci dílčího cíle V005. Snahou projektového týmu bylo seznámit s výsledky projektu co nejširší spektrum uživatelů od akademických pracovníků a odborníků na danou problematiku, přes představitele veřejné správy až po širokou veřejnost. 

URRlab


Urbánní a regionální laboratoř

Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje

Univerzita Karlova
Přírodovědecká fakulta

Kontakt


Albertov 2038/6
128 43 Praha 2 - Nové Město

Kontaktní osoba
Jiří Nemeškal
jiri.nemeskal@natur.cuni.cz
211 951 972


©  Urbánní a regionální laboratoř | administrace