Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení negativních důsledků na životní prostředí

Podprogram SP4

Pozorování Země a nástroje pro posuzování

Oblast výzkumu SP4i

Metody a nástroje pro předvídání a pro hodnocení včetně modelování ekonomických a sociálních souvislostí udržitelného rozvoje

Cíl SP4i5

Vytvořit systém environmentálních indikátorů ve vazbě na mezinárodní závazky ČR a aplikace na specifické problémy ČR (např. monitoring v ČR nově vznikajícího závažného ekologického problému – suburbanizace (urban sprawl), tedy nekontrolovaného rozšiřování zastavěného území měst do okolní krajiny).

Suburbánní rozvoj představuje v současnosti nejintenzivnější proces transformující sídelní strukturu post-socialistických zemí (Ouředníček 2007, Ouředníček 2003, Ouředníček a Sýkora 2002, Kovács 1999). Zároveň jde o proces s výraznými dopady na životní prostředí metropolitních regionů, ekonomiku i společnost České republiky jako celku (Sýkora 2002). Mezi stěžejní procesy suburbánního rozvoje patří dekoncentrace rezidenční, pracovní a částečně i obslužné funkce z jádrových měst do jejich zázemí (rezidenční a komerční suburbanizace), která postupně rozšiřuje urbanizované oblasti do venkovského osídlení i volné krajiny. Hrozbou pro životní prostředí je především nekoordinovaný rozvoj výstavby rodinných domů, nákupních a logistických areálů, průmyslu a dopravních staveb a jejich živelná lokalizace do okolní krajiny, urban sprawl (Sýkora a Ouředníček 2007, Jackson 2002, TCRP 2002, 1998), která v některých případech negativně ovlivňuje půdní fond, rovnováhu vodního režimu, mikroklima a využití půdy nebo dopravní zatížení území (Bičík a Kupková 2006, Urbánková a Ouředníček 2006, Walker a Meyers 2004, CEU 2001). Suburbanizaci lze vnímat jako jeden ze dvou mechanismů růstu měst v celé historii (urbanizace a suburbanizace) a nelze jí zabránit (Ouředníček 2002). Naproti tomu urban sprawl (tj. živelné a nekoordinované rozpínání měst do okolní volné krajiny) je nutno považovat za problém, který je potřeba účinně potírat (Gremlica 2001, TCRP 2002).

Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) identifikuje jako jeden z hlavních nerovnovážných prvků konflikt zájmů mezi ochranou životního prostředí (zejména ochranou přírody a krajiny) a ekonomickým rozvojem (zejména budování dopravní infrastruktury a výstavba užitkových budov). V obecné rovině je tedy potřeba hledat v případě rozvoje suburbánních oblastí českých měst rovnováhu mezi ekonomickým růstem, zachováním sociální soudržnosti a environmentálními cíli. Životní prostředí proto chápeme v širokém smyslu jako celek složený z přírodního prostředí, člověkem vytvořeného (built environment) a sociálního prostředí. Suburbánní rozvoj má výrazné dopady na zábor půdy a mění i spotřební a produkční činnosti v příměstské a periferní oblasti (Bičík a Kupková 2006, World bank 1997). Zároveň výrazně ovlivňuje i urbanistickou strukturu a architekturu sídel (Baše a Cílek 2006, Hnilička 2005) i sociální stratifikaci obyvatelstva suburbánních sídel (Ouředníček 2007). Vedle tlaku nové výstavby na přírodní krajinu vstupují do sídel v zázemí českých měst prvky městské architektury i městské obyvatelstvo, což má výrazný vliv na venkovský ráz suburbánních sídel i sociální soudržnost obyvatelstva těchto sídel (Puldová a Ouředníček 2006, Blažek 2004).

Projekt hodnotí územní rozsah a intenzitu suburbanizace v České republice a identifikuje její důsledky z hlediska udržitelného rozvoje krajinné a společenské sféry. Cílem projektu je nalézt systém indikátorů pro hodnocení rozsahu a důsledků suburbanizace a navrhnout opatření vedoucí k prevenci a zmírnění jejích negativních důsledků. Významným cílem je zpřístupnit výsledky základního výzkumu širší odborné veřejnosti a předat je vhodnou formou uživatelům území.

Řešení projektu je rozděleno do následujících osmi dílčích cílů, které povedou od obecného ke konkrétnímu a od teoretického k aplikovanému:

        DC01 Vymezit a definovat klíčové procesy, jevy a aktéry suburbánního rozvoje

        DC02 Zmapovat rozsah a rozmístění suburbánního rozvoje v České republice

        DC03 Posoudit dopady suburbanizace na životní prostředí na národní a regionální úrovni

        DC04 Posoudit dopady suburbanizace na životní prostředí na lokální úrovni

        DC05 Analyzovat současnou praxi a přístupy rozhodujících aktérů k suburbánnímu rozvoji

        DC06 Vytvořit seznam a metodiku sběru indikátorů pro monitorování velikosti, intenzity a dopadů suburbánního rozvoje na životní prostředí

        DC07 Navrhnout opatření pro prevenci a zmírnění negativních důsledků suburbánního rozvoje

        DC08 Prezentovat a zpřístupnit výsledky výzkumu k využití v praxi

Ve výzkumu budeme navazovat na výsledky dosavadní výzkumné činnosti jednotlivých členů týmu i širšího kolektivu odborníků Přírodovědecké fakulty UK a dalších spolupracujících organizací. Na regionální úrovni uskutečnila Evropská komise v 90. letech projekty Murbandy a Moland, v nichž se analyzoval prostorový rozvoj 25 evropských měst za dobu 40 let s využitím družicových dat (Kupková 2003). V rámci projektu Moland se ověřovalo několik prostorových indikátorů, které mají vztah k městskému prostředí včetně zvážení sociálních a ekonomických aspektů, mezi nimi i narůstání zastavěné plochy kolem měst (Kasanko a kol. 2006, Taubenböck a kol. 2006, Hanham a Spiker 2005, EEA & JRC 2002).

Projekt částečně vychází z relativně nové metody k hodnocení regionálních rozvojových strategií testovanou a rozvíjenou v mezinárodním projektu „Methods and tools for evaluating the impact of cohesion policies on sustainable development“ (SRDTOOLS) podpořeného 6. rámcovým programem EU, přičemž jednou z případových studií byla Česká republika, resp. proces suburbanizace v pražském metropolitním areálu (Blažek a kol. 2006a,b,c).

Podpůrným nástrojem bude zejména projekt Národního programu výzkumu II „Sociálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky“ (MŠMT, řešitel M. Ouředníček). Předkládaný projekt bude rozvíjet specifický problém suburbánního rozvoje s využitím poznatků o obecném kontextu sociálně prostorové diferenciace. Konkrétní zacílení na problematiku suburbanizace umožní hlubší poznání studovaného procesu a fundovanější návrhy opatření vedoucích k prevenci negativních důsledků urban sprawl.

Literatura:
BAŠE, M., CÍLEK, V. (2006): Krajina domova v době rozpadu města a přeměny venkova. Veřejná správa [online], č. 19, s.2-12.

BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L. (2006): Vývoj využití ploch v Pražském městském regionu. In: Ouředníček, M. (ed.): Sociální geografie Pražského městského regionu. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 41-61.

BLAŽEK, B. (2004): Venkovy: anemnéza, diagnóza, terapie. ERA. Brno.

BLAŽEK, J., MACEŠKOVÁ, M., CSANK, P. (2006a): Model 4 kapitálů – nová metoda pro přípravu rozvojových strategií? Obec a finance, roč. 11, č. 5, s. 52-53.

BLAŽEK, J., MACEŠKOVÁ, M., CSANK, P. (2006b): Rozvojové dokumenty Prahy. Obec a finance, roč. 11, č. 5, s. 54-55.

BLAŽEK, J., CSANK, P., MACEŠKOVÁ, M., SÝKOROVÁ, I., ŽÍŽALOVÁ, P. (2006c): The case study of the Czech Republic:Prague. The final report of SRDTOOLS project – Methods and tools for evaluating impact of cohesion policies on sustainable regional development. 6. rámcový program.

CEU (Council of the European Union) (2001): Environment-related headline indicators for sustainable development with a view to monitoring progress in the implementation of the EU Sustainable Development Strategy – Council conclusions, Document 14589/01, November 28, CEU, Brussels.

EEA & JRC (2002): Towards an Urban Atlas. Assessment of spatial data on 25 European cities and Urban areas. European Environment Centre and Joint Research Centre of the European Commission. Environmental Issue Report No. 30. Office for Official Publications of the European Communities. Luxemburg.

GREMLICA, T. (2001): Hrozba jménem Urban Sprawl: Chaotický růst městských aglomerací ohrožuje i Českou republiku. Veřejná správa [online], č. 26, s.1-3.

HANHAM, R., SPIKER, J. S. (2005): Geo-Spatial Technologies in Urban Environments, Springer. Berlin a Heidelberg.

HNILIČKA P. (2005): Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů. 132 stran, ERA. Brno.

JACKSON, J. (2002): Urban Sprawl. Urbanismus a územní plánování, roč. V., č. 6, str. 21-28.

KASANKO, M., BARREDO, J.I., LAVALLE, C., MCCORMICK, N., DEMICHELI, L., SAGRIS, V., BREZGER, A. (2006): Are European Cities Becoming Dispersed? A Comparative Analysis of Fifteen European Urban Areas. Landscape and Urban Planning 77, s.111–130.

KOVÁCS, Z. (1999): Cities from state-socialism to global capitalism: an introduction. GeoJournal 49 (1), str. 1–6.

KUPKOVÁ, L. (2003): (Sub)Urbanizace Prahy-teorie zonálních modelů a realita. In: Jančák, V., Chromý, P., Marada, M. (eds.): Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků k šedesátinám Ivana Bičíka. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 32–47.

OUŘEDNÍČEK, M. (2007): Differential Suburban Development in Prague Urban Region. Geografiska Annaler 88B, č. 2 (v tisku).

OUŘEDNÍČEK, M. (2003): Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis 39 (2), p. 235-253.

OUŘEDNÍČEK, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: Sýkora, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku. Praha, str. 39-54.

OUŘEDNÍČEK, M., SÝKORA, L. (2002): Současné změny v rozmístění obyvatelstva a v sociálně prostorové struktuře Prahy. Demografie 44 (4), s. 270-272.

PULDOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2006): Změny sociálního prostředí v zázemí Prahy jako důsledek procesu suburbanizace. In: Ouředníček, M. (ed.) Urbanizační procesy v Pražském městském regionu. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 126-140.

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČŘ (2004): Praha. Rada vlády pro udržitelný rozvoj.

SÝKORA, L., OUŘEDNÍČEK, M. (2007): Sprawling post-communist metropolis: commercial and residential suburbanisation in Prague and Brno, the Czech Republic. In: Dijst, M., Razin, E., Vazquez, C. (eds.): Employment Deconcentration in European Metropolitan Areas: Market Forces versus Planning Regulations. (v tisku).

SÝKORA, L. (2002): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha.

TAUBENBÖCK, H., ESCH, T., ROTH, A. (2006): An urban classification approach based on an object-oriented analysis of high resolution satellite imagery for a spatial structuring within urban areas. First Workshop of the EARSeL Special Interest Group on Urban Remote Sensing „Challenges and Solutions“.

TCRP (2002): Costs of Sprawl – 2000. Transit Cooperative Research Program. Report 74. Transportation Research Board – National Research Council, National Academy Press, Washington, D. C.

TCRP (1998): The Costs of Sprawl – Revisited. Transit Cooperative Research Program. Report 39:Transportation Research Board – National Research Council, National Academy Press, Washington, D. C.

URBÁNKOVÁ, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2006): Vliv suburbanizace na dopravu v Pražském městském regionu. In: Ouředníček, M. (ed.): Urbanizační procesy v Pražském městském regionu. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s.77-94.

WALKER, B., MEYERS, J.A. (2004): Thresholds in ecological and social–ecological systems: a developing database. Ecology and Society 9(2): 3. [online] URL: http://www.ecologyandsociety.org/vol9/iss2/art3

WORLD BANK (1997): Expanding the Measure of Wealth: Indicators of Environmentally Sustainable Development, Environmentally Sustainable Development Studies and Monographs No.17, World Bank, Washington D.C.