Seminář Pražská předměstí: včera a dnes

Zveme Vás na seminář, který pořádáme v rámci projektu NAKI II Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole.

Seminář se koná 27. 9. 2022 od 13:45 v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Albertov 6, Praha 2 ve Velké geologické posluchárně. Vstup na seminář je volný. Budeme rádi, když nás navštívíte a přijdete si poslechnout zajímavé příspěvku od nás či našich kolegů. Informace naleznete také na FB

Program:

1.  BLOK 13:45-14:25 MĚSTO Z KARTOGRAFICKÉHO POHLEDU

• 13:45-13:55 Nina Dvořáková  Úvodní slovo, představení projekt
• 13:55-14:15 Jiří Nemeškal   Příprava mapových podkladů
• 14:15-14:25 Diskuze

14:25-14:40 COFFEE BREAK 2. BLOK 14:40-15:30 PLÁNOVÁNÍ MĚSTA VČERA A DNES

• 14:40-15:00 Martina Koukalová   Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994
• 15:00-15:20 Dominik Landkammer  Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky
• 15:20-15:30 Diskuze

15:30-15:45 COFFEE BREAK 3. BLOK 15:45-17:00 REZIDENČNÍ ČTVRTI A LOKALITY VE MĚSTĚ

• 15:45-16:05 Martin Ouředníček   Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika
• 16:05-16:25 Martin Šveda   Predmestie alebo dedina?
• 16:25-16:45 David Platil   Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích
• 16:45-17:00 Diskuze

Příspěvky:

Projekt Pražská předměstí: včera a dnes – Mgr. Nina Dvořáková Ph.D.

V rámci příspěvku bude možné nahlédnout do zákulisí řešení projektu Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. Představeny budou jednotlivé dílčí úkoly a výzvy se kterými se řešitelský tým potýkal. Na závěr bude prezentována široká škála výstupů projektu a webové odkazy, na kterých je možné dosažené výstupy nalézt.

Kartografické okénko – příprava mapových podkladů – RNDr. Jiří Nemeškal

Práce s historickými mapami, vytváření mapových podkladů a kartografických výstupů jsou klíčovými prvky celého projektu NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. V současnosti vzhledem k rozšíření a zjednodušení geoinformačních nástrojů lze poměrně snadno vytvořit kartogram za využití veřejně dostupných soudobých prostorových a statistických dat. Stejný úkol vytvoření jednoduchého kartogramu na datech a administrativním vymezení starém 100 let ovšem vyžaduje několikanásobně více času a úkonů, neboť v digitální podobě zpravidla není ani jeden z nutných vstupů. V příspěvku bude představen postup při vytváření digitálních prostorových vrstev geodatabáze katastrálních území Prahy a dalších kartografických prvků použitých ve specializovaných mapách a připravovaném populačním atlase Prahy.

Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994 – Mgr. Martina Koukalová Ph.D.

Během druhé poloviny 20. století prošla Praha tak radikální proměnou jako dosud nikdy v historii a získala víceméně podobu, v jaké dnes žijeme, se všemi jejími klady i zápory. Územní plánování v Praze začalo již po vzniku samostatného Československa a přes všechny dějinné události a politické převraty si udrželo svou odbornou i personální kontinuitu v podstatě až do dnešních dnů. Po spíše administrativních peripetiích padesátých let minulého století, Praha v roce 1961 ustavila Útvar hlavního architekta, který až do svého zániku v roce 1994 plnil roli koncepčního i odborného územního pracoviště a patřil k celé řadě dalších projektových ústavů minulého režimu. Útvar hlavního architekta prošel za více než tři desítky let své existence výrazným vývojem, od malého tvůrčího ateliéru až po plnohodnotnou odbornou instituci. A také řadou politickým a celospolečenských změn, které jsou s plánováním urbanismu a výstavbou naprosto neodmyslitelně spjaty. Přestože jeho hlavním posláním byla příprava územního plánu, zabýval se mnoha dalšími odvětvími jako plánováním sídlišť, silnic a hromadné dopravy, přestaveb územní, revitalizací historického centra, lokací veřejných staveb, pořádáním soutěží a řadou projektů, studií nebo analýz konkrétního území. První pokus o zpracování historie této organizace představuje jen střípek v dějinách Prahy po druhé světové válce. 

Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky – Ing. arch. Dominik Landkammer

Příspěvek je věnován představení Institutu plánování a rozvoje města, jeho pozici ve struktuře řízení města a rozsahu činností, kterými se Institut zabývá. Dále se věnuje nástrojům, které má IPR k dispozici pro přípravu strategických dokumentů i ovlivňování aktuálního dění ve městě. V druhé části má za cíl seznámit posluchače s překážkami a úskalími, která se skrývají v komplikovanosti správní struktury území Prahy i celého metropolitního regionu, narážení na politickou realitu a veřejné mínění – a samozřejmě způsoby, jak se IPR snaží tyto překážky překonávat.

Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika – Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.

Příspěvek je věnován jádrovému tématu realizovaného projektu NAKI Pražská předměstí, tj. vývoji rezidenční diferenciace pražských předměstí v historickém pohledu. Okrajové oblasti byly k Praze přičleňovány postupně v několika historických vlnách a také se postupně stávaly součástí městského nebo metropolitního fyzického, funkčního a sociálního prostředí. Dodnes si uchovávají svoji vlastní identitu tvořenou nejen názvem čtvrti nebo lokality, ale také specifickým urbánním prostředím. V příspěvku dokládáme postupný vývoj pražské aglomerace a na vybraných příkladech pražských předměstí a představujeme specifickou sociální strukturu založenou na historických statistických populačních datech v podrobném územním detailu.

Predmestie alebo dedina? – Mgr. Martin Šveda, PhD.

Aké parametre nadobúda rezidenčná výstavba v zázemí Bratislavy? Sú tieto parametre bližšie k mestskému alebo vidieckemu sídelnému prostrediu? Formujú sa sídelné štruktúry, ktorých vlastnosti nás oprávňujú uvažovať o osobitnom type „pred-mestského“ prostredia? Príspevok sa zameriava na určenie pozície nových rezidenčných lokalít v zázemí mesta na pomyselnej osi spájajúcej mesto a vidiek. Prostredníctvom ukazovateľov charakterizujúcich mieru zastavanosti, podiel voľných plôch a výšku zástavby budeme sledovať, či sa charakteristiky suburbií priblížia viac mestskému alebo vidieckemu pólu urbánno-rurálneho kontinua. Cieľom je lepšie porozumieť procesom odohrávajúcim sa v prímestskej zóne, v priestore, ktorý je potrebné znovuobjaviť.

Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích – Mgr. David Platil

Cílem příspěvku je představit soukromý projekt Bahno Prahy zabývající se výzkumem  pražských nouzových kolonií. Součástí vystoupení bude seznámení s vlastními webovými stránkami bahnoprahy.cz – rejstříkem kolonií a doprovodnou mapou, které autor průběžně aktualizuje. Jako další téma uvede zkušenosti s hledáním a zpracováním zdrojů, ke kterým patří například historické mapy, plány a fotografie, archivní letecké snímky, etnografické výzkumy z 50. a 60. let i zmínky v dobových časopisech.