-
Nové společenské trendy jako liberalizace pracovního trhnu nebo nárůst digitální komunikace se v mnoha ohledech promítají do dynamik urbánního prostředí. Jedním z klíčových aspektů je změna časoprostorové mobility. V posledních letech pozorujeme přetvoření dojížďkových vztahů v rámci metropolitních oblastí směrem k posílení tangenciální dojížďky, a dokonce oddělení dojížďky za prací a službami. Zásadní změnou byl pak nedávný nástup pandemie COVID-19, kdy vládních restrikce byly dle proklamací cíleně zaměřeny na snížení mobility obyvatel a celkově je možné předpokládat nové trendy v časoprostorovém chování obyvatelstva. Mapování mobility však dlouhodobě naráží na metodická úskalí, zejména na dostupnost dostatečně aktuálního a dostatečně širokého datového souboru. Značný potenciál proto nabízejí data z mobilních telefonů, která umožňují analyzovat agregátní mobilitu obyvatel, a to i s ohledem na účel a charakter cesty. Cílem projektu je proto zaprvé vymezit lokální centra pracovní a obslužné dojížďky v zázemí Prahy pomocí dat z mobilních telefonů, zadruhé zmapovat proměny časoprostorové mobility vlivem důsledků koronavirové pandemie a identifikovat konkrétní rytmizátory, které mobilitu ovlivňovaly. Projekt navazuje na diplomovou práci řešitele, která navrhovala teoretický koncept časoprostorového regionu a metodický koncept časoprostorové regionalizace. Projekt předpokládá výstupy v podobě odborných článku, specializované mapy a konferenčních příspěvků.