V příštím akademickém roce se můžete těšit na kurz „Urban Regulations and Political Memory: Towards understanding Spatio-Temporal aspects of Urban Development“ organizovaný v rámci 4EU+. Tento interdisciplinární kurz je připravován společně třemi univerzitami: University of Warsaw, University of Milan a Univerzitou Karlovou.
Přednášku „Urban transformation processes. Gentrification. Suburbanisation“povedou členové našeho týmu Martin Ouředníček a Adél Petrović. Celý kurz bude v probíhat v angličtině a zájemci mohou posílat své životopisy a motivační dopisy do 8. 9. 2021 na email unread@wpia.uw.edu.pl.
Kurz se bude zabývat zejména tématy jako jsou hybné síly městských změn, rozvoj smart cities a interdisciplinární metodologie urbanistických studií. Sylabus předmětu je k dispozici zde.
V minulém týdnu proběhla Výroční konference České sociologické společnosti (ČSS), na které byly představeny tři příspěvky členů a členek našeho týmu. V anglickém panelu “Financialization, Citizenship and Housing” byly prezentovány dva příspěvky:
Slavomíra FERENČUHOVÁ, Petra ŠPAČKOVÁ: Specifics of housing estates and residential satisfaction in Czech cities: a historical comparison
Vědkyně se ve své prezentaci zaměřily na (1) představení projektu GAČR, (2) vysvětlení obsahu a strategií multidisciplinárního výzkumného projektu ze 70. let s využitím v té době publikovaných dokumentů a „rekonstruovaného“ sociologického dotazníku, který tým při výzkumu využil. (3) Rovněž výzkumnice představily první výsledky srovnávacího šetření pražských čtvrtí (městských čtvrtí, sídlišť, předměstí), který se zaměřuje na rezidenční spokojenost a postoje k rezidenční mobilitě.
Petra ŠPAČKOVÁ, Jan SÝKORA, Kadi KALM, Ondřej ŠPAČEK: Various housing estates’ trajectories in post-socialist cities: does the socialist legacy still matter?
Vědci a vědkyně se věnovali trajektoriím různých sídlišť v letech 1989 až 2011 v Estonsku a v Česku. Představili, jaké jsou dominantní trajektorie sídlištních čtvrtí v estonských a českých městech v průběhu dvaceti let.
V českém panelu „Města a bydlení“ byl prezentován jeden příspěvek:
Marie HORŇÁKOVÁ, Petra ŠPAČKOVÁ: Hledání nového bydlení: Překážky a strategie mladých rodin ze střední třídy žijících v Pražském metropolitním regionu
Marie se věnovala představení výsledků kvalitativního výzkumu, který se zaměřuje na výběr nového bydlení mladých rodin žijících v Praze. Pozornost věnovala aspektům zvažovaným při výběru bydlení, schopnosti mladých rodin naplnit své potřeby a požadavky, ale také strategiím a formám kapitálu využívaným pro získání nového bydlení.
Projekt Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole cílí na popis a vysvětlení proměny sociálního prostředí okrajových částí dynamicky rostoucí metropole od období industrializace do dnešní doby. Mezi podstatné výstupy projektu patří i geodatabáze historických prostorových a statistických dat pro katastrální území Prahy, která byla nedávno zveřejněna na stránkách projektu. Data i vrstvy se vztahují k historickým populačním cenzům z let 1869 až 1910. Prostorové vrstvy vznikly digitalizací dobových mapových podkladů, statistická data pak digitalizací pramenných publikací Sčítání lidu, domů a bytů uskutečněných v letech 1869−1910 a průběžných statistik. Data jsou dostupná ke stažení po registraci zde.
Našim PhD studentům a studentkám se podařilo získat financování pro dva nové návrhy výzkumných projektů z programů GAUK a START. Gratulujeme!
Projekt Pavla Frydrycha, Marie Horňákové, Jana Sýkory a Niloofar Ghafouriazar se zaměřuje na zkušenosti, percepci a spokojenost s lokalitou bydliště v průběhu života. Cílem projektu je srovnání rozdílů mezi skupinami obyvatel v různé fázi životního cyklu žijícími v různých typech rezidenčního prostředí (děti v suburbiích, mladé rodiny na sídlištích, starší dospělí ve vnitřním městě).
Projekt Adely Petrovic „Tváří v tvář gentrifikaci: měnící se identity dělnických čtvrtí pražského vnitřního města“ si klade za cíl identifikovat změny v městském fyzickém a socio-kulturním prostředí, reflektovat jejich implikace a porozumět způsobu vytváření identit v měnících se čtvrtích na příkladu pražského Karlína a Smíchova.
Tématem aktuálního čísla časopisu Geografické rozhledy je sčítání populací. Nejen to nadcházející v letošním roce, ale i historická sčítání v letech dávno minulých. Tým URRlab přispěl k tomuto tématu hned třemi články ze své dílny. Přečtěte si o proměnách obyvatelstva Prahy v článku od Martina Ouředníčka a Jany Podhorské, pokud Vás zajímá Žižkov či Vinohrady, zkuste článek od Jany Jíchové a Niny Dvořákové (včetně online přílohy o měření sociální struktury). Pokud byste raději zjistili něco cizokrajnějšího, Adél Petrović Vám přiblíží proces vylidňování Srbska.
OUŘEDNÍČEK, M., PODHORSKÁ, J. (2021): Proměny obyvatelstva Prahy ve světle sčítání lidu od roku 1869 do současnosti. Geografické rozhledy, 30(3), 12–15.
JÍCHOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, N. (2021): Vinohrady a Žižkov na podkladu historických cenzů – území plná kontrastů. Geografické rozhledy, 30(3): 16-19. Příloha: Sociální struktura Prahy v první polovině 20. století v odborných publikacích (online zde).
PETROVIĆ, A. (2021): Vylidňování Srbska. Geografické rozhledy, 30(3), 20–21.
V blížícím se letním semestru URRlab nabízí dva předměty vyučované v angličtině a otevřené pro studenty zapsané ke studiu na UK, studenty programu Erasmus i pro další zahraniční studenty. K oběma předmětům se již lze přihlašovat v SIS. První lekce se uskuteční v týdnu od 15. února.
Urban Social Geography: Contemporary Issues je předmět určený studentům, kteří se zajímají o současné trendy a problémy v urbánní geografii. Předmět nabízí příležitost poznat městské jevy a procesy a porovnat je se situací v Praze a dalších evropských městech. Studenti se v rámci předmětu zúčastní přednášek, diskusí, skupinové práce, filmového semináře, exkurzí a příležitosti vyzkoušet si vlastní výzkum. Předmět je vyučován na Přírodovědecké fakultě UK ve čtvrtek od 9 hodin.
Discussion Seminar on Contemporary Urban Studies je nově vyučovaný předmět zaměřující se na porozumění jevů a procesů v současných městech, jejich analýzu a vysvětlení v lokálním kontextu a ve vztahu k různým aktérům ve městě. Hlavním cílem předmětu je podpořit kritické myšlení studentů a seznámit je s širokým spektrem urbánních problémů pomocí alternativních metod výuky. Předmět je vyučován na Přírodovědecké fakultě UK ve středu od 10:40 hodin.
Na přelomu roku jsme dokončili projekt TAČR ÉTA Reálné populace v Praze a Středočeském kraji: monitoring denní mobility a populační prognóza. Výstupem projektu je sedmnáct specializovaných map s odbornými texty, které naleznete na webovém portálu atlasobyvatelstva.cz a dvě geodatabáze (aktualizované zóny rezidenční suburbanizace a nově vytvořená typologie obcí Středočeského kraje). Při zpracování map jsme využili jak klasická data z populačních cenzů a registrů, tak i alternativní data o rozmístění reálných populací v podobě dat mobilních operátorů. Vybrané mapy poskytují reálnou představu o rozdílech mezi trvale hlášenými obyvateli a reálnou populací v suburbánních obcích nebo informace o rozmístění pracovních příležitostí v podrobnosti obcí. Poslední zpracovaná specializovaná mapa poskytuje unikátní obraz reakce obyvatel na období tzv. první vlny pandemie koronaviru SARS-CoV-2 na jaře 2020 v Česku skrze změnu mobilitního chování. Mezi výsledky projektu patří také dvě populační prognózy – Středočeského kraje a Prahy do roku 2050. Výzkumné zprávy k prognózám jsou veřejně dostupné a naleznete je na webové stránce projektu. V rámci projektu byla také zprovozněna aplikace Populační kalkulačka, která poskytuje zájemcům prvotní, rámcovou představu o vlivu uvažované bytové výstavby na populační vývoj obcí Středočeského kraje, konkrétně na vývoj početního stavu a věkové struktury obyvatelstva obce do roku 2040.
Hned tři články z dílny URRlabu byly v posledních měsících přijaty a publikovány. V časopise Housing Studies byl v říjnu online zveřejněn článek Jana Sýkory a Petry Špačkové zaměřený na rezidenční proměny v pražských Holešovicích. Kvantitativní analýza ukazuje odlišnou proměnu fyzické i sociální struktury na úrovni jednotlivých sčítacích obvodů. Doplňkově pro porozumění faktorů ovlivňujících vývoj jednotlivých sousedství jsou využity rozhovory s lokálními aktéry. Mezi hlavní zjištění patří právě diverzita vývoje jednotlivých sousedství, zatímco pro některé je typická gentrifikace či incumbent upgrading, jiná stagnují.
Další dva články, jejichž autory jsou Jana Jíchová a Martin Šimon, se zaměřují na koncentraci kriminality v místě a využívají geolokalizovaná data za kriminalitu z jednoho regionální českého města. První vyšel v Sociologickém časopise a zaměřuje se na koncentraci kriminality v uličních segmentech. Zároveň představuje obecný model rozložení kriminality ve městě, založený na odlišné úrovni i koncentraci kriminality v různém typu rezidenčního prostředí. Druhý byl online publikován v časopise European Journal of Criminology. Tento článek kombinuje indexy závažnosti kriminality (crime harm indexes) a zákon koncentrace kriminality v místě. Výzkum ukazuje odlišnosti mezi koncentrací kriminality i její závažnosti mezi městy západními a v českém městě, kde jsou méně prostorově klastrovány. Tato zjištění jsou podstatná pro plánování místně orientovaných politik.
V minulém týdnu proběhla jedna z mála konferencí letošního roku, Výroční konference České geografické společnosti s tématem Geografie pro udržitelný rozvoj měst a regionů. Součástí plenární přednášky byl příspěvek Martina Ouředníčka, Jiřího Nemeškala a Lucie Pospíšilové: Vymezení metropolitních území a aglomerací statutárních měst v Česku, na kterou navazovala velmi podnětná panelová diskuze se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj. Do Plzně vyrazilo i několik dalších členů našeho týmu se zajímavými příspěvky a jiní měli na příspěvcích alespoň autorský podíl:
Adam Klsák: Proměny „ruských“ Karlových Varů: pět let od anexe Krymu
Adela Petrović: Gated Communities in Prague Urban Region: Location and Positionality on different Scale
Martin Šimon, Ivana Křížková, Adam Klsák, Yana Leontiyeva, Renáta Mikešová: Migranti ve vybraných městech Česka 2008–2015: analýza změny prostorového rozmístění s využitím populačního rastru
Robert Osman, Zuzana Kopecká, Veronika Kotýnková: Časové znevýhodnění: když tělo neodpovídá normám času
V uplynulých týdnech vyšly hned dva nové články Martina Šimona, Ivany Křížkové a Adama Klsáka zabývající se rezidenční segregací cizinců v Česku. Oba jsou založeny na dosud nepublikovaných datech z Cizineckého informačního systému, která byla agregována do populačního rastru, a využívají index prostorové odlišnosti jako míru běžně využívanou ve výzkumech rezidenční segregace. Článek v časopise Geografie zkoumá vývoj prostorového rozmístění bydliště šesti hlavních skupin migrantů, definovaných na základě státního občanství, ve vybraných velkých městech Česka. Text publikovaný v časopise Urbanismus a územní rozvoj se zaměřuje na tyto skupiny migrantů na celém území Česka a představuje inovativní metodu měření segregace pomocí víceúrovňových individualizovaných sousedství. Základní výsledky studií ukazují dominantní trend poklesu prostorové odlišnosti mezi majoritou a skupinami migrantů. Pomalý a setrvalý nárůst cizinecké populace v Česku tak až na specifické výjimky nevede k vytváření vyhraněných vzorců segregace. Články vznikly v rámci projektu Rezidenční segregace a mobilita cizinců: analýza sousedství, rezidenčních drah a sousedských efektů. Na druhém zmiňovaném článku se podílely také spoluřešitelky projektu Renáta Mikešová a Yana Leontiyeva.
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Předvolby
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistiky
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.The technical storage or access that is used exclusively for anonymous statistical purposes. Without a subpoena, voluntary compliance on the part of your Internet Service Provider, or additional records from a third party, information stored or retrieved for this purpose alone cannot usually be used to identify you.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.
