PhD student Pavel Frydrych publikoval článek v impaktovaném časopise Children´s Geographies. Článek nese název: Changes in children’s rhythms of everyday life during the COVID-19 pandemic in a small town in the Prague metropolitan area.

Mezioborové propojení ve 4EU+ funguje skvěle

Martin Ouředníček se pro UK Forum rozpovídal o fungování spolupráce 4EU+. Přeštěte si celý článek zde. 

Úspěšně jsme dokončili jeden z výstupů projektu START (START Programme) – Final Report, který propojuje a shrnuje veškeré výsledky tohoto projektu. Projekt i report nesou stejný název: What about your locality? Life-course differences in experiencing and perceiving residential neighbourhoods.  Řešení projektu oficiálně skončilo na konci března 2023 a na projektu i tomto Final Reportu pracovali všichni čtyři řešitelé: Pavel Frydrych, Niloufar Ghafouriazar, Marie Horňáková a Jan Sýkora. Projekt se zaměřoval na podobnosti a rozdíly v tom, jak obyvatelé vnímají a jsou spokojeni se svou rezidenční čtvrtí v odlišných fázích života. Analyzovali jsme funkční a emocionální vazby jednotlivců k obytnému prostředí v různých životních fázích. To nám umožnilo prozkoumat téma z různých perspektiv a lépe pochopit komplexní vztah člověka s místem. Na téma jsme nahlíželi z pohledu tří skupin obyvatelstva: starší děti ze suburbia, mladé rodiny ze sídliště a starší dospělí z gentrifikujícího se vnitřního města.    Samotný Final Report si kladl tyto tři výzkumné otázky:

• How do distinct life-course groups living in different neighbourhood types experience and perceive their neighbourhoods?
• How are residents functionally and emotionally attached to their neighbourhoods?
• Which are the factors that influence the residents’ attachment to their neighbourhoods?

Celý Final Report je k přečtení zde.

Ve dnech 23. a 24. března 2023 se v Praze u nás na Přírodovědecké fakultě UK konala závěrečná konference kurzu 4EU+ „Urban Regulations and Political Memory“. Kurz „Urban Regulations and Political Memory: Towards understanding Spatio-Temporal aspects of Urban Development” (UNREAD) je jedním ze vzdělávacích projektů připravených v rámci Flagship 1 aliance 4EU+. Tento interdisciplinární kurz vede tým historiků, právníků a geografů z Varšavské univerzity, Milánské univerzity a Univerzity Karlovy. První ročník byl zahájen v říjnu 2021 a dokončen v březnu 2022, druhý ročník začal v říjnu 2022 a byl dokončen v březnu 2023. Tématy kurzu byly hnací síly městských změn, rozvoj chytrých měst a interdisciplinární metodologie urbánních studií aplikované na případech v Česku, Polsku a Itálii. Závěrečnou konferenci pořádala Přírodovědecká fakulta UK, konkrétně potom Katedra sociální geografie regionálního rozvoje. Celý dvoudenní program připravovaly dva členové našeho výzkumného týmu (Martin Ouředníček a Adel Petrović) spolu se studenty magisterského studia geografie (Jakub Kraft a Daniel Bečvář) a vedoucí Mapové sbírky (Eva Novotná). Studenti kurzu představili v rámci konference výstupy svých výzkumných projektů. Druhý den vedla hlavní koordinátorka projektu dr. Karolina Wojciechowska panelovou diskusi. Během dvou dnů na účastníky čekala prohlídka vnitřního města Prahy s průvodcem, návštěva mapové sbírky Geografického ústavu a účast na workshopech zaměřených na propojení s kolegy z jiných univerzit a rozvoj mezinárodních kontaktů.

Uvažujete o doktorském studiu?

Zajímá vás urbánní geografie? Pojďte studovat k nám!

Aktuálně máme v našem týmu vypsaných 5 zajímavých témat v oblasti každodenní mobility a dojížďky, migračních procesů, využití městského prostoru, kriminality a segregace.

Přehled témat a školitelů

Daily mobility and commuting within the Prague metropolitan region (Martin Ouředníček) The project is based on the main ideas of time-space geography, daily paths, rhythms, and commuting within the urban environment. As an alternative to traditional commuting data from population censuses, mobile phone data is employed together with questionnaires and qualitative methods of daily mobility pattern investigation. For the project, the mobile phone operator´s data is prepared. Potential research questions should be formulated as follows: (1) What are the typical spatial patterns of daily mobility within the metropolitan region? (2) How does the concentration of residents, daily users, and jobs change throughout the day? (3) What is the balance of centripetal and centrifugal processes within the metropolitan region? (4) What can we learn from the daily rhythms, and how would these outputs be used to plan different parts of metropolitan regions? And, (5) what novel methods can be employed in the analyses, visualisation, and modelling of daily patterns? Migration processes in Czechia (Martin Ouředníček) The main objective of the project is to describe and explain contemporary development of migration processes within the settlement system in Czechia. Till now, urbanisation and urban processes were investigated separately and for individual metropolitan regions. We can argue that gentrification, international migration, suburbanisation and counterurbanisation are interconnected processes which function as actions and reactions within the settlement system and are mutually dependent. While international migration and migration of young people are concentred more to the centres of large metropolitan areas, deconcentration processes as suburbanisation and counterurbanisation could be seen as reactions to these processes. The starting points for the theoretical basis of the proposed project would be theory of differential urbanisation and stages of urban development. The empirical analyses will first use data from migration database in the detail of Czech municipalities and then would be extended to selected case studies with more attention to qualitative research, mapping, and terrain work. Everyday life in a city: Conception, experience and use of urban space (Lucie Pospíšilová) The project is focused on unique conceptions, experiences and uses of urban spaces. Using qualitative research methods, the experience and spatial practices of women/children/people with disabilities in urban environment are studied and the theories and concepts of feminist geographies/children geographies or disability geography are used to understand the experience and practices. By studying unique experience in specific urban environment the existing theory can be also developed. The choice of experience as well as concrete focus of the thesis (e.g. material and discursive barriers and possibilities that shape an everyday life) can be discussed with the supervisor.  Geographies of crime and public policy (Martin Šimon) This research project provides an opportunity to explore and advance spatial criminology in Czechia. We know the crime clusters in time and space, therefore they can be targeted by place-based crime prevention strategies and policies. Traditional focus on spatial and temporal patterns of crime within cities has been increasingly linked to studies on police demand, public safety and prevention tools applied in urban space. Only recently, detailed data on crime became available for researchers and policy makers. The PhD project can use open data on crime provided by Czech police or detailed crime data with GPS coordinates, which are available to all cities and municipalities on request. Thus, pilot studies on crime prevention and field research experiments with local stakeholders are enabled. The research activities should be focused on a) criminological theory, b) crime data analysis, c) crime prevention praxis and evaluation or d) related case studies. Urban segregation of minority populations (Martin Šimon) Uneven distribution of social groups over space is a key characteristic of contemporary cities. Both position in social structure and residential location can have significant impact on daily life and life opportunities. Growth and diversification of minority population in Prague has been described, however, further insights into reproduction of segregation and complexities of segregation in daily life are needed. How do migrants look for housing? How are peer-networks developed? Do immigration experiences differ between generations and cohorts? Such research questions could be addressed for a selected minority population. Applicants are invited to identify a focus for their PhD within this area, preferably using mixed methods design and capitalising their language abilities. Theoretical framing could build on three main explanatory factors of residential segregation, which are (1) economic conditions, (2) preferences and (3) discrimination. The research project could benefit from register data on foreign population in Czechia and from previous surveys of minorities. Více se o vypsaných tématech dozvíte zde, ale neváhejte se obrátit i přímo na samotné školitele.  

Vyšel článek zaměřený vývojové na trajektorie sídlišť v Česku a Estonsku. Autory článku jsou Kadi Kalm, Petra Špačková, Jan Sýkora a Ondřej Špaček. Článek vyšel v impaktovaném časopise Cities a je součásti projektu Historie a budoucnost sídlišť: kvalita obytného prostředí a rezidenční spokojenost.

Článek studuje trajektorie sídlišť v letech 1989 až 2011 na základě socioekonomických, demografických a etnických charakteristik jejich obyvatel. Zkoumá proměny sídlišť v estonských a českých městech.

Autoři využívají data ze sčítání lidu a techniky shlukování k vytvoření typologií sídlištních čtvrtí.

Výsledky naznačují, že hlavní vývojovou trajektorií estonských a českých sídlišť byla stabilita, přičemž sídliště zůstávají ve stejném typu sídliště a vyvíjejí se podobně jako ostatní městské čtvrti. To souvisí především se specifiky trhu s bydlením v postsocialistických zemích a stárnutím obyvatelstva, které jsou hlavními mechanismy rezidenčních změn sídlišť.

Další typy trajektorií jsou diferencovány podle dvou linií: postavení města v rámci systému osídlení a umístění těžkého průmyslu ve městě v období socialismu, což ukazuje na přetrvávající dopad socialistického rozvoje měst na sídliště.