Členové našeho výzkumného týmu Martin Ouředníček a Martin Šimon se podíleli na rozsáhlé mezinárodní srovnávací studii, kterou nedávno publikoval prestižní časopis Urban Studies. Studie se zabývá vývojem socioekonomické segregace v 16 evropských regionech hlavních měst a přináší nové poznatky o tom, jak se tento vývoj proměnil v posledním desetiletí.

O čem výzkum je

Předchozí výzkumy, vycházející z dat sčítání lidu z let 2001 a 2011, ukazovaly rostoucí rezidenční segregaci mezi socioekonomickými skupinami v mnoha velkých městských regionech v Evropě i ve světě. Růst segregace představuje závažný společenský problém – místo bydliště totiž zásadně ovlivňuje přístup k příležitostem ve městě a rezidenční izolace může být obzvlášť škodlivá pro nejzranitelnější skupiny obyvatel. Hlavní hnací silou tohoto trendu byla podle dosavadních zjištění především rostoucí příjmová nerovnost.

Nová studie na tento výzkum navazuje a rozšiřuje ho o nejnovější data ze sčítání lidu z roku 2021 a registrová data. Cílem bylo zjistit, zda segregace v evropských městech nadále roste, zda dosáhla svého vrcholu, nebo zda se naopak objevují první náznaky desegregace. Autoři zároveň zkoumali, jak se změny v míře segregace pojí se změnami v příjmové nerovnosti a v profesní struktuře obyvatelstva.

Hlavní zjištění

Srovnávací analýza 16 evropských regionů hlavních měst ukázala, že růst segregace se v posledním desetiletí zpomalil a v některých regionech dokonce dochází k obratu od segregace k desegregaci. Tyto změny se shodují jak se zpomalením růstu příjmové nerovnosti, tak s rostoucí profesionalizací pracovní síly.

Studie zároveň naznačuje směr, kterým by se měl ubírat další výzkum – měl by se zaměřit na mechanismy, které stojí za rezidenční desegregací v různých typech měst, a to zejména s ohledem na diverzifikaci rezidenčních vzorců v rámci rostoucí profesní třídy.

Autorský tým

Na studii spolupracoval rozsáhlý mezinárodní tým autorů: Rūta Ubarevičienė, Maarten van Ham, Leandro Basílio Junior, Māris Bērziņš, Kevin Credit, Diogo Gaspar Silva, Richard Harris, Kadi Kalm, Timo Kauppinen, Zaiga Krišjāne, Jorge Malheiros, Thomas Maloutas, David Manley, Sako Musterd, Oriol Nel·lo, Milena Nevanto, Ladislav Novotný, Martin Ouředníček, Sergio Porcel, Antonine Ribardière, Martin Šimon, Maciej Smętkowski, Stavros Spyrellis, Magnus Strömgren, Wouter van Gent, Terje Wessel a Tiit Tammaru.

Celý článek k přečtení zde. 

Urban Regulations and Political Memory: Towards Understanding Spatio-Temporal Aspects of Urban Development (UNREAD)

An international, interdisciplinary course organised by five 4EU+ member universities: University of Warsaw, University of Milan, Charles University, Sorbonne University, Heidelberg University. Key topics of the course are the driving forces of urban changes, development of smart cities and interdisciplinary methodologies of urban studies. The course is developed as part of an educational project which addresses changes in the conditions of the urban development of smart cities in Poland, Italy, Czechia and Germany, according to three dimensions: past (history), present (law) and future (geography).

• Deadline for sending the documents: 23 September 2026
• More information: https://4euplus.eu/4EU-1317.html

Ve dnech 7.-9. května 2026 se konala terénní část předmětu Metody terénního výzkumu v SG. Po vstupních přednáškách na Albertově a výzkumu od stolu jsme vyrazili do obce Černilov, v zázemí Hradce Králové.

V letošním roce bylo tematické zaměření výzkumných týmů velmi široké. Jedna skupina se soustředila na fragmentaci krajiny v kontextu suburbanizace, další na proměny venkovských zahrad s důrazem na užitkovost zahrad. Dvě skupiny se zaměřily na každodenní mobilitu, jedna z pohledu dopravy, druhá v kontextu role veřejné vybavenosti. Studenti a studentky využili různé metody sběru dat, od terénního mapování, přes pozorování až po využití vizuálních materiálů. Kromě vlastního výzkumu se všichni podíleli na realizaci dotazníkového šetření mezi obyvateli se zaměřením na stabilitu a spokojenost obyvatel suburbánní obce. Intenzivní práce v terénu byla doplněna reflexemi a diskusemi nad odvedenou prací, zkušenostmi z terénu i plány na finalizaci práce.

Součástí programu byla beseda se současným starostou nad problematikou rozvoje obce, z pohledu prostorového, ekonomického, sociálního či z pohledu životního prostředí. Výuku zajišťovali členové našeho týmu, Martin Ouředníček a Jana Jíchová, které doplnila hostující Dorotha Mantey z Polska, odbornice na suburbanizaci.

Předmět cílí na prohloubení výzkumných dovedností přímo v terénu. Studenti a studentky sami navrhují téma svého výzkumu i metody sběru dat a analýzy. V terénu realizují svůj výzkum, učí se, jak řešit nenadálé problémy během sběru dat (např. nepřítomnost lidí, špatně nastavené zkoumané kategorie, nefungující aplikace aj.). Specifickou výzvou je rovněž práce ve skupině, rozdělení činností ve všech fázích výzkumu, včetně kompletace výzkumné zprávy. Ačkoliv je předmět zaměřen zejména na magisterské studenty a studentky, zúčastnila se jej i skupina bakalářů. I proto mohou zkušenosti z předmětu využít ve svých absolventských pracích či v další praxi.

Více fotek zde.

Na přelomu května a června proběhl další ročník předmětu Terénní cvičení ze sociální geografie, který studentům nabízí možnost vyzkoušet si v praxi metody sociálněgeografického výzkumu a propojit teoretické znalosti s terénní zkušeností. Letošní terénní výuka se uskutečnila v Dobrušce, městě na úpatí Orlických hor.

Během několika intenzivních dnů studenti pracovali přímo v terénu a realizovali vlastní výzkumná šetření. Využívali přitom širokou škálu metod, například terénní mapování, dotazníková šetření, ankety, rozhovory s místními obyvateli, pozorování nebo tvorbu pocitových map. Cílem bylo lépe porozumět fungování města, jeho obyvatelům a aktuálním rozvojovým tématům.

Součástí programu byla také exkurze do Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu, která studentům nabídla pohled na praktické využití geografických dat a mapových podkladů mimo akademické prostředí.

Výuku zajišťovali členové našeho výzkumného týmu Jana Jíchová, Jiří-Jakub Zévl a Adam Klsák z Mapového a datového centra. Terénní cvičení představuje důležitou součást studia sociální geografie, protože studentům umožňuje osvojit si výzkumné dovednosti přímo v terénu, získat zkušenosti se sběrem dat a naučit se interpretovat sociální a prostorové procesy v konkrétním území.

Více fotek zde.

Na jaře 2026 se uskutečnil vůbec první ročník nového mezinárodního kurzu Field course in urban studies. Kurz navazuje na dlouhodobou spolupráci a výzkumné vazby mezi naším výzkumným týmem a kolegy z Université de Strasbourg a letos poprvé umožnil studentům vyrazit společně přímo do terénu ve Štrasburku.

Během několika intenzivních dnů studenti pracovali ve smíšených česko-francouzských týmech a zkoumali proměny různých typů městských čtvrtí – od center měst přes vnitřní město až po suburbia. Kurz se zaměřuje na urbánní změny v západoevropském i postsocialistickém kontextu a věnuje se tématům, jako jsou revitalizace, gentrifikace nebo suburbanizace.

Velkou radost nám udělalo především to, jak aktivně studenti ke kurzu přistoupili. Skvěle si poradili nejen s terénním výzkumem, ale také s komunikací a spoluprací s francouzskými kolegy. Za velmi krátkou dobu vznikla řada zajímavých projektů a prezentací, které ukázaly, že mezinárodní a komparativní výuka má opravdu smysl.

Kurz propojuje teoretické přístupy s praktickým terénním výzkumem a snaží se urbánní změny zasadit do širších společenských, ekonomických i institucionálních souvislostí.

Za vznikem a organizací kurzu stojí Petra Špačková, na výuce se podílela také Marie Sýkora Horňáková. Už první ročník ukázal, že podobný formát mezinárodní spolupráce má velký potenciál – a zároveň může být pro studenty velmi cennou zkušeností.  A protože první ročník dopadl opravdu skvěle, už teď se těšíme na ten příští. Kurz čeká několik novinek a úprav, které by měly celý koncept ještě více posunout. Věříme, že díky nim bude příští ročník zase o něco lepší. Více fotek zde.

Panelová sídliště si v české společnosti stále nesou určité stigma, přestože v nich žije přibližně třetina obyvatel Česka. Jak masová bytová výstavba proměnila česká města i každodenní život jejich obyvatel? Jaká budoucnost čeká panelové domy a proč některým sídlištím hrozí tzv. „spirála úpadku“?

Těmto tématům se věnuje nový rozhovor pro Deník N s Petrou Špačkovou z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, která je zároveň členkou našeho výzkumného týmu. Společně se Slavomírou Ferenčuhovou se dlouhodobě zabývá výzkumem městského prostředí, bydlení a proměn sídlišť v českých městech.

Rozhovor přibližuje, jak se historická sídliště liší od současných developerských projektů, jak panelová výstavba ovlivnila fungování domácností nebo co rozhoduje o tom, zda se ze sídliště stane sociálně vyloučená lokalita. Věnuje se také otázce, na kterých českých sídlištích se dnes žije nejlépe a jaké faktory ovlivňují kvalitu života jejich obyvatel.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Deníku N.   Foto: Deník N

Přemýšlíte o doktorském studiu (PhD) v oblasti urbánních studií?

V rámci našeho výzkumného týmu jsme vypsali nové téma disertační práce: Současné urbánní procesy měnící sociální prostředí evropských měst. Disertační projekt se bude věnovat výzkumu současných urbanizačních a urbánních procesů, které proměňují sociální prostředí evropských měst – například gentrifikaci, suburbanizaci nebo segregaci.

• Práce bude vznikat pod vedením prof. Martin Ouředníček.
• Více informací o tématu a podmínkách přihlášky najdete zde: https://1url.cz/geQsE
• Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2026

Otevírá se nová pozice pro doktorské studium pod vedením vedoucího našeho výzkumného týmu Martina Ouředníčka. Deadline pro přihlášky je 15. 12. 2025!

The changing urbanization and urban processes are increasingly linked to international migration and significantly affect daily mobility within metropolitan areas. A number of traditional urban functions are partially or completely disappearing from the physical space, and thus the localization factors of these functions are also changing. As a result of digitization and the Covid-19 pandemic, work, services, shopping, entertainment, education and leisure activities are decentralized from urban cores and delocalized outside the physical world in the form of home offices, e-jobs, e-services, e-shops, e-learning. Following the theoretical concepts of structuration theory, mobility transition, pacemakers and heterolocalisation, the aim of the dissertation project is to describe and explain how the processes of intensive international migration, especially to large cities, are interrelated with gentrification and subsequent decentralization of the residential function of the urban population (suburbanisation, counter-urbanisation). Changes in migration flows subsequently also affect the relationship between the location of residence, workplace, services and leisure activities and daily activity systems within metropolitan regions shaped by new forms of spatial mobility.  

• Title: Interaction between variant forms of spatial mobility within the settlement system
• Department: Department of Social Geography and Regional Development (31-340)

What will be the main focus?

The main focus will be on comparative research of European cities.

What methods are expected to be used?

Methodologically, the dissertation should use mixed research based on the triangulation of methods of quantitative analysis of traditional statistical data (population census, ongoing migration records), big data (data from mobile operators, GPS, social networks) and case studies in selected European cities.   A PhD candidate would participate in the research project within the consortium of Charles University, Masaryk University and Academy of Science A Mobile Society: Opportunities and Risks of New Forms of Mobility for Czech Society and Economy.

Requirements for potential doctoral candidates:

• Analytical thinking ability
• Theoretical background in urban social geography
• Teamwork
• Ability to write academic texts
• Skills in the collection, management and analysis of statistical and spatial data

Further information

• More information about the position: https://is.cuni.cz/studium/eng/dipl_st/index.php?do=main&doo=detail&did=289665
• More information about PhD studies and application submission at the department: https://natur.cuni.cz/en/admissions/study-programmes/doctoral-studies/geography/social-geography-and-regional-development