V pondělním (27. 9. 2021) vydání Lidových Novin vyšel článek věnující se tématu “zelených vdov” s názvem: Drahé bydlení plní venkov ‚zelenými vdovami‘. Hromadný exodus z velkých měst má řadu úskalí, ve kterém se vyjadřuje také členka našeho výzkumného týmu Marie Horňáková.
V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography článek s názvem “From suburbanization to reurbanization? Changing residential mobility flows of families with young children in the Prague Metropolitan Area”. Jeho autory jsou Marie Horňáková a Jan Sýkora. Hlavním cílem článku je analyzovat změny ve vzorcích rezidenční mobility rodin s malými dětmi, které žijí a stěhují se mezi odlišnými rezidenčními zónami Pražského městského regionu. Ke zkoumání prostorových a časových změn jsou použita migrační data týkající se jednotlivců. Autoři dochází k závěru, že přestože hlavním cílem rodin s malými dětmi jsou stále suburbánní oblasti, dochází i určité diverzifikaci jejich rezidenčního chování. Toto zjištění poukazuje na rozvoj tzv. reurbanizačních tendencí směrem k sídlištím a zintenzivnění mobility v rámci rezidenčních zón s podobným typem bydlení.
Projekt NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole úspěšně pokračuje!
V září byla dokončena a zveřejněna 3. a 4. sada specializovaných map, které se zabývají růstem vybraných čtvrtí v období socialismu (Strašnice, Kobylisy, Hlubočepy, Jižní Město, Černý Most, Modřany) a růstem předměstí v transformačním období (Jesenice, Dobřichovice, Dolní Břežany, Hostivice).
Všechny mapy společně s analytickými texty jsou dostupné zde.
Adela Petrovic a Greta Kukeli prezentovaly předběžné výsledky svého výzkumu na dvou mezinárodních konferencích:
Název jejich příspěvku zněl “Od bývalé průmyslové čtvrti k oáze kreativní třídy: A case study of Karlín, the inner-city neighbourhood of Prague”. Výzkum se zabývá procesy urbanistické transformace probíhajícími v Karlíně, jako jsou gentrifikace, internacionalizace, regenerace a hipsterizace. Cílem studie je (i) identifikovat fyzické, sociální a kulturní změny v Karlíně, (ii) pochopit, jak Karlín vnímá široká veřejnost a jeho častí uživatelé, a (iii) zjistit, jak Karlín využívají mladí zahraniční zaměstnanci.
Od 15. do 17. září 2021 se uskutečnila 50. výroční konference České demografické společnosti. Konference proběhla v Ostravě v prostorách Ostravské univerzity. Příspěvky byly rozdělené do několika odborných sekcí: Důchodová reforma – Reprodukční stárnutí – Ekonomika zdravého stárnutí – Aktuální demografický výzkum. Nechyběla ani sekce s postery, na které byly zastoupeny hned tři od členů našeho týmu!
Poster představil stěhování a rezidenční mobilitu cizinců v Praze a Středočeském kraji. Dokumentoval (1) výši a změny intenzity stěhování cizinců ve středních Čechách na základě tokových dat z registrů migrace za obce a MČ Prahy a (2) vývoj rezidenčních trajektorií cizinců mezi typy prostředí v obcích Středočeského kraje a městskými zónami Prahy na základě komparace geokódovaných stavových dat poskytnutých ŘSCP.
Poster se věnoval popisu a porovnání rezidenční segregace cizinců v Praze a Středočeském kraji v letech 2012–2018. Prostorové rozmístění cizinců bylo měřeno pomocí nové metody individualizovaných multi-měřítkových sousedství, která umožňuje porovnat rozložení menšinové a většinové populace na různých měřítkových úrovních a nezávisí na administrativně-správním členění území.
Poster se zabýval prostorovými vzorci rozmístění cizinců v Praze a středních Čechách, přičemž se zaměřoval nejen na současný stav, ale také na jejich vývoj ilustrovaný několika časovými řezy. Hlavním zdrojem dat byla databáze Cizinecké policie ČR (data za roky 2008-2017) a jako prostorový rámec autoři aplikovali originální zonaci Prahy/typologii obcí Středočeského kraje.
Na přelomu srpna a září 2021 proběhl další ročník mezinárodní konference organizované European Network for Housing Research, tentokrát s podtitulem Unsettled Settlements: Housing in Unstable Contexts. Své příspěvky na ní prezentovali i členové našeho týmu! Oba příspěvky byly prezentovány v rámci pracovní skupiny “Disadvantaged Urban Neighborhoods and Communities”.
Kadi Kalm prezentovala příspěvek “Various housing estates’ trajectories in post-socialist cities: does the socialist legacy still matter?”, na kterém pracuje společně s kolegy Petrou Špačkovou, Janem Sýkorou a Ondřejem Špačkem.
Jan Sýkora a Marie Horňáková prezentovali příspěvek “‘It is natural’: life course as a key element of long-term residents’ place attachment in a gentrifying Prague neighbourhood”, na kterém pracovali společně s Kirsten Visser a Gideonem Boltem z University Utrecht.
V minulých dnech vyšel nový článek v impaktovaném časopise Journal of Housing and the Built Environment s názvem: “Towards ordinary quarters: the development of housing estates in Prague after transformation”. Jeho autory jsou Martin Ouředníček a Zuzana Kopecká. Hlavním cíle článku bylo vysvětlit a pochopit současné prostorové změny, ke kterým dochází na pražských sídlištích se zvláštním zřetelem na roli veřejných a soukromých institucí. Podle autorů totiž sídliště procházejí značnou funkční heterogenizací a stávají se integrální součástí města v důsledku kombinace komerčního rozvoje, specifických veřejných politik a aktivit místních aktérů. Zaměřují se na dva zásadní aspekty současného vývoje sídlišť na území hlavního města Prahy: (i) novou funkční diferenciaci sídlišť jako důsledek soukromých aktivit a komercionalizace; (ii) roli územního plánování a veřejných politik na úrovni města i samosprávných městských částí. Vliv státní a komunální politiky a komercializace na lokální úrovni je ilustrován na případové studii největšího sídliště a symbolu socialistického bydlení v Česku-Jižního Města.
Celý článek si můžete přečíst zde.