Aktuality – 10. stránka

Pozvánka na dva online semináře s Kadi Kalm!

Napsal F F dne 21. 4. 2021. Zveřejněno v Aktuality.

Rádi bychom vás pozvali na dva online semináře, které v následujících dnech pořádáme. V obou případech semináře povede Kadi Kalm, která v současné době v rámci své post-doc pozice spolupracuje na projektu Historie a budoucnost sídlišť: kvalita obytného prostředí a rezidenční spokojenost. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na etnickou segregaci a vnitřní migraci.

První seminář nese název „Various housing estates’ trajectories in post socialist cities: does the socialist legacy still matter?“ a bude se věnovat vývojovým trajektoriím odlišných sídlišť v Česku a Estonsku od roku 1989 do roku 2011. Svou účast můžete potvrdit na Facebooku!

Kdy: 4. května 2021, 14:00
Kde: online – meet.google.com/hmm-qfbh-pjr

Druhý seminář s názvem „My journey in academia“ je určen zejména (PhD) studentům. Během semináře představí Kadi svou cestu akademickým světem. Bude hovořit o svých hlavních výzkumných zájmech i životě doktoranda a post-doktoranda. Po přednášce bude následovat neformální diskuse.

Kdy: 29. dubna 2021, 12:30
Kde: online – meet.google.com/kqw-ebwt-jti

Zveřejněna databáze historických dat o Praze

Napsal dominik dne 20. 4. 2021. Zveřejněno v Aktuality.

Projekt Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole cílí na popis a vysvětlení proměny sociálního prostředí okrajových částí dynamicky rostoucí metropole od období industrializace do dnešní doby. Mezi podstatné výstupy projektu patří i geodatabáze historických prostorových a statistických dat pro katastrální území Prahy, která byla nedávno zveřejněna na stránkách projektu. Data i vrstvy se vztahují k historickým populačním cenzům z let 1869 až 1910. Prostorové vrstvy vznikly digitalizací dobových mapových podkladů, statistická data pak digitalizací pramenných publikací Sčítání lidu, domů a bytů uskutečněných v letech 1869−1910 a průběžných statistik. Data jsou dostupná ke stažení po registraci zde.

Nové projekty řešené PhD studenty a studentkami z URRlabu

Napsal dominik dne 15. 3. 2021. Zveřejněno v Aktuality.

Našim PhD studentům a studentkám se podařilo získat financování pro dva nové návrhy výzkumných projektů z programů GAUK a START. Gratulujeme! Projekt Pavla Frydrycha, Marie Horňákové, Jana Sýkory a Niloofar Ghafouriazar se zaměřuje na zkušenosti, percepci a spokojenost s lokalitou bydliště v průběhu života. Cílem projektu je srovnání rozdílů mezi skupinami obyvatel v různé fázi životního cyklu žijícími v různých typech rezidenčního prostředí (děti v suburbiích, mladé rodiny na sídlištích, starší dospělí ve vnitřním městě). Projekt Adely Petrovic „Tváří v tvář gentrifikaci: měnící se identity dělnických čtvrtí pražského vnitřního města“ si klade za cíl identifikovat změny v městském fyzickém a socio-kulturním prostředí, reflektovat jejich implikace a porozumět způsobu vytváření identit v měnících se čtvrtích na příkladu pražského Karlína a Smíchova.

Právě vyšlo – čtení o sčítání populací

Napsal dominik dne 18. 2. 2021. Zveřejněno v Aktuality.

Tématem aktuálního čísla časopisu Geografické rozhledy je sčítání populací. Nejen to nadcházející v letošním roce, ale i historická sčítání v letech dávno minulých. Tým URRlab přispěl k tomuto tématu hned třemi články ze své dílny. Přečtěte si o proměnách obyvatelstva Prahy v článku od Martina Ouředníčka a Jany Podhorské, pokud Vás zajímá Žižkov či Vinohrady, zkuste článek od Jany Jíchové a Niny Dvořákové (včetně online přílohy o měření sociální struktury). Pokud byste raději zjistili něco cizokrajnějšího, Adél Petrović Vám přiblíží proces vylidňování Srbska.

OUŘEDNÍČEK, M., PODHORSKÁ, J. (2021): Proměny obyvatelstva Prahy ve světle sčítání lidu od roku 1869 do současnosti. Geografické rozhledy, 30(3), 12–15.
JÍCHOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, N. (2021): Vinohrady a Žižkov na podkladu historických cenzů – území plná kontrastů. Geografické rozhledy, 30(3): 16-19. Příloha: Sociální struktura Prahy v první polovině 20. století v odborných publikacích (online zde).
PETROVIĆ, A. (2021): Vylidňování Srbska. Geografické rozhledy, 30(3), 20–21.

Výuka geografie města v LS 2021/21 – přihlašování k předmětům

Napsal dominik dne 3. 2. 2021. Zveřejněno v Aktuality.

V blížícím se letním semestru URRlab nabízí dva předměty vyučované v angličtině a otevřené pro studenty zapsané ke studiu na UK, studenty programu Erasmus i pro další zahraniční studenty. K oběma předmětům se již lze přihlašovat v SIS. První lekce se uskuteční v týdnu od 15. února. Urban Social Geography: Contemporary Issues je předmět určený studentům, kteří se zajímají o současné trendy a problémy v urbánní geografii. Předmět nabízí příležitost poznat městské jevy a procesy a porovnat je se situací v Praze a dalších evropských městech. Studenti se v rámci předmětu zúčastní přednášek, diskusí, skupinové práce, filmového semináře, exkurzí a příležitosti vyzkoušet si vlastní výzkum. Předmět je vyučován na Přírodovědecké fakultě UK ve čtvrtek od 9 hodin. Discussion Seminar on Contemporary Urban Studies je nově vyučovaný předmět zaměřující se na porozumění jevů a procesů v současných městech, jejich analýzu a vysvětlení v lokálním kontextu a ve vztahu k různým aktérům ve městě. Hlavním cílem předmětu je podpořit kritické myšlení studentů a seznámit je s širokým spektrem urbánních problémů pomocí alternativních metod výuky. Předmět je vyučován na Přírodovědecké fakultě UK ve středu od 10:40 hodin.

Dokončení projektu TAČR Éta Reálné populace

Napsal dominik dne 1. 2. 2021. Zveřejněno v Aktuality.

Na přelomu roku jsme dokončili projekt TAČR ÉTA Reálné populace v Praze a Středočeském kraji: monitoring denní mobility a populační prognóza. Výstupem projektu je sedmnáct specializovaných map s odbornými texty, které naleznete na webovém portálu atlasobyvatelstva.cz a dvě geodatabáze (aktualizované zóny rezidenční suburbanizace a nově vytvořená typologie obcí Středočeského kraje). Při zpracování map jsme využili jak klasická data z populačních cenzů a registrů, tak i alternativní data o rozmístění reálných populací v podobě dat mobilních operátorů. Vybrané mapy poskytují reálnou představu o rozdílech mezi trvale hlášenými obyvateli a reálnou populací v suburbánních obcích nebo informace o rozmístění pracovních příležitostí v podrobnosti obcí. Poslední zpracovaná specializovaná mapa poskytuje unikátní obraz reakce obyvatel na období tzv. první vlny pandemie koronaviru SARS-CoV-2 na jaře 2020 v Česku skrze změnu mobilitního chování. Mezi výsledky projektu patří také dvě populační prognózy – Středočeského kraje a Prahy do roku 2050. Výzkumné zprávy k prognózám jsou veřejně dostupné a naleznete je na webové stránce projektu. V rámci projektu byla také zprovozněna aplikace Populační kalkulačka, která poskytuje zájemcům prvotní, rámcovou představu o vlivu uvažované bytové výstavby na populační vývoj obcí Středočeského kraje, konkrétně na vývoj početního stavu a věkové struktury obyvatelstva obce do roku 2040.

Právě vyšlo – čtení o rezidenčních proměnách či kriminalitě

Napsal dominik dne 5. 12. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Hned tři články z dílny URRlabu byly v posledních měsících přijaty a publikovány. V časopise Housing Studies byl v říjnu online zveřejněn článek Jana Sýkory a Petry Špačkové zaměřený na rezidenční proměny v pražských Holešovicích. Kvantitativní analýza ukazuje odlišnou proměnu fyzické i sociální struktury na úrovni jednotlivých sčítacích obvodů. Doplňkově pro porozumění faktorů ovlivňujících vývoj jednotlivých sousedství jsou využity rozhovory s lokálními aktéry. Mezi hlavní zjištění patří právě diverzita vývoje jednotlivých sousedství, zatímco pro některé je typická gentrifikace či incumbent upgrading, jiná stagnují. Další dva články, jejichž autory jsou Jana Jíchová a Martin Šimon, se zaměřují na koncentraci kriminality v místě a využívají geolokalizovaná data za kriminalitu z jednoho regionální českého města. První vyšel v Sociologickém časopise a zaměřuje se na koncentraci kriminality v uličních segmentech. Zároveň představuje obecný model rozložení kriminality ve městě, založený na odlišné úrovni i koncentraci kriminality v různém typu rezidenčního prostředí. Druhý byl online publikován v časopise European Journal of Criminology. Tento článek kombinuje indexy závažnosti kriminality (crime harm indexes) a zákon koncentrace kriminality v místě. Výzkum ukazuje odlišnosti mezi koncentrací kriminality i její závažnosti mezi městy západními a v českém městě, kde jsou méně prostorově klastrovány. Tato zjištění jsou podstatná pro plánování místně orientovaných politik.

Výroční konference ČGS

Napsal dominik dne 21. 9. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

V minulém týdnu proběhla jedna z mála konferencí letošního roku, Výroční konference České geografické společnosti s tématem Geografie pro udržitelný rozvoj měst a regionů. Součástí plenární přednášky byl příspěvek Martina Ouředníčka, Jiřího Nemeškala a Lucie Pospíšilové: Vymezení metropolitních území a aglomerací statutárních měst v Česku, na kterou navazovala velmi podnětná panelová diskuze se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj. Do Plzně vyrazilo i několik dalších členů našeho týmu se zajímavými příspěvky a jiní měli na příspěvcích alespoň autorský podíl: Adam Klsák: Proměny „ruských“ Karlových Varů: pět let od anexe Krymu Adela Petrović: Gated Communities in Prague Urban Region: Location and Positionality on different Scale Martin Šimon, Ivana Křížková, Adam Klsák, Yana Leontiyeva, Renáta Mikešová: Migranti ve vybraných městech Česka 2008–2015: analýza změny prostorového rozmístění s využitím populačního rastru Robert Osman, Zuzana Kopecká, Veronika Kotýnková: Časové znevýhodnění: když tělo neodpovídá normám času

Právě vyšly dva nové články o segregaci cizinců v Česku

Napsal dominik dne 31. 7. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

V uplynulých týdnech vyšly hned dva nové články Martina Šimona, Ivany Křížkové a Adama Klsáka zabývající se rezidenční segregací cizinců v Česku. Oba jsou založeny na dosud nepublikovaných datech z Cizineckého informačního systému, která byla agregována do populačního rastru, a využívají index prostorové odlišnosti jako míru běžně využívanou ve výzkumech rezidenční segregace. Článek v časopise Geografie zkoumá vývoj prostorového rozmístění bydliště šesti hlavních skupin migrantů, definovaných na základě státního občanství, ve vybraných velkých městech Česka. Text publikovaný v časopise Urbanismus a územní rozvoj se zaměřuje na tyto skupiny migrantů na celém území Česka a představuje inovativní metodu měření segregace pomocí víceúrovňových individualizovaných sousedství. Základní výsledky studií ukazují dominantní trend poklesu prostorové odlišnosti mezi majoritou a skupinami migrantů. Pomalý a setrvalý nárůst cizinecké populace v Česku tak až na specifické výjimky nevede k vytváření vyhraněných vzorců segregace. Články vznikly v rámci projektu Rezidenční segregace a mobilita cizinců: analýza sousedství, rezidenčních drah a sousedských efektů. Na druhém zmiňovaném článku se podílely také spoluřešitelky projektu Renáta Mikešová a Yana Leontiyeva.

Migračně-zemědělská exkurze ve firmě Ekofrukt Slaný: osvěžující sběr třešní a diskuse nejen o nedostatku pracovníků

Napsal dominik dne 30. 6. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Jakým problémům čelí čeští ovocnáři a výrobci potravin? Jak velká a červená má být třešeň? Jak to voní ve výrobně müsli tyčinek? Jaké nasazení a láska k práci v sadě je potřeba k tomu, abychom si v supermarketu mohli koupit kvalitní české ovoce? A kdo všechnu tu práci dělá? To a mnohem více jsme se dozvěděli během půldne stráveného ve firmě Ekofrukt Slaný, kam se dvě naše členky vydaly díky exkurzi organizované týmem Geomigrace spolu s dalšími studenty geografických programů PřF UK v úterý 16. června 2020. Po zevrubné ukázce, jak a jaké třešně sbírat, aby splňovaly ovocnářské zásady, požadavky obchodních řetězců a představy cílových zákazníků, jsme společnými silami asi za hodinu naplnili šest česačských „košů“ (a, přiznejme si, také své žaludky). Zručný brigádník prý jeden takový koš sám naplní za čtvrt hodiny. Následovala prohlídka třešňových, višňových, meruňkových a jablečných sadů spojená s živou diskusí o tom, kolik pracovníků je k vypěstování a sklizni ovoce v tomto cca 200hektarovém sadě – desátém největším v Česku – potřeba (v každém období je to několik desítek osob), odkud pocházejí (čeští pracovníci jsou spíše raritou a dlouho nevydrží – nejčastěji tu najdete sezónní zaměstnance z Rumunska, Ukrajiny, Moldavska, ale pracují tu i třeba Filipínci), proč se některé části sadů zakrývají sítí s UV filtrem (síť slouží jako ochrana proti kroupám, filtr pomáhá vypěstovat světlé odrůdy jablek jako Golden Delicious), ale také například jak náročné je vypěstovat v Česku melouny ( i přes stále příznivější počasí je potřeba specifické složení půdy a drahá technologie). Po přesunu do třídírny ovoce a potravinářské výrobny jsme se pak dozvěděli nespočet zajímavých detailů o dlouhodobém skladování čerstvého ovoce, třídění jednotlivých kousků podle kvality a velikosti (tak, aby vyhovovaly očekáváním zákazníků), složení müsli tyčinek, ale i o výrobním řetězci a spolupráci firem mezi sebou. Zaměstnanci Ekofruktu byli neskutečně vstřícní, sdílní a ochotní a exkurze pro nás byla nejen poučným, ale také velmi příjemně stráveným časem. Navíc jsme si domů mohli část své „sklizně“ odvézt a slunný zážitek si tím ještě výrazně prodloužit!

Text: Kristýna Janurová, Geomigrace, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK (redakčně upraveno)