Hned tři články z dílny URRlabu byly v posledních měsících přijaty a publikovány. V časopise Housing Studies byl v říjnu online zveřejněn článek Jana Sýkory a Petry Špačkové zaměřený na rezidenční proměny v pražských Holešovicích. Kvantitativní analýza ukazuje odlišnou proměnu fyzické i sociální struktury na úrovni jednotlivých sčítacích obvodů. Doplňkově pro porozumění faktorů ovlivňujících vývoj jednotlivých sousedství jsou využity rozhovory s lokálními aktéry. Mezi hlavní zjištění patří právě diverzita vývoje jednotlivých sousedství, zatímco pro některé je typická gentrifikace či incumbent upgrading, jiná stagnují. Další dva články, jejichž autory jsou Jana Jíchová a Martin Šimon, se zaměřují na koncentraci kriminality v místě a využívají geolokalizovaná data za kriminalitu z jednoho regionální českého města. První vyšel v Sociologickém časopise a zaměřuje se na koncentraci kriminality v uličních segmentech. Zároveň představuje obecný model rozložení kriminality ve městě, založený na odlišné úrovni i koncentraci kriminality v různém typu rezidenčního prostředí. Druhý byl online publikován v časopise European Journal of Criminology. Tento článek kombinuje indexy závažnosti kriminality (crime harm indexes) a zákon koncentrace kriminality v místě. Výzkum ukazuje odlišnosti mezi koncentrací kriminality i její závažnosti mezi městy západními a v českém městě, kde jsou méně prostorově klastrovány. Tato zjištění jsou podstatná pro plánování místně orientovaných politik.

Jakým problémům čelí čeští ovocnáři a výrobci potravin? Jak velká a červená má být třešeň? Jak to voní ve výrobně müsli tyčinek? Jaké nasazení a láska k práci v sadě je potřeba k tomu, abychom si v supermarketu mohli koupit kvalitní české ovoce? A kdo všechnu tu práci dělá? To a mnohem více jsme se dozvěděli během půldne stráveného ve firmě Ekofrukt Slaný, kam se dvě naše členky vydaly díky exkurzi organizované týmem Geomigrace spolu s dalšími studenty geografických programů PřF UK v úterý 16. června 2020. Po zevrubné ukázce, jak a jaké třešně sbírat, aby splňovaly ovocnářské zásady, požadavky obchodních řetězců a představy cílových zákazníků, jsme společnými silami asi za hodinu naplnili šest česačských „košů“ (a, přiznejme si, také své žaludky). Zručný brigádník prý jeden takový koš sám naplní za čtvrt hodiny. Následovala prohlídka třešňových, višňových, meruňkových a jablečných sadů spojená s živou diskusí o tom, kolik pracovníků je k vypěstování a sklizni ovoce v tomto cca 200hektarovém sadě – desátém největším v Česku – potřeba (v každém období je to několik desítek osob), odkud pocházejí (čeští pracovníci jsou spíše raritou a dlouho nevydrží – nejčastěji tu najdete sezónní zaměstnance z Rumunska, Ukrajiny, Moldavska, ale pracují tu i třeba Filipínci), proč se některé části sadů zakrývají sítí s UV filtrem (síť slouží jako ochrana proti kroupám, filtr pomáhá vypěstovat světlé odrůdy jablek jako Golden Delicious), ale také například jak náročné je vypěstovat v Česku melouny ( i přes stále příznivější počasí je potřeba specifické složení půdy a drahá technologie). Po přesunu do třídírny ovoce a potravinářské výrobny jsme se pak dozvěděli nespočet zajímavých detailů o dlouhodobém skladování čerstvého ovoce, třídění jednotlivých kousků podle kvality a velikosti (tak, aby vyhovovaly očekáváním zákazníků), složení müsli tyčinek, ale i o výrobním řetězci a spolupráci firem mezi sebou. Zaměstnanci Ekofruktu byli neskutečně vstřícní, sdílní a ochotní a exkurze pro nás byla nejen poučným, ale také velmi příjemně stráveným časem. Navíc jsme si domů mohli část své „sklizně“ odvézt a slunný zážitek si tím ještě výrazně prodloužit!   Text: Kristýna Janurová, Geomigrace, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK (redakčně upraveno)

Ještě v roce 2019 vyšel článek v časopise Demografii zabývající se rezidenční suburbanizací od kolektivu autorů Martina Ouředníčka, Adama Klsáka a Petry Špačkové. Hlavním cílem článku je poskytnout koherentní metodologii pro vymezení suburbánních obcí v Česku, popsat a vysvětlit rozsah a prostorové rozmístění suburbanizace a porovnat vývoj rezidenční suburbanizace ve dvou obdobích, 1997–2008 a 2009–2016. Článek navazuje na předchozí práce vzniklé v týmu URRlab, využívá zejména vymezení zón rezidenční suburbanizace (Ouředníček, Špačková, Novák 2013; Ouředníček, Špačková, Klsák 2018) jako analytický nástroj pro hodnocení pozičních aspektů obcí v rámci českého sídelního systému.

Registrace na předmět Urban Social Geography: Contemporary Issues, který probíhá v letním semestru je otevřena. URRlab tým vítá všechny, kteří se zajímají o aktuální trendy a témata v oblasti urbánní sociální geografie. Studentky a student budou mít možnost studovat procesy a události v urbánním prostoru a porovnávat je s příklady v Praze a dalších evropských městech. Kurz nabízí přednášky, diskuse, práci ve skupině, ale také filmový seminář či exkurzi. Kurz probíhá v angličtině.