Součástí projektu Pražská předměstí je i pořízení fotografií pomocí dronu a z těchto fotografií následně složená panoramata, která přehledně ilustrují zkoumaná pražská předměstí. Pořízení fotografií obstarala zčásti společnost UpVision, s. r. o., zbytek fotografií byl pořízen členy katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přf UK. Při pořízení fotografií byla respektována pravidla provozu UAV, zejména maximální výška (podle lokality do 100 m, resp. 120 m nad zemí) a v případě, že to bylo potřeba, byla vyřízena potřebná povolení. Pro některé lokality z tohoto důvodu fotografie k dispozici nejsou, protože létání nebylo povoleno. Fotografie dodané PřF UK byly pořízené dronem DJI Mavic 2 Pro. Pořízení s ohledem na bezpečnost probíhalo obvykle vertikálním vzletem z místa dostatečně daleko od zástavby, dopravní infrastruktury a nezúčastněných osob. Tato místa byla vytipována autory jednotlivých kapitol. Snímkování proběhlo v červnu, září a říjnu 2021; zkušební snímky pro lokality Jižní město a Spořilov byly pořízeny již v dubnu 2020. Byla snaha pořídit fotografie za bezoblačného počasí a ve směru od slunce, což se nakonec s ohledem na termíny a charakter počasí v létě 2021 ve všech případech nepodařilo. Pro účely tvorby panoramat byl vždy pořízen pás fotografií s konstantním náklonem kamery pro zájmovou oblast, následně byla pozice kamery upravena a pořízen další pás. Celý postup se opakoval, dokud nebyla pokryta celá zájmová oblast. Pro každou lokalitu se takto pořídilo několik desítek fotografií. Fotografie byly následně zpracovány do podoby panoramat s využitím software Image Composite Editor od Microsoftu.  Zpracování zahrnovalo automatickou detekci spojovacích bodů pro registrace obrazu, výběr vhodné projekce (převážně Mercator a sférická), barevné vyrovnání snímků a jejich spojení do panoramatu nepravidelného tvaru. Výsledek zpracování byl následně oříznut na formát vhodný pro účely atlasu. Panoramata pořízená pomocí dronu budou použita do vznikajícího atlasu a jako součást připravované výstavy o projektu.

V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography článek s názvem Retiring in the suburbs? Residential strategies in two Prague suburbs. Jeho autorkami jsou Nina Dvořáková a Marie Horňáková. Autorky se věnují analýze budoucí rezidenční mobility a strategií suburbánních domácností v pozdějším věku v Česku na základě provedeného dotazníkové šetření ve dvou pražských suburbánních obcích (n = 177). Z výsledků je patrné, že respondenti si byli vědomi, že s přibývajícím věkem se jejich stávající bydliště a obytné prostředí pravděpodobně stanou méně vyhovujícími. Přesto většina našich respondentů neuvažovala o stěhování. Spíše než stěhování v rámci suburbíí nebo jejich úplné opuštění, využívali různé asimilační strategie pro přizpůsobení svého bydlení.

V říjnu jsme po dlouhé době, společně jako tým, vyrazili na teambuildingový výlet. Prošli jsme se krásnou přírodou Chráněné krajinné oblasti Český kras ze Srbska do Berouna a načerpali potřebnou energii. Snad to situace dovolí a budeme moc někam vyrazit i příští rok! Více fotek zde.

V pondělním (27. 9. 2021) vydání Lidových Novin vyšel článek věnující se tématu „zelených vdov“ s názvem: Drahé bydlení plní venkov ‚zelenými vdovami‘. Hromadný exodus z velkých měst má řadu úskalí, ve kterém se vyjadřuje také členka našeho výzkumného týmu Marie Horňáková.   

V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography článek s názvem „From suburbanization to reurbanization? Changing residential mobility flows of families with young children in the Prague Metropolitan Area“. Jeho autory jsou Marie Horňáková a Jan Sýkora. Hlavním cílem článku je analyzovat změny ve vzorcích rezidenční mobility rodin s malými dětmi, které žijí a stěhují se mezi odlišnými rezidenčními zónami Pražského městského regionu. Ke zkoumání prostorových a časových změn jsou použita migrační data týkající se jednotlivců. Autoři dochází k závěru, že přestože hlavním cílem rodin s malými dětmi jsou stále suburbánní oblasti, dochází i určité diverzifikaci jejich rezidenčního chování. Toto zjištění poukazuje na rozvoj tzv. reurbanizačních tendencí směrem k sídlištím a zintenzivnění mobility v rámci rezidenčních zón s podobným typem bydlení.

Projekt NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole úspěšně pokračuje! V září byla dokončena a zveřejněna 3. a 4. sada specializovaných map, které se zabývají růstem vybraných čtvrtí v období socialismu (Strašnice, Kobylisy, Hlubočepy, Jižní Město, Černý Most, Modřany) a růstem předměstí v transformačním období (Jesenice, Dobřichovice, Dolní Břežany, Hostivice). Všechny mapy společně s analytickými texty jsou dostupné zde.

Adela Petrovic a Greta Kukeli prezentovaly předběžné výsledky svého výzkumu na dvou mezinárodních konferencích:

• RC21 Conference on Sensing the City (Antwerp, BE)
• 5th Serbian Congress of Geographers (Novi Sad, RS)

Název jejich příspěvku zněl „Od bývalé průmyslové čtvrti k oáze kreativní třídy: A case study of Karlín, the inner-city neighbourhood of Prague“. Výzkum se zabývá procesy urbanistické transformace probíhajícími v Karlíně, jako jsou gentrifikace, internacionalizace, regenerace a hipsterizace. Cílem studie je (i) identifikovat fyzické, sociální a kulturní změny v Karlíně, (ii) pochopit, jak Karlín vnímá široká veřejnost a jeho častí uživatelé, a (iii) zjistit, jak Karlín využívají mladí zahraniční zaměstnanci.

Od 15. do 17. září 2021 se uskutečnila 50. výroční konference České demografické společnosti. Konference proběhla v Ostravě v prostorách Ostravské univerzity. Příspěvky byly rozdělené do několika odborných sekcí: Důchodová reforma – Reprodukční stárnutí – Ekonomika zdravého stárnutí – Aktuální demografický výzkum. Nechyběla ani sekce s postery, na které byly zastoupeny hned tři od členů našeho týmu!

Ivana Křížková, Adam Klsák, Martin Šimon: Migration and residential mobility of foreign citizens in Prague and the Central Bohemian Region.

Poster představil stěhování a rezidenční mobilitu cizinců v Praze a Středočeském kraji. Dokumentoval (1) výši a změny intenzity stěhování cizinců ve středních Čechách na základě tokových dat z registrů migrace za obce a MČ Prahy a (2) vývoj rezidenčních trajektorií cizinců mezi typy prostředí v obcích Středočeského kraje a městskými zónami Prahy na základě komparace geokódovaných stavových dat poskytnutých ŘSCP.

Martin Šimon, Ivana Křížková, Adam Klsák: Residential segregation in Prague and Central Bohemian Region 2012–2018: a multiscalar approach using individualized neighbourhoods.

Poster se věnoval popisu a porovnání rezidenční segregace cizinců v Praze a Středočeském kraji v letech 2012–2018. Prostorové rozmístění cizinců bylo měřeno pomocí nové metody individualizovaných multi-měřítkových sousedství, která umožňuje porovnat rozložení menšinové a většinové populace na různých měřítkových úrovních a nezávisí na administrativně-správním členění území.

Adam Klsák, Ivana Křížková: Spatial Patterns of the Foreign Population in Prague and the Central Bohemian Region: The State 10 Years after the Financial Crisis.

Poster se zabýval prostorovými vzorci rozmístění cizinců v Praze a středních Čechách, přičemž se zaměřoval nejen na současný stav, ale také na jejich vývoj ilustrovaný několika časovými řezy. Hlavním zdrojem dat byla databáze Cizinecké policie ČR (data za roky 2008-2017) a jako prostorový rámec autoři aplikovali originální zonaci Prahy/typologii obcí Středočeského kraje.

Na přelomu srpna a září 2021 proběhl další ročník mezinárodní konference organizované European Network for Housing Research, tentokrát s podtitulem Unsettled Settlements: Housing in Unstable Contexts. Své příspěvky na ní prezentovali i členové našeho týmu! Oba příspěvky byly prezentovány v rámci pracovní skupiny „Disadvantaged Urban Neighborhoods and Communities“. Kadi Kalm prezentovala příspěvek „Various housing estates’ trajectories in post-socialist cities: does the socialist legacy still matter?“, na kterém pracuje společně s kolegy Petrou Špačkovou, Janem Sýkorou a Ondřejem Špačkem.  Jan Sýkora a Marie Horňáková prezentovali příspěvek „‘It is natural’: life course as a key element of long-term residents’ place attachment in a gentrifying Prague neighbourhood“, na kterém pracovali společně s Kirsten Visser a Gideonem Boltem z University Utrecht. 

V minulých dnech vyšel nový článek v impaktovaném časopise Journal of Housing and the Built Environment s názvem: „Towards ordinary quarters: the development of housing estates in Prague after transformation“. Jeho autory jsou Martin Ouředníček a Zuzana Kopecká. Hlavním cíle článku bylo vysvětlit a pochopit současné prostorové změny, ke kterým dochází na pražských sídlištích se zvláštním zřetelem na roli veřejných a soukromých institucí. Podle autorů totiž sídliště procházejí značnou funkční heterogenizací a stávají se integrální součástí města v důsledku kombinace komerčního rozvoje, specifických veřejných politik a aktivit místních aktérů. Zaměřují se na dva zásadní aspekty současného vývoje sídlišť na území hlavního města Prahy: (i) novou funkční diferenciaci sídlišť jako důsledek soukromých aktivit a komercionalizace; (ii) roli územního plánování a veřejných politik na úrovni města i samosprávných městských částí. Vliv státní a komunální politiky a komercializace na lokální úrovni je ilustrován na případové studii největšího sídliště a symbolu socialistického bydlení v Česku-Jižního Města. Celý článek si můžete přečíst zde.