Autor: Marie Horňáková

Adela Petrovic a Greta Kukeli prezentovaly předběžné výsledky svého výzkumu na dvou mezinárodních konferencích:

• RC21 Conference on Sensing the City (Antwerp, BE)
• 5th Serbian Congress of Geographers (Novi Sad, RS)

Název jejich příspěvku zněl „Od bývalé průmyslové čtvrti k oáze kreativní třídy: A case study of Karlín, the inner-city neighbourhood of Prague“. Výzkum se zabývá procesy urbanistické transformace probíhajícími v Karlíně, jako jsou gentrifikace, internacionalizace, regenerace a hipsterizace. Cílem studie je (i) identifikovat fyzické, sociální a kulturní změny v Karlíně, (ii) pochopit, jak Karlín vnímá široká veřejnost a jeho častí uživatelé, a (iii) zjistit, jak Karlín využívají mladí zahraniční zaměstnanci.

Od 15. do 17. září 2021 se uskutečnila 50. výroční konference České demografické společnosti. Konference proběhla v Ostravě v prostorách Ostravské univerzity. Příspěvky byly rozdělené do několika odborných sekcí: Důchodová reforma – Reprodukční stárnutí – Ekonomika zdravého stárnutí – Aktuální demografický výzkum. Nechyběla ani sekce s postery, na které byly zastoupeny hned tři od členů našeho týmu!

Ivana Křížková, Adam Klsák, Martin Šimon: Migration and residential mobility of foreign citizens in Prague and the Central Bohemian Region.

Poster představil stěhování a rezidenční mobilitu cizinců v Praze a Středočeském kraji. Dokumentoval (1) výši a změny intenzity stěhování cizinců ve středních Čechách na základě tokových dat z registrů migrace za obce a MČ Prahy a (2) vývoj rezidenčních trajektorií cizinců mezi typy prostředí v obcích Středočeského kraje a městskými zónami Prahy na základě komparace geokódovaných stavových dat poskytnutých ŘSCP.

Martin Šimon, Ivana Křížková, Adam Klsák: Residential segregation in Prague and Central Bohemian Region 2012–2018: a multiscalar approach using individualized neighbourhoods.

Poster se věnoval popisu a porovnání rezidenční segregace cizinců v Praze a Středočeském kraji v letech 2012–2018. Prostorové rozmístění cizinců bylo měřeno pomocí nové metody individualizovaných multi-měřítkových sousedství, která umožňuje porovnat rozložení menšinové a většinové populace na různých měřítkových úrovních a nezávisí na administrativně-správním členění území.

Adam Klsák, Ivana Křížková: Spatial Patterns of the Foreign Population in Prague and the Central Bohemian Region: The State 10 Years after the Financial Crisis.

Poster se zabýval prostorovými vzorci rozmístění cizinců v Praze a středních Čechách, přičemž se zaměřoval nejen na současný stav, ale také na jejich vývoj ilustrovaný několika časovými řezy. Hlavním zdrojem dat byla databáze Cizinecké policie ČR (data za roky 2008-2017) a jako prostorový rámec autoři aplikovali originální zonaci Prahy/typologii obcí Středočeského kraje.

Na přelomu srpna a září 2021 proběhl další ročník mezinárodní konference organizované European Network for Housing Research, tentokrát s podtitulem Unsettled Settlements: Housing in Unstable Contexts. Své příspěvky na ní prezentovali i členové našeho týmu! Oba příspěvky byly prezentovány v rámci pracovní skupiny „Disadvantaged Urban Neighborhoods and Communities“. Kadi Kalm prezentovala příspěvek „Various housing estates’ trajectories in post-socialist cities: does the socialist legacy still matter?“, na kterém pracuje společně s kolegy Petrou Špačkovou, Janem Sýkorou a Ondřejem Špačkem.  Jan Sýkora a Marie Horňáková prezentovali příspěvek „‘It is natural’: life course as a key element of long-term residents’ place attachment in a gentrifying Prague neighbourhood“, na kterém pracovali společně s Kirsten Visser a Gideonem Boltem z University Utrecht. 

V minulých dnech vyšel nový článek v impaktovaném časopise Journal of Housing and the Built Environment s názvem: „Towards ordinary quarters: the development of housing estates in Prague after transformation“. Jeho autory jsou Martin Ouředníček a Zuzana Kopecká. Hlavním cíle článku bylo vysvětlit a pochopit současné prostorové změny, ke kterým dochází na pražských sídlištích se zvláštním zřetelem na roli veřejných a soukromých institucí. Podle autorů totiž sídliště procházejí značnou funkční heterogenizací a stávají se integrální součástí města v důsledku kombinace komerčního rozvoje, specifických veřejných politik a aktivit místních aktérů. Zaměřují se na dva zásadní aspekty současného vývoje sídlišť na území hlavního města Prahy: (i) novou funkční diferenciaci sídlišť jako důsledek soukromých aktivit a komercionalizace; (ii) roli územního plánování a veřejných politik na úrovni města i samosprávných městských částí. Vliv státní a komunální politiky a komercializace na lokální úrovni je ilustrován na případové studii největšího sídliště a symbolu socialistického bydlení v Česku-Jižního Města. Celý článek si můžete přečíst zde.