Autor: Marie Horňáková

Cílem první etapy projektu NAKI Pražská předměstí bylo zdokumentovat a zpřístupnit stará, poškozená, obtížně dostupná (i) statistická data o vývoji obyvatelstva, jeho demografické a sociokulturní struktuře a (ii) vytvořit nová prostorová GIS data (shp vrstvy, geodatabáze) pro období vývoje Prahy a jejích předměstí v období industrializace (od poloviny 19. století po vznik Velké Prahy) a zpracovat je do formy dvou specializovaných veřejných databází.

Jak probíhala tvorba databáze statistických dat?

• Data získaná z různých statistických publikací byla sjednocena do jednotného formátu
• Byl jim přiřazen kód příslušné územní jednotky tak, aby statistická data mohla být propojena s vrstvami prostorových dat
• Byl vytvořen kódy pro jednotlivé ukazatele

Výsledná databáze statistických dat obsahuje také přehled jednotlivých atributů (tedy údajů o jednotlivých ukazatelích a publikacích, ze kterých byla data získána). Databáze je členěna do jednotlivých souborů na základě roku, ke kterému se daná data vztahují, ke každému souboru jsou zpracována také metadata. Celkem databáze obsahuje sadu pěti datových souborů pro roky 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910. Databáze osahuje statistické údaje o počtu domů, bytů a struktuře obyvatelstva (pohlaví, věk, místo narození, náboženství, rodinný stav, jazyk a gramotnost).

Jak probíhala tvorba geodatabáze prostorových dat?

• Základ geodatabáze tvořilo vymezení katastrálních území Prahy v tehdejších hranicích vztaženým k rokům 1840, 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910.
• Nejdříve došlo k seskupení podkladových map časově blízkých pro roky cenzů.
• Následovalp georeferencování skrze vhodné referenční body.
• Následně se přistoupilo k samotné vektorizaci.
• Po vytvoření prostorové vrstvy byly katastrům Prahy v atributové tabulce přiděleny unikátní číselné kódy umožňující jejich identifikaci a zároveň přiřazení statistických dat z databáze.

Geodatabáze (formát gdb) obsahuje jak prostorová data administrativního členění Prahy, tak statistické údaje. Ke stažení jsou i detailní metadata všech vrstev obsahující mj. doplňující kartografické informace nebo zdroje podkladových map.

Statistická i prostorová data jsou nyní volně ke stažení!!!

Součástí projektu Pražská předměstí je i pořízení fotografií pomocí dronu a z těchto fotografií následně složená panoramata, která přehledně ilustrují zkoumaná pražská předměstí. Pořízení fotografií obstarala zčásti společnost UpVision, s. r. o., zbytek fotografií byl pořízen členy katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přf UK. Při pořízení fotografií byla respektována pravidla provozu UAV, zejména maximální výška (podle lokality do 100 m, resp. 120 m nad zemí) a v případě, že to bylo potřeba, byla vyřízena potřebná povolení. Pro některé lokality z tohoto důvodu fotografie k dispozici nejsou, protože létání nebylo povoleno. Fotografie dodané PřF UK byly pořízené dronem DJI Mavic 2 Pro. Pořízení s ohledem na bezpečnost probíhalo obvykle vertikálním vzletem z místa dostatečně daleko od zástavby, dopravní infrastruktury a nezúčastněných osob. Tato místa byla vytipována autory jednotlivých kapitol. Snímkování proběhlo v červnu, září a říjnu 2021; zkušební snímky pro lokality Jižní město a Spořilov byly pořízeny již v dubnu 2020. Byla snaha pořídit fotografie za bezoblačného počasí a ve směru od slunce, což se nakonec s ohledem na termíny a charakter počasí v létě 2021 ve všech případech nepodařilo. Pro účely tvorby panoramat byl vždy pořízen pás fotografií s konstantním náklonem kamery pro zájmovou oblast, následně byla pozice kamery upravena a pořízen další pás. Celý postup se opakoval, dokud nebyla pokryta celá zájmová oblast. Pro každou lokalitu se takto pořídilo několik desítek fotografií. Fotografie byly následně zpracovány do podoby panoramat s využitím software Image Composite Editor od Microsoftu.  Zpracování zahrnovalo automatickou detekci spojovacích bodů pro registrace obrazu, výběr vhodné projekce (převážně Mercator a sférická), barevné vyrovnání snímků a jejich spojení do panoramatu nepravidelného tvaru. Výsledek zpracování byl následně oříznut na formát vhodný pro účely atlasu. Panoramata pořízená pomocí dronu budou použita do vznikajícího atlasu a jako součást připravované výstavy o projektu.

V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography článek s názvem Retiring in the suburbs? Residential strategies in two Prague suburbs. Jeho autorkami jsou Nina Dvořáková a Marie Horňáková. Autorky se věnují analýze budoucí rezidenční mobility a strategií suburbánních domácností v pozdějším věku v Česku na základě provedeného dotazníkové šetření ve dvou pražských suburbánních obcích (n = 177). Z výsledků je patrné, že respondenti si byli vědomi, že s přibývajícím věkem se jejich stávající bydliště a obytné prostředí pravděpodobně stanou méně vyhovujícími. Přesto většina našich respondentů neuvažovala o stěhování. Spíše než stěhování v rámci suburbíí nebo jejich úplné opuštění, využívali různé asimilační strategie pro přizpůsobení svého bydlení.

V říjnu jsme po dlouhé době, společně jako tým, vyrazili na teambuildingový výlet. Prošli jsme se krásnou přírodou Chráněné krajinné oblasti Český kras ze Srbska do Berouna a načerpali potřebnou energii. Snad to situace dovolí a budeme moc někam vyrazit i příští rok! Více fotek zde.

V pondělním (27. 9. 2021) vydání Lidových Novin vyšel článek věnující se tématu „zelených vdov“ s názvem: Drahé bydlení plní venkov ‚zelenými vdovami‘. Hromadný exodus z velkých měst má řadu úskalí, ve kterém se vyjadřuje také členka našeho výzkumného týmu Marie Horňáková.   

V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography článek s názvem „From suburbanization to reurbanization? Changing residential mobility flows of families with young children in the Prague Metropolitan Area“. Jeho autory jsou Marie Horňáková a Jan Sýkora. Hlavním cílem článku je analyzovat změny ve vzorcích rezidenční mobility rodin s malými dětmi, které žijí a stěhují se mezi odlišnými rezidenčními zónami Pražského městského regionu. Ke zkoumání prostorových a časových změn jsou použita migrační data týkající se jednotlivců. Autoři dochází k závěru, že přestože hlavním cílem rodin s malými dětmi jsou stále suburbánní oblasti, dochází i určité diverzifikaci jejich rezidenčního chování. Toto zjištění poukazuje na rozvoj tzv. reurbanizačních tendencí směrem k sídlištím a zintenzivnění mobility v rámci rezidenčních zón s podobným typem bydlení.

Projekt NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole úspěšně pokračuje! V září byla dokončena a zveřejněna 3. a 4. sada specializovaných map, které se zabývají růstem vybraných čtvrtí v období socialismu (Strašnice, Kobylisy, Hlubočepy, Jižní Město, Černý Most, Modřany) a růstem předměstí v transformačním období (Jesenice, Dobřichovice, Dolní Břežany, Hostivice). Všechny mapy společně s analytickými texty jsou dostupné zde.

Adela Petrovic a Greta Kukeli prezentovaly předběžné výsledky svého výzkumu na dvou mezinárodních konferencích:

• RC21 Conference on Sensing the City (Antwerp, BE)
• 5th Serbian Congress of Geographers (Novi Sad, RS)

Název jejich příspěvku zněl „Od bývalé průmyslové čtvrti k oáze kreativní třídy: A case study of Karlín, the inner-city neighbourhood of Prague“. Výzkum se zabývá procesy urbanistické transformace probíhajícími v Karlíně, jako jsou gentrifikace, internacionalizace, regenerace a hipsterizace. Cílem studie je (i) identifikovat fyzické, sociální a kulturní změny v Karlíně, (ii) pochopit, jak Karlín vnímá široká veřejnost a jeho častí uživatelé, a (iii) zjistit, jak Karlín využívají mladí zahraniční zaměstnanci.

Od 15. do 17. září 2021 se uskutečnila 50. výroční konference České demografické společnosti. Konference proběhla v Ostravě v prostorách Ostravské univerzity. Příspěvky byly rozdělené do několika odborných sekcí: Důchodová reforma – Reprodukční stárnutí – Ekonomika zdravého stárnutí – Aktuální demografický výzkum. Nechyběla ani sekce s postery, na které byly zastoupeny hned tři od členů našeho týmu!

Ivana Křížková, Adam Klsák, Martin Šimon: Migration and residential mobility of foreign citizens in Prague and the Central Bohemian Region.

Poster představil stěhování a rezidenční mobilitu cizinců v Praze a Středočeském kraji. Dokumentoval (1) výši a změny intenzity stěhování cizinců ve středních Čechách na základě tokových dat z registrů migrace za obce a MČ Prahy a (2) vývoj rezidenčních trajektorií cizinců mezi typy prostředí v obcích Středočeského kraje a městskými zónami Prahy na základě komparace geokódovaných stavových dat poskytnutých ŘSCP.

Martin Šimon, Ivana Křížková, Adam Klsák: Residential segregation in Prague and Central Bohemian Region 2012–2018: a multiscalar approach using individualized neighbourhoods.

Poster se věnoval popisu a porovnání rezidenční segregace cizinců v Praze a Středočeském kraji v letech 2012–2018. Prostorové rozmístění cizinců bylo měřeno pomocí nové metody individualizovaných multi-měřítkových sousedství, která umožňuje porovnat rozložení menšinové a většinové populace na různých měřítkových úrovních a nezávisí na administrativně-správním členění území.

Adam Klsák, Ivana Křížková: Spatial Patterns of the Foreign Population in Prague and the Central Bohemian Region: The State 10 Years after the Financial Crisis.

Poster se zabýval prostorovými vzorci rozmístění cizinců v Praze a středních Čechách, přičemž se zaměřoval nejen na současný stav, ale také na jejich vývoj ilustrovaný několika časovými řezy. Hlavním zdrojem dat byla databáze Cizinecké policie ČR (data za roky 2008-2017) a jako prostorový rámec autoři aplikovali originální zonaci Prahy/typologii obcí Středočeského kraje.

Na přelomu srpna a září 2021 proběhl další ročník mezinárodní konference organizované European Network for Housing Research, tentokrát s podtitulem Unsettled Settlements: Housing in Unstable Contexts. Své příspěvky na ní prezentovali i členové našeho týmu! Oba příspěvky byly prezentovány v rámci pracovní skupiny „Disadvantaged Urban Neighborhoods and Communities“. Kadi Kalm prezentovala příspěvek „Various housing estates’ trajectories in post-socialist cities: does the socialist legacy still matter?“, na kterém pracuje společně s kolegy Petrou Špačkovou, Janem Sýkorou a Ondřejem Špačkem.  Jan Sýkora a Marie Horňáková prezentovali příspěvek „‘It is natural’: life course as a key element of long-term residents’ place attachment in a gentrifying Prague neighbourhood“, na kterém pracovali společně s Kirsten Visser a Gideonem Boltem z University Utrecht.