Autor: Marie Horňáková

V pondělí 16. 5. začala výstava k projektu NAKI Pražská předměstí v pražské Národní technické knihovně. O tom, co vás na výstavě všechno čeká se můžete dočíst v krátkém článku na seznamzpravy.cz!  

Hned dva PHD studenti z našeho týmu uspěli a získali finanční podporu na výzkum od Grantové agentury univerzity (GAUK). Moc jim gratulujeme a přejeme úspěšný výzkum!

Čemu se budou věnovat?

Jiří-Jakub Zévl se bude věnovat projektu s názvem „Big data v analýze urbánní mobility a časoprostorového chování obyvatelstva“ Dilnoza Tasheva bude pracovat na projektu „Přináležitost k místu a revitalizace na sídlištích v Praze a Biškeku“

Dva členové našeho týmu, Martin Ouředníček a Adela Petrovic, se spolu se třemi studenty geografie účastní závěrečné konference kurzu 4EU+ „Urban Regulations and Political Memory: K pochopení časoprostorových aspektů rozvoje měst“ (UNREAD), který je jedním ze vzdělávacích projektů vytvořených v rámci Flagship 1. Akci můžete sledovat online! Odkaz by měl být brzy zveřejněn. Více informací naleznete zde.  

V časopise International Migration Review vyšel článek s názvem „Spatial Incorporation of Multiple Immigrant Groups in Gateway Cities: Comparative Analysis of Sydney, Barcelona, and Prague“ od Jiřího Hasmana a Ivany Křížkové, který na základě komparativní analýzy tří odlišných imigračních měst testuje teorie prostorové a segmentované asimilace. Článek je založen na podrobném výzkumu prostorového rozmístění všech významných migračních skupin v těchto městech za použití moderních kvantitativních metod, jako je prostorová autokorelace či hodnocení prostorové příbuznosti migračních skupin. Výsledky analýz ukázaly, že při hodnocení prostorové inkorporace imigrantů je nutno zohlednit nejen specifika jednotlivých migračních skupin a cílových měst, ale i jejich vzájemné působení.

ZAJÍMAVÁ NABÍDKA PRO STUDENTY

Téma nových rezidenčních projektů a gated communities je úzce navázáno na aplikovaný výzkum pro potřeby praxe územního plánování, rozhodování v území a developmentu. Zásadní je uplatnění výsledků terénního výzkumu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy a společností SKANSKA. Jde o vynikající možnost seznámit se s potřebností sociogeografického výzkumu v praxi veřejného i komerčního sektoru. Hlavním výstupem je interaktivní mapa, která vznikne sběrem dat s využitím aplikace ArcGIS Field Maps obsahující vybrané větší nově vystavěné rezidenční areály v Praze. Součástí kurzu bude setkání s odborníky z praxe. Přidanou hodnotou může být dobrovolné zapojení do dalších projektů výzkumného týmu URRlab nebo participace na publikaci založené na sběru dat v rámci projektu. Zapojení do této aktivity je možné v rámci povinně volitelných předmětů Metody terénního výzkumu v sociální geografii (hlavním výstupem je výzkumné zpráva zpracovávaná v pětičlenných skupinách, první hodina 18. 2.) nebo Terénní cvičení ze sociální geografie (výstupem je databáze lokalit a krátká zpráva z terénu). V případě zájmu je možné větší objem práce zaplatit ve formě brigády.

Kolegům Martinu Šimonovi, Ivaně Křížkové a Adamu Klsákovi vyšel nový článek v časopise Central and Eastern European Migration Review. Článek nese název New urban diversity at and after the economic downturn: recent trajectories of ethnic segregation in Central European cities a autoři se v něm věnují etnické rezidenční segregaci v Česku v období po hospodářské krizi v roce 2008. Zvláštní pozornost je věnována trajektoriím jednotlivých měst a jejich postavení v urbánní hierarchii. Pokud vás zajímají výsledky, ke kterým autoři došli, můžete si přečíst celý článek zde.

Právě vyšla nová kniha (celá dostupná k přečtení zdarma online) s názvem Urban Inequality and Segregation in Europe and China: Towards a New Dialogue a jejími editory jsou Gwilym Pryce, Ya Ping Wang, Yu Chen, Jingjing Shan a Houkai Wei. Kniha sdružuje přední mezinárodní výzkumníky z Evropy, USA a Číny. Nabízí nové myšlenky, nejmodernější metody a analýzy prostřednictvím komparativních studií. Navíc poskytuje čtenářům přístup k výukovým materiálům a datům pro samostudium. A hlavně je zde kapitola, kterou napsala členka našeho týmu Ivana Křížková společně s Meng Le Zhang, Dan Olner, Gwilym Pryce s názvem Social Frontiers: Estimating the Spatial Boundaries Between Residential Groups and Their Impacts on Crime. Kapitola zdůrazňuje význam sociálních hranic – ostrých prostorových rozdílů v rezidenčním složení sousedních obcí – jako potenciálně důležité formy segregace. Autoři se věnují studiu dopadů sociálních hranic na míru kriminality v postsocialistické zemi, v Česku.

Cílem první etapy projektu NAKI Pražská předměstí bylo zdokumentovat a zpřístupnit stará, poškozená, obtížně dostupná (i) statistická data o vývoji obyvatelstva, jeho demografické a sociokulturní struktuře a (ii) vytvořit nová prostorová GIS data (shp vrstvy, geodatabáze) pro období vývoje Prahy a jejích předměstí v období industrializace (od poloviny 19. století po vznik Velké Prahy) a zpracovat je do formy dvou specializovaných veřejných databází.

Jak probíhala tvorba databáze statistických dat?

• Data získaná z různých statistických publikací byla sjednocena do jednotného formátu
• Byl jim přiřazen kód příslušné územní jednotky tak, aby statistická data mohla být propojena s vrstvami prostorových dat
• Byl vytvořen kódy pro jednotlivé ukazatele

Výsledná databáze statistických dat obsahuje také přehled jednotlivých atributů (tedy údajů o jednotlivých ukazatelích a publikacích, ze kterých byla data získána). Databáze je členěna do jednotlivých souborů na základě roku, ke kterému se daná data vztahují, ke každému souboru jsou zpracována také metadata. Celkem databáze obsahuje sadu pěti datových souborů pro roky 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910. Databáze osahuje statistické údaje o počtu domů, bytů a struktuře obyvatelstva (pohlaví, věk, místo narození, náboženství, rodinný stav, jazyk a gramotnost).

Jak probíhala tvorba geodatabáze prostorových dat?

• Základ geodatabáze tvořilo vymezení katastrálních území Prahy v tehdejších hranicích vztaženým k rokům 1840, 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910.
• Nejdříve došlo k seskupení podkladových map časově blízkých pro roky cenzů.
• Následovalp georeferencování skrze vhodné referenční body.
• Následně se přistoupilo k samotné vektorizaci.
• Po vytvoření prostorové vrstvy byly katastrům Prahy v atributové tabulce přiděleny unikátní číselné kódy umožňující jejich identifikaci a zároveň přiřazení statistických dat z databáze.

Geodatabáze (formát gdb) obsahuje jak prostorová data administrativního členění Prahy, tak statistické údaje. Ke stažení jsou i detailní metadata všech vrstev obsahující mj. doplňující kartografické informace nebo zdroje podkladových map.

Statistická i prostorová data jsou nyní volně ke stažení!!!

Součástí projektu Pražská předměstí je i pořízení fotografií pomocí dronu a z těchto fotografií následně složená panoramata, která přehledně ilustrují zkoumaná pražská předměstí. Pořízení fotografií obstarala zčásti společnost UpVision, s. r. o., zbytek fotografií byl pořízen členy katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přf UK. Při pořízení fotografií byla respektována pravidla provozu UAV, zejména maximální výška (podle lokality do 100 m, resp. 120 m nad zemí) a v případě, že to bylo potřeba, byla vyřízena potřebná povolení. Pro některé lokality z tohoto důvodu fotografie k dispozici nejsou, protože létání nebylo povoleno. Fotografie dodané PřF UK byly pořízené dronem DJI Mavic 2 Pro. Pořízení s ohledem na bezpečnost probíhalo obvykle vertikálním vzletem z místa dostatečně daleko od zástavby, dopravní infrastruktury a nezúčastněných osob. Tato místa byla vytipována autory jednotlivých kapitol. Snímkování proběhlo v červnu, září a říjnu 2021; zkušební snímky pro lokality Jižní město a Spořilov byly pořízeny již v dubnu 2020. Byla snaha pořídit fotografie za bezoblačného počasí a ve směru od slunce, což se nakonec s ohledem na termíny a charakter počasí v létě 2021 ve všech případech nepodařilo. Pro účely tvorby panoramat byl vždy pořízen pás fotografií s konstantním náklonem kamery pro zájmovou oblast, následně byla pozice kamery upravena a pořízen další pás. Celý postup se opakoval, dokud nebyla pokryta celá zájmová oblast. Pro každou lokalitu se takto pořídilo několik desítek fotografií. Fotografie byly následně zpracovány do podoby panoramat s využitím software Image Composite Editor od Microsoftu.  Zpracování zahrnovalo automatickou detekci spojovacích bodů pro registrace obrazu, výběr vhodné projekce (převážně Mercator a sférická), barevné vyrovnání snímků a jejich spojení do panoramatu nepravidelného tvaru. Výsledek zpracování byl následně oříznut na formát vhodný pro účely atlasu. Panoramata pořízená pomocí dronu budou použita do vznikajícího atlasu a jako součást připravované výstavy o projektu.