Dva členové našeho výzkumného týmu, Martin Ouředníček a Jiří Nemeškal, budou spoluřešiteli projektu Mapování, management a financování místní kultury v kontextu její veřejné podpory a zachování nehmotného kulturního dědictví.  Projekt startuje 1. 3. 2023 a je součástí 1. veřejné soutěže v rámci programu NAKI III. Hlavním řešitelem projektu je RNDr. Pavel Bednář, Ph.D. z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který působí na Fakultě managementu a ekonomiky. 

V termínu 6. – 8. září 2022 se v Olomouci uskutečnil XXV. Kongres České geografické společnosti a 18. Kongres Slovenskej geografickej spoločnosti. Hlavní téma Výročního kongresu ČGS a SGS bylo: Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí. Výroční kongres pořádala Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci ve spolupráci se Středomoravskou pobočkou ČGS, Katedrou geoinformatiky, Katedrou rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a dalšími partnery z UP v Olomouci, ČGS a SGS. Konference se účastnili i zástupci našeho týmu.

Kdo a co prezentoval?

• Ouředníček: Hamplova škola sociální geografie: diferenciace a hierarchie
• Klsák: Představení Mapového a datového centra geografické sekce PřF UK
• Marada, Zévl, Petříček, Blažek: Meziměstská mobilita: eurytmické vztahy mezi třemi hlavními aglomeracemi Česka
• Ouředníček: Pražská předměstí: historický vývoj a současná dynamika suburbánního rozvoje
• Pospíšilová, Porkertová: Vztah maskulinity a postižení v prostorové zkušenosti nevidomých mužů

Zveme Vás na seminář, který pořádáme v rámci projektu NAKI II Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole.

Seminář se koná 27. 9. 2022 od 13:45 v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Albertov 6, Praha 2 ve Velké geologické posluchárně. Vstup na seminář je volný. Budeme rádi, když nás navštívíte a přijdete si poslechnout zajímavé příspěvku od nás či našich kolegů. Informace naleznete také na FB

Program:

1.  BLOK 13:45-14:25 MĚSTO Z KARTOGRAFICKÉHO POHLEDU

• 13:45-13:55 Nina Dvořáková  Úvodní slovo, představení projekt
• 13:55-14:15 Jiří Nemeškal   Příprava mapových podkladů
• 14:15-14:25 Diskuze

14:25-14:40 COFFEE BREAK 2. BLOK 14:40-15:30 PLÁNOVÁNÍ MĚSTA VČERA A DNES

• 14:40-15:00 Martina Koukalová   Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994
• 15:00-15:20 Dominik Landkammer  Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky
• 15:20-15:30 Diskuze

15:30-15:45 COFFEE BREAK 3. BLOK 15:45-17:00 REZIDENČNÍ ČTVRTI A LOKALITY VE MĚSTĚ

• 15:45-16:05 Martin Ouředníček   Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika
• 16:05-16:25 Martin Šveda   Predmestie alebo dedina?
• 16:25-16:45 David Platil   Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích
• 16:45-17:00 Diskuze

Příspěvky:

Projekt Pražská předměstí: včera a dnes – Mgr. Nina Dvořáková Ph.D.

V rámci příspěvku bude možné nahlédnout do zákulisí řešení projektu Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. Představeny budou jednotlivé dílčí úkoly a výzvy se kterými se řešitelský tým potýkal. Na závěr bude prezentována široká škála výstupů projektu a webové odkazy, na kterých je možné dosažené výstupy nalézt.

Kartografické okénko – příprava mapových podkladů – RNDr. Jiří Nemeškal

Práce s historickými mapami, vytváření mapových podkladů a kartografických výstupů jsou klíčovými prvky celého projektu NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. V současnosti vzhledem k rozšíření a zjednodušení geoinformačních nástrojů lze poměrně snadno vytvořit kartogram za využití veřejně dostupných soudobých prostorových a statistických dat. Stejný úkol vytvoření jednoduchého kartogramu na datech a administrativním vymezení starém 100 let ovšem vyžaduje několikanásobně více času a úkonů, neboť v digitální podobě zpravidla není ani jeden z nutných vstupů. V příspěvku bude představen postup při vytváření digitálních prostorových vrstev geodatabáze katastrálních území Prahy a dalších kartografických prvků použitých ve specializovaných mapách a připravovaném populačním atlase Prahy.

Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994 – Mgr. Martina Koukalová Ph.D.

Během druhé poloviny 20. století prošla Praha tak radikální proměnou jako dosud nikdy v historii a získala víceméně podobu, v jaké dnes žijeme, se všemi jejími klady i zápory. Územní plánování v Praze začalo již po vzniku samostatného Československa a přes všechny dějinné události a politické převraty si udrželo svou odbornou i personální kontinuitu v podstatě až do dnešních dnů. Po spíše administrativních peripetiích padesátých let minulého století, Praha v roce 1961 ustavila Útvar hlavního architekta, který až do svého zániku v roce 1994 plnil roli koncepčního i odborného územního pracoviště a patřil k celé řadě dalších projektových ústavů minulého režimu. Útvar hlavního architekta prošel za více než tři desítky let své existence výrazným vývojem, od malého tvůrčího ateliéru až po plnohodnotnou odbornou instituci. A také řadou politickým a celospolečenských změn, které jsou s plánováním urbanismu a výstavbou naprosto neodmyslitelně spjaty. Přestože jeho hlavním posláním byla příprava územního plánu, zabýval se mnoha dalšími odvětvími jako plánováním sídlišť, silnic a hromadné dopravy, přestaveb územní, revitalizací historického centra, lokací veřejných staveb, pořádáním soutěží a řadou projektů, studií nebo analýz konkrétního území. První pokus o zpracování historie této organizace představuje jen střípek v dějinách Prahy po druhé světové válce. 

Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky – Ing. arch. Dominik Landkammer

Příspěvek je věnován představení Institutu plánování a rozvoje města, jeho pozici ve struktuře řízení města a rozsahu činností, kterými se Institut zabývá. Dále se věnuje nástrojům, které má IPR k dispozici pro přípravu strategických dokumentů i ovlivňování aktuálního dění ve městě. V druhé části má za cíl seznámit posluchače s překážkami a úskalími, která se skrývají v komplikovanosti správní struktury území Prahy i celého metropolitního regionu, narážení na politickou realitu a veřejné mínění – a samozřejmě způsoby, jak se IPR snaží tyto překážky překonávat.

Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika – Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.

Příspěvek je věnován jádrovému tématu realizovaného projektu NAKI Pražská předměstí, tj. vývoji rezidenční diferenciace pražských předměstí v historickém pohledu. Okrajové oblasti byly k Praze přičleňovány postupně v několika historických vlnách a také se postupně stávaly součástí městského nebo metropolitního fyzického, funkčního a sociálního prostředí. Dodnes si uchovávají svoji vlastní identitu tvořenou nejen názvem čtvrti nebo lokality, ale také specifickým urbánním prostředím. V příspěvku dokládáme postupný vývoj pražské aglomerace a na vybraných příkladech pražských předměstí a představujeme specifickou sociální strukturu založenou na historických statistických populačních datech v podrobném územním detailu.

Predmestie alebo dedina? – Mgr. Martin Šveda, PhD.

Aké parametre nadobúda rezidenčná výstavba v zázemí Bratislavy? Sú tieto parametre bližšie k mestskému alebo vidieckemu sídelnému prostrediu? Formujú sa sídelné štruktúry, ktorých vlastnosti nás oprávňujú uvažovať o osobitnom type „pred-mestského“ prostredia? Príspevok sa zameriava na určenie pozície nových rezidenčných lokalít v zázemí mesta na pomyselnej osi spájajúcej mesto a vidiek. Prostredníctvom ukazovateľov charakterizujúcich mieru zastavanosti, podiel voľných plôch a výšku zástavby budeme sledovať, či sa charakteristiky suburbií priblížia viac mestskému alebo vidieckemu pólu urbánno-rurálneho kontinua. Cieľom je lepšie porozumieť procesom odohrávajúcim sa v prímestskej zóne, v priestore, ktorý je potrebné znovuobjaviť.

Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích – Mgr. David Platil

Cílem příspěvku je představit soukromý projekt Bahno Prahy zabývající se výzkumem  pražských nouzových kolonií. Součástí vystoupení bude seznámení s vlastními webovými stránkami bahnoprahy.cz – rejstříkem kolonií a doprovodnou mapou, které autor průběžně aktualizuje. Jako další téma uvede zkušenosti s hledáním a zpracováním zdrojů, ke kterým patří například historické mapy, plány a fotografie, archivní letecké snímky, etnografické výzkumy z 50. a 60. let i zmínky v dobových časopisech.

• The course is conducted by an interdisciplinary team of historians, lawyers, and geographers, and it’s organised by three universities: University of Warsaw, University of Milan, and Charles University.
• The course will be held online, except for the final stage, which will be held at Charles University, where the participants can meet the lecturers and students from other universities in person.
• The course is open to students of all levels. If you are interested in joining the course, please send a short CV and Motivation Letter to unread@wpia.uw.edu.pl.
• The deadline for sending the document is the 25th of September, 2022.

More information about the course, programme and how to apply:

• Information for students
• Course timetable

Pět členů našeho týmu vyrazilo na výroční konferenci European Network for Housing Research (ENHR), která letos nesla podtitul „The struggle for the right to housing. The pressures of globalisation and affordability in cities today“.

Kdo prezentoval a jaké příspěvky?

• From childhood to old age: Life-course differences and similarities in the perception of the residential environment (Frydrych, Horňáková, Sýkora)
• Revisiting residential satisfaction in a post-socialist city: the case of Prague, Czech Republic (Dilnoza Tasheva)
• Gentrification as rejuvenation of consumption, but also its population? (Adela Petrovic)

 

Janu Sýkorovi a Marii Horňákové vyšel nový článek v časopise Social & Cultural Geography. Článek nese název ‘It is natural’: sustained place attachment of long-term residents in a gentrifying Prague neighbourhood a byl napsán společně s Kirsten Visser a Gideonem Boltem z Utrecht Univerity. 

Čemu se článek věnuje?

Článek zkoumá, jak dlouhodobí obyvatelé pražské vnitroměstské čtvrti procházející rezidenční a komerční gentrifikací vnímali a prožívali její změny. Konkrétně odhaluje, jak probíhající změny ovlivňují vazbu obyvatel na místo. Článek se opírá o kvalitativní metodologii využívající polo-strukturované hloubkové rozhovory s dlouhodobými obyvateli.

K jakým závěrům článek dochází?

• Empirická zjištění poukazují na silnou a stabilní vazbu k místu, a to i přes ambivalentní postoje k nedávným změnám souvisejícím s gentrifikací.
• Vliv gentrifikace na vazbu k místu se zdá být relativně omezený. Mnozí obyvatelé uznávají, že gentrifikace zvrátila zhoršování stavu, kterým se čtvrť vyznačovala v minulosti.
• Negativně vnímané změny ve čtvrti navíc často nejsou primárně připisovány procesu gentrifikace, ale jsou chápány jako přirozená součást vlastního stárnutí obyvatel, širších společenských změn a historického vývoje čtvrti.
• Článek zdůrazňuje potřebu zkoumat osobní, prostorové a časové souvislosti, aby bylo možné pochopit komplexní dopady gentrifikace na dlouhodobé obyvatele. 

Kde si můžete článek přečíst?

Článek je publikován formou open-access, takže je volně dostupný k přečtení i stažení zde.