Skip to main content

Studujte u nás PhD!

Uvažujete o doktorském studiu?

Zajímá vás urbánní geografie? Pojďte studovat k nám!

Aktuálně máme v našem týmu vypsaných 5 zajímavých témat v oblasti každodenní mobility a dojížďky, migračních procesů, využití městského prostoru, kriminality a segregace.

Přehled témat a školitelů

Daily mobility and commuting within the Prague metropolitan region (Martin Ouředníček) The project is based on the main ideas of time-space geography, daily paths, rhythms, and commuting within the urban environment. As an alternative to traditional commuting data from population censuses, mobile phone data is employed together with questionnaires and qualitative methods of daily mobility pattern investigation. For the project, the mobile phone operator´s data is prepared. Potential research questions should be formulated as follows: (1) What are the typical spatial patterns of daily mobility within the metropolitan region? (2) How does the concentration of residents, daily users, and jobs change throughout the day? (3) What is the balance of centripetal and centrifugal processes within the metropolitan region? (4) What can we learn from the daily rhythms, and how would these outputs be used to plan different parts of metropolitan regions? And, (5) what novel methods can be employed in the analyses, visualisation, and modelling of daily patterns? Migration processes in Czechia (Martin Ouředníček) The main objective of the project is to describe and explain contemporary development of migration processes within the settlement system in Czechia. Till now, urbanisation and urban processes were investigated separately and for individual metropolitan regions. We can argue that gentrification, international migration, suburbanisation and counterurbanisation are interconnected processes which function as actions and reactions within the settlement system and are mutually dependent. While international migration and migration of young people are concentred more to the centres of large metropolitan areas, deconcentration processes as suburbanisation and counterurbanisation could be seen as reactions to these processes. The starting points for the theoretical basis of the proposed project would be theory of differential urbanisation and stages of urban development. The empirical analyses will first use data from migration database in the detail of Czech municipalities and then would be extended to selected case studies with more attention to qualitative research, mapping, and terrain work. Everyday life in a city: Conception, experience and use of urban space (Lucie Pospíšilová) The project is focused on unique conceptions, experiences and uses of urban spaces. Using qualitative research methods, the experience and spatial practices of women/children/people with disabilities in urban environment are studied and the theories and concepts of feminist geographies/children geographies or disability geography are used to understand the experience and practices. By studying unique experience in specific urban environment the existing theory can be also developed. The choice of experience as well as concrete focus of the thesis (e.g. material and discursive barriers and possibilities that shape an everyday life) can be discussed with the supervisor.  Geographies of crime and public policy (Martin Šimon) This research project provides an opportunity to explore and advance spatial criminology in Czechia. We know the crime clusters in time and space, therefore they can be targeted by place-based crime prevention strategies and policies. Traditional focus on spatial and temporal patterns of crime within cities has been increasingly linked to studies on police demand, public safety and prevention tools applied in urban space. Only recently, detailed data on crime became available for researchers and policy makers. The PhD project can use open data on crime provided by Czech police or detailed crime data with GPS coordinates, which are available to all cities and municipalities on request. Thus, pilot studies on crime prevention and field research experiments with local stakeholders are enabled. The research activities should be focused on a) criminological theory, b) crime data analysis, c) crime prevention praxis and evaluation or d) related case studies. Urban segregation of minority populations (Martin Šimon) Uneven distribution of social groups over space is a key characteristic of contemporary cities. Both position in social structure and residential location can have significant impact on daily life and life opportunities. Growth and diversification of minority population in Prague has been described, however, further insights into reproduction of segregation and complexities of segregation in daily life are needed. How do migrants look for housing? How are peer-networks developed? Do immigration experiences differ between generations and cohorts? Such research questions could be addressed for a selected minority population. Applicants are invited to identify a focus for their PhD within this area, preferably using mixed methods design and capitalising their language abilities. Theoretical framing could build on three main explanatory factors of residential segregation, which are (1) economic conditions, (2) preferences and (3) discrimination. The research project could benefit from register data on foreign population in Czechia and from previous surveys of minorities. Více se o vypsaných tématech dozvíte zde, ale neváhejte se obrátit i přímo na samotné školitele. PGS PROMO  

Vyšel článek v Cities o sídlištích v Česku a Estonsku

Vyšel článek zaměřený vývojové na trajektorie sídlišť v Česku a Estonsku. Autory článku jsou Kadi Kalm, Petra Špačková, Jan Sýkora a Ondřej Špaček. Článek vyšel v impaktovaném časopise Cities a je součásti projektu Historie a budoucnost sídlišť: kvalita obytného prostředí a rezidenční spokojenost.

Článek studuje trajektorie sídlišť v letech 1989 až 2011 na základě socioekonomických, demografických a etnických charakteristik jejich obyvatel. Zkoumá proměny sídlišť v estonských a českých městech.

Autoři využívají data ze sčítání lidu a techniky shlukování k vytvoření typologií sídlištních čtvrtí.

Výsledky naznačují, že hlavní vývojovou trajektorií estonských a českých sídlišť byla stabilita, přičemž sídliště zůstávají ve stejném typu sídliště a vyvíjejí se podobně jako ostatní městské čtvrti. To souvisí především se specifiky trhu s bydlením v postsocialistických zemích a stárnutím obyvatelstva, které jsou hlavními mechanismy rezidenčních změn sídlišť.

Další typy trajektorií jsou diferencovány podle dvou linií: postavení města v rámci systému osídlení a umístění těžkého průmyslu ve městě v období socialismu, což ukazuje na přetrvávající dopad socialistického rozvoje měst na sídliště.

 
 

Den otevřených dveří

Za tým URRlab vás zveme na den otevřených dveří!
 
Zástupci z našeho týmu si pro vás připravili informační stanoviště, na kterém se s vám rádi potkáme.
 
Od 11:30 se na vás budeme těšit v posluchárně ve věži (362).
 

Jak to chodí v Praze teď a jak to bylo dřív?

Tušíte, kde v Praze dojde k nejvíce trestným činům? Bylo to stejné i dříve? Žije všude stejně cizinců, nebo jich žije někde více a někde méně? Kdy vlastně přišli? Jak se proměnily pražské čtvrti v posledních deseti letech? A jak dobře se v Praze orientujete? Poznáte její části podle panoramat? Přijďte zjistit, jak to je a možná i něco víc, pomohou nám mapy, satelitní snímky, tabulky i grafy.
 
Detailnější program najdete zde: https://bit.ly/3ivkxPp

NAKI Kritický katalog je hotov!

Dokončili jsme práce na kritickém katalogu Pražská předměstí: Dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole, který doplňuje již proběhlou výstavu a je jedním z důležitých výstupů stejnojmenného projektu NAKI.
 
Celý katalog je k přečtení na webu projektu.
 
Na tištěnou podobu stále čekáme. V tiskárně se na ní už ale usilovně pracuje!
 

Budeme spoluřešiteli projektu NAKI III

Dva členové našeho výzkumného týmu, Martin Ouředníček a Jiří Nemeškal, budou spoluřešiteli projektu Mapování, management a financování místní kultury v kontextu její veřejné podpory a zachování nehmotného kulturního dědictví.  Projekt startuje 1. 3. 2023 a je součástí 1. veřejné soutěže v rámci programu NAKI III. Hlavním řešitelem projektu je RNDr. Pavel Bednář, Ph.D. z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který působí na Fakultě managementu a ekonomiky

Seminář Historická kartografie v základním a aplikovaném výzkumu

Nenechte si ujít dubnový seminář Historická kartografie v základním a aplikovaném výzkumu, pořádaný Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Národním technickým muzeem a Národním archivem.
 
V základním i aplikovaném výzkumu jsou v mnoha oborech stále intenzívněji využívány historické mapy ve smyslu mapových rekonstrukcí a 3D modelů, v rámci výsledků výzkumu označované jako specializované mapy s odborným obsahem (Nmap). Tyto mapy mají ve vztahu k soudobé nekomerční i komerční kartografi cké tvorbě svá specifi ka, především s ohledem na využití transdisciplinárních metod a poznatků mnoha humanitních, přírodovědných i technických oborů. Nezbytná je přitom úzká spolupráce s kartografy, geografy a GIS pracovníky. Na široké škále příkladů, zejména z projektů NAKI, budou představeny přínosy a uplatňování Nmap, ale také možnosti a úskalí jejich tvorby
 
Akce se koná 20. dubna 2023 od 9:00 v přednáškovém sále Národního technického muzea.
 
Mezi přednášejícími budou i Martin Ouředníček a Jiří Nemeškal s příspěvkem věnujícím se tvorbě aplikovaných výstupů Nmap v projektech NAKI Urbánní a regionální laboratoře.
 
Podívejte se na detailní program semináře.

Kongres ČGS a SGS 2022 v Olomouci

V termínu 6. – 8. září 2022 se v Olomouci uskutečnil XXV. Kongres České geografické společnosti a 18. Kongres Slovenskej geografickej spoločnosti. Hlavní téma Výročního kongresu ČGS a SGS bylo: Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí. Výroční kongres pořádala Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci ve spolupráci se Středomoravskou pobočkou ČGS, Katedrou geoinformatiky, Katedrou rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a dalšími partnery z UP v Olomouci, ČGS a SGS. Konference se účastnili i zástupci našeho týmu.

Kdo a co prezentoval?

  • Ouředníček: Hamplova škola sociální geografie: diferenciace a hierarchie
  • Klsák: Představení Mapového a datového centra geografické sekce PřF UK
  • Marada, Zévl, Petříček, Blažek: Meziměstská mobilita: eurytmické vztahy mezi třemi hlavními aglomeracemi Česka
  • Ouředníček: Pražská předměstí: historický vývoj a současná dynamika suburbánního rozvoje
  • Pospíšilová, Porkertová: Vztah maskulinity a postižení v prostorové zkušenosti nevidomých mužů

Seminář Pražská předměstí: včera a dnes

Zveme Vás na seminář, který pořádáme v rámci projektu NAKI II Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole.

Seminář se koná 27. 9. 2022 od 13:45 v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Albertov 6, Praha 2 ve Velké geologické posluchárně. Vstup na seminář je volný. Budeme rádi, když nás navštívíte a přijdete si poslechnout zajímavé příspěvku od nás či našich kolegů. Informace naleznete také na FB

Program:

1.  BLOK 13:45-14:25 MĚSTO Z KARTOGRAFICKÉHO POHLEDU
  • 13:45-13:55 Nina Dvořáková  Úvodní slovo, představení projekt
  • 13:55-14:15 Jiří Nemeškal   Příprava mapových podkladů
  • 14:15-14:25 Diskuze
14:25-14:40 COFFEE BREAK 2. BLOK 14:40-15:30 PLÁNOVÁNÍ MĚSTA VČERA A DNES
  • 14:40-15:00 Martina Koukalová   Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994
  • 15:00-15:20 Dominik Landkammer  Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky
  • 15:20-15:30 Diskuze
15:30-15:45 COFFEE BREAK 3. BLOK 15:45-17:00 REZIDENČNÍ ČTVRTI A LOKALITY VE MĚSTĚ
  • 15:45-16:05 Martin Ouředníček   Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika
  • 16:05-16:25 Martin Šveda   Predmestie alebo dedina?
  • 16:25-16:45 David Platil   Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích
  • 16:45-17:00 Diskuze

Příspěvky:

Projekt Pražská předměstí: včera a dnes – Mgr. Nina Dvořáková Ph.D.

V rámci příspěvku bude možné nahlédnout do zákulisí řešení projektu Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. Představeny budou jednotlivé dílčí úkoly a výzvy se kterými se řešitelský tým potýkal. Na závěr bude prezentována široká škála výstupů projektu a webové odkazy, na kterých je možné dosažené výstupy nalézt.

Kartografické okénko – příprava mapových podkladů – RNDr. Jiří Nemeškal

Práce s historickými mapami, vytváření mapových podkladů a kartografických výstupů jsou klíčovými prvky celého projektu NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. V současnosti vzhledem k rozšíření a zjednodušení geoinformačních nástrojů lze poměrně snadno vytvořit kartogram za využití veřejně dostupných soudobých prostorových a statistických dat. Stejný úkol vytvoření jednoduchého kartogramu na datech a administrativním vymezení starém 100 let ovšem vyžaduje několikanásobně více času a úkonů, neboť v digitální podobě zpravidla není ani jeden z nutných vstupů. V příspěvku bude představen postup při vytváření digitálních prostorových vrstev geodatabáze katastrálních území Prahy a dalších kartografických prvků použitých ve specializovaných mapách a připravovaném populačním atlase Prahy.

Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994 – Mgr. Martina Koukalová Ph.D.

Během druhé poloviny 20. století prošla Praha tak radikální proměnou jako dosud nikdy v historii a získala víceméně podobu, v jaké dnes žijeme, se všemi jejími klady i zápory. Územní plánování v Praze začalo již po vzniku samostatného Československa a přes všechny dějinné události a politické převraty si udrželo svou odbornou i personální kontinuitu v podstatě až do dnešních dnů. Po spíše administrativních peripetiích padesátých let minulého století, Praha v roce 1961 ustavila Útvar hlavního architekta, který až do svého zániku v roce 1994 plnil roli koncepčního i odborného územního pracoviště a patřil k celé řadě dalších projektových ústavů minulého režimu. Útvar hlavního architekta prošel za více než tři desítky let své existence výrazným vývojem, od malého tvůrčího ateliéru až po plnohodnotnou odbornou instituci. A také řadou politickým a celospolečenských změn, které jsou s plánováním urbanismu a výstavbou naprosto neodmyslitelně spjaty. Přestože jeho hlavním posláním byla příprava územního plánu, zabýval se mnoha dalšími odvětvími jako plánováním sídlišť, silnic a hromadné dopravy, přestaveb územní, revitalizací historického centra, lokací veřejných staveb, pořádáním soutěží a řadou projektů, studií nebo analýz konkrétního území. První pokus o zpracování historie této organizace představuje jen střípek v dějinách Prahy po druhé světové válce. 

Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky Ing. arch. Dominik Landkammer

Příspěvek je věnován představení Institutu plánování a rozvoje města, jeho pozici ve struktuře řízení města a rozsahu činností, kterými se Institut zabývá. Dále se věnuje nástrojům, které má IPR k dispozici pro přípravu strategických dokumentů i ovlivňování aktuálního dění ve městě. V druhé části má za cíl seznámit posluchače s překážkami a úskalími, která se skrývají v komplikovanosti správní struktury území Prahy i celého metropolitního regionu, narážení na politickou realitu a veřejné mínění – a samozřejmě způsoby, jak se IPR snaží tyto překážky překonávat.

Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika – Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.

Příspěvek je věnován jádrovému tématu realizovaného projektu NAKI Pražská předměstí, tj. vývoji rezidenční diferenciace pražských předměstí v historickém pohledu. Okrajové oblasti byly k Praze přičleňovány postupně v několika historických vlnách a také se postupně stávaly součástí městského nebo metropolitního fyzického, funkčního a sociálního prostředí. Dodnes si uchovávají svoji vlastní identitu tvořenou nejen názvem čtvrti nebo lokality, ale také specifickým urbánním prostředím. V příspěvku dokládáme postupný vývoj pražské aglomerace a na vybraných příkladech pražských předměstí a představujeme specifickou sociální strukturu založenou na historických statistických populačních datech v podrobném územním detailu.

Predmestie alebo dedina? – Mgr. Martin Šveda, PhD.

Aké parametre nadobúda rezidenčná výstavba v zázemí Bratislavy? Sú tieto parametre bližšie k mestskému alebo vidieckemu sídelnému prostrediu? Formujú sa sídelné štruktúry, ktorých vlastnosti nás oprávňujú uvažovať o osobitnom type „pred-mestského“ prostredia? Príspevok sa zameriava na určenie pozície nových rezidenčných lokalít v zázemí mesta na pomyselnej osi spájajúcej mesto a vidiek. Prostredníctvom ukazovateľov charakterizujúcich mieru zastavanosti, podiel voľných plôch a výšku zástavby budeme sledovať, či sa charakteristiky suburbií priblížia viac mestskému alebo vidieckemu pólu urbánno-rurálneho kontinua. Cieľom je lepšie porozumieť procesom odohrávajúcim sa v prímestskej zóne, v priestore, ktorý je potrebné znovuobjaviť.

Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích – Mgr. David Platil

Cílem příspěvku je představit soukromý projekt Bahno Prahy zabývající se výzkumem  pražských nouzových kolonií. Součástí vystoupení bude seznámení s vlastními webovými stránkami bahnoprahy.cz – rejstříkem kolonií a doprovodnou mapou, které autor průběžně aktualizuje. Jako další téma uvede zkušenosti s hledáním a zpracováním zdrojů, ke kterým patří například historické mapy, plány a fotografie, archivní letecké snímky, etnografické výzkumy z 50. a 60. let i zmínky v dobových časopisech.

Opět se otevírá kurz 4EU+

We are excited to share with you that last year the 4EU+ course „Urban Regulations and Political Memory: Towards Understanding Spatio-Temporal aspects of Urban Development was a great success and will continue in the new academic year too.
  • The course is conducted by an interdisciplinary team of historians, lawyers, and geographers, and it’s organised by three universities: University of Warsaw, University of Milan, and Charles University.
  • The course will be held online, except for the final stage, which will be held at Charles University, where the participants can meet the lecturers and students from other universities in person.
  • The course is open to students of all levels. If you are interested in joining the course, please send a short CV and Motivation Letter to unread@wpia.uw.edu.pl.
  • The deadline for sending the document is the 25th of September, 2022.

More information about the course, programme and how to apply:

Or you can also contact Adela Petrovic via email (petroviade@natur.cuni.cz)
 

URRlab


Urbánní a regionální laboratoř

Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje

Univerzita Karlova
Přírodovědecká fakulta

Kontakt


Albertov 2038/6
128 43 Praha 2 - Nové Město

Kontaktní osoba
Jiří Nemeškal
jiri.nemeskal@natur.cuni.cz
211 951 972


©  Urbánní a regionální laboratoř | administrace