ahoj

Vyšel nový článek o etnické rezidenční segregaci v Česku

Kolegům Martinu Šimonovi, Ivaně Křížkové a Adamu Klsákovi vyšel nový článek v časopise Central and Eastern European Migration Review. Článek nese název New urban diversity at and after the economic downturn: recent trajectories of ethnic segregation in Central European cities a autoři se v něm věnují etnické rezidenční segregaci v Česku v období po hospodářské krizi v roce 2008. Zvláštní pozornost je věnována trajektoriím jednotlivých měst a jejich postavení v urbánní hierarchii. Pokud vás zajímají výsledky, ke kterým autoři došli, můžete si přečíst celý článek zde.
ahoj

Vyšla nová kapitola věnující se dopadům sociálních hranic na míru kriminality

Právě vyšla nová kniha (celá dostupná k přečtení zdarma online) s názvem Urban Inequality and Segregation in Europe and China: Towards a New Dialogue a jejími editory jsou Gwilym Pryce, Ya Ping Wang, Yu Chen, Jingjing Shan a Houkai Wei. Kniha sdružuje přední mezinárodní výzkumníky z Evropy, USA a Číny. Nabízí nové myšlenky, nejmodernější metody a analýzy prostřednictvím komparativních studií. Navíc poskytuje čtenářům přístup k výukovým materiálům a datům pro samostudium. A hlavně je zde kapitola, kterou napsala členka našeho týmu Ivana Křížková společně s Meng Le Zhang, Dan Olner, Gwilym Pryce s názvem Social Frontiers: Estimating the Spatial Boundaries Between Residential Groups and Their Impacts on Crime. Kapitola zdůrazňuje význam sociálních hranic – ostrých prostorových rozdílů v rezidenčním složení sousedních obcí – jako potenciálně důležité formy segregace. Autoři se věnují studiu dopadů sociálních hranic na míru kriminality v postsocialistické zemi, v Česku.
ahoj

Pražská předměstí – databáze statistických a prostorových dat

Cílem první etapy projektu NAKI Pražská předměstí bylo zdokumentovat a zpřístupnit stará, poškozená, obtížně dostupná (i) statistická data o vývoji obyvatelstva, jeho demografické a sociokulturní struktuře a (ii) vytvořit nová prostorová GIS data (shp vrstvy, geodatabáze) pro období vývoje Prahy a jejích předměstí v období industrializace (od poloviny 19. století po vznik Velké Prahy) a zpracovat je do formy dvou specializovaných veřejných databází.

Jak probíhala tvorba databáze statistických dat?

  • Data získaná z různých statistických publikací byla sjednocena do jednotného formátu
  • Byl jim přiřazen kód příslušné územní jednotky tak, aby statistická data mohla být propojena s vrstvami prostorových dat
  • Byl vytvořen kódy pro jednotlivé ukazatele
Výsledná databáze statistických dat obsahuje také přehled jednotlivých atributů (tedy údajů o jednotlivých ukazatelích a publikacích, ze kterých byla data získána). Databáze je členěna do jednotlivých souborů na základě roku, ke kterému se daná data vztahují, ke každému souboru jsou zpracována také metadata. Celkem databáze obsahuje sadu pěti datových souborů pro roky 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910. Databáze osahuje statistické údaje o počtu domů, bytů a struktuře obyvatelstva (pohlaví, věk, místo narození, náboženství, rodinný stav, jazyk a gramotnost).

Jak probíhala tvorba geodatabáze prostorových dat?

  • Základ geodatabáze tvořilo vymezení katastrálních území Prahy v tehdejších hranicích vztaženým k rokům 1840, 1869, 1880, 1890, 1900 a 1910.
  • Nejdříve došlo k seskupení podkladových map časově blízkých pro roky cenzů.
  • Následovalp georeferencování skrze vhodné referenční body.
  • Následně se přistoupilo k samotné vektorizaci.
  • Po vytvoření prostorové vrstvy byly katastrům Prahy v atributové tabulce přiděleny unikátní číselné kódy umožňující jejich identifikaci a zároveň přiřazení statistických dat z databáze.
Geodatabáze (formát gdb) obsahuje jak prostorová data administrativního členění Prahy, tak statistické údaje. Ke stažení jsou i detailní metadata všech vrstev obsahující mj. doplňující kartografické informace nebo zdroje podkladových map.

Statistická i prostorová data jsou nyní volně ke stažení!!!

ahoj

Pražská předměstí – Dronové snímky pražských čtvrtí

Součástí projektu Pražská předměstí je i pořízení fotografií pomocí dronu a z těchto fotografií následně složená panoramata, která přehledně ilustrují zkoumaná pražská předměstí. Pořízení fotografií obstarala zčásti společnost UpVision, s. r. o., zbytek fotografií byl pořízen členy katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přf UK. Při pořízení fotografií byla respektována pravidla provozu UAV, zejména maximální výška (podle lokality do 100 m, resp. 120 m nad zemí) a v případě, že to bylo potřeba, byla vyřízena potřebná povolení. Pro některé lokality z tohoto důvodu fotografie k dispozici nejsou, protože létání nebylo povoleno. Fotografie dodané PřF UK byly pořízené dronem DJI Mavic 2 Pro. Pořízení s ohledem na bezpečnost probíhalo obvykle vertikálním vzletem z místa dostatečně daleko od zástavby, dopravní infrastruktury a nezúčastněných osob. Tato místa byla vytipována autory jednotlivých kapitol. Snímkování proběhlo v červnu, září a říjnu 2021; zkušební snímky pro lokality Jižní město a Spořilov byly pořízeny již v dubnu 2020. Byla snaha pořídit fotografie za bezoblačného počasí a ve směru od slunce, což se nakonec s ohledem na termíny a charakter počasí v létě 2021 ve všech případech nepodařilo. Pro účely tvorby panoramat byl vždy pořízen pás fotografií s konstantním náklonem kamery pro zájmovou oblast, následně byla pozice kamery upravena a pořízen další pás. Celý postup se opakoval, dokud nebyla pokryta celá zájmová oblast. Pro každou lokalitu se takto pořídilo několik desítek fotografií. Fotografie byly následně zpracovány do podoby panoramat s využitím software Image Composite Editor od Microsoftu.  Zpracování zahrnovalo automatickou detekci spojovacích bodů pro registrace obrazu, výběr vhodné projekce (převážně Mercator a sférická), barevné vyrovnání snímků a jejich spojení do panoramatu nepravidelného tvaru. Výsledek zpracování byl následně oříznut na formát vhodný pro účely atlasu. Panoramata pořízená pomocí dronu budou použita do vznikajícího atlasu a jako součást připravované výstavy o projektu.
ahoj

Nový článek věnující se rezidenční mobilitě a startegiím suburbánních domácností v pozdějším věku

V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography článek s názvem Retiring in the suburbs? Residential strategies in two Prague suburbs. Jeho autorkami jsou Nina Dvořáková a Marie Horňáková. Autorky se věnují analýze budoucí rezidenční mobility a strategií suburbánních domácností v pozdějším věku v Česku na základě provedeného dotazníkové šetření ve dvou pražských suburbánních obcích (n = 177). Z výsledků je patrné, že respondenti si byli vědomi, že s přibývajícím věkem se jejich stávající bydliště a obytné prostředí pravděpodobně stanou méně vyhovujícími. Přesto většina našich respondentů neuvažovala o stěhování. Spíše než stěhování v rámci suburbíí nebo jejich úplné opuštění, využívali různé asimilační strategie pro přizpůsobení svého bydlení.
ahoj

Vyrazili jsme na teambuilding!

V říjnu jsme po dlouhé době, společně jako tým, vyrazili na teambuildingový výlet. Prošli jsme se krásnou přírodou Chráněné krajinné oblasti Český kras ze Srbska do Berouna a načerpali potřebnou energii. Snad to situace dovolí a budeme moc někam vyrazit i příští rok! Více fotek zde. teambuilding srbsko-beroun 2021
ahoj
ahoj

Nový článek věnující se rezidenční mobilitě mladých rodin

V minulých dnech vyšel v impaktovaném časopise Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography článek s názvem „From suburbanization to reurbanization? Changing residential mobility flows of families with young children in the Prague Metropolitan Area“. Jeho autory jsou Marie Horňáková a Jan Sýkora. Hlavním cílem článku je analyzovat změny ve vzorcích rezidenční mobility rodin s malými dětmi, které žijí a stěhují se mezi odlišnými rezidenčními zónami Pražského městského regionu. Ke zkoumání prostorových a časových změn jsou použita migrační data týkající se jednotlivců. Autoři dochází k závěru, že přestože hlavním cílem rodin s malými dětmi jsou stále suburbánní oblasti, dochází i určité diverzifikaci jejich rezidenčního chování. Toto zjištění poukazuje na rozvoj tzv. reurbanizačních tendencí směrem k sídlištím a zintenzivnění mobility v rámci rezidenčních zón s podobným typem bydlení.
ahoj

Pražská předměstí: Nové sady specializovaných map

Projekt NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole úspěšně pokračuje! V září byla dokončena a zveřejněna 3. a 4. sada specializovaných map, které se zabývají růstem vybraných čtvrtí v období socialismu (Strašnice, Kobylisy, Hlubočepy, Jižní Město, Černý Most, Modřany) a růstem předměstí v transformačním období (Jesenice, Dobřichovice, Dolní Břežany, Hostivice). Všechny mapy společně s analytickými texty jsou dostupné zde.
ahoj

Konference RC21 and Srbský kongres geografů

Adela Petrovic a Greta Kukeli prezentovaly předběžné výsledky svého výzkumu na dvou mezinárodních konferencích:
  • RC21 Conference on Sensing the City (Antwerp, BE)
  • 5th Serbian Congress of Geographers (Novi Sad, RS)
Název jejich příspěvku zněl „Od bývalé průmyslové čtvrti k oáze kreativní třídy: A case study of Karlín, the inner-city neighbourhood of Prague“. Výzkum se zabývá procesy urbanistické transformace probíhajícími v Karlíně, jako jsou gentrifikace, internacionalizace, regenerace a hipsterizace. Cílem studie je (i) identifikovat fyzické, sociální a kulturní změny v Karlíně, (ii) pochopit, jak Karlín vnímá široká veřejnost a jeho častí uživatelé, a (iii) zjistit, jak Karlín využívají mladí zahraniční zaměstnanci.

URRlab


Urbánní a regionální laboratoř

Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje

Univerzita Karlova
Přírodovědecká fakulta

Kontakt


Albertov 2038/6
128 43 Praha 2 - Nové Město

Kontaktní osoba
Jiří Nemeškal
jiri.nemeskal@natur.cuni.cz
211 951 972


©  Urbánní a regionální laboratoř | administrace