Článek zkoumá, jak dlouhodobí obyvatelé pražské vnitroměstské čtvrti procházející rezidenční a komerční gentrifikací vnímali a prožívali její změny. Konkrétně odhaluje, jak probíhající změny ovlivňují vazbu obyvatel na místo.
Článek se opírá o kvalitativní metodologii využívající polo-strukturované hloubkové rozhovory s dlouhodobými obyvateli.
K jakým závěrům článek dochází?
Empirická zjištění poukazují na silnou a stabilní vazbu k místu, a to i přes ambivalentní postoje k nedávným změnám souvisejícím s gentrifikací.
Vliv gentrifikace na vazbu k místu se zdá být relativně omezený. Mnozí obyvatelé uznávají, že gentrifikace zvrátila zhoršování stavu, kterým se čtvrť vyznačovala v minulosti.
Negativně vnímané změny ve čtvrti navíc často nejsou primárně připisovány procesu gentrifikace, ale jsou chápány jako přirozená součást vlastního stárnutí obyvatel, širších společenských změn a historického vývoje čtvrti.
Článek zdůrazňuje potřebu zkoumat osobní, prostorové a časové souvislosti, aby bylo možné pochopit komplexní dopady gentrifikace na dlouhodobé obyvatele.
Kde si můžete článek přečíst?
Článek je publikován formou open-access, takže je volně dostupný k přečtení i stažení zde.
Akce se uskuteční 27. 9. 2022, odpoledne v prostorách Přírodovědecké fakulty UK (Albertov 6).
Těšit se můžete nejen na představení samotného projektu a jeho výstupů, ale i na příspěvky od pozvaných hostů nahlížející na tematiku rozvoje Prahy a jejích předměstí z různých perspektiv.
Již máme potvrzené hosty! Na koho se můžete těšit?
Obecným cílem knihy je popsat a vysvětlit současnou sociálně-prostorovou diferenciaci Prahy a Středočeského kraje a procesy, které ji v průběhu prvních dvou desetiletí jednadvacátého století ovlivnily. Kniha nabízí vlastní teoretický pohled na strukturování prostorových vzorců a sociálního prostředí, obecný pohled na regionální vývoj a hlavní sociálně-prostorové procesy období po transformaci.
Důležitou součástí svazku jsou mapy, které v rámci většiny kapitol soustřeďují zásadní informace. Kromě statických informací popsaných v mapách kniha nabízí pohled na současné populační „procesy“, jak naznačuje podtitul publikace. Prezentace a hodnocení „procesů“ vyžaduje dynamičtější formy kartografické vizualizace a nové metody zkoumání. Mezi nimi jsou v knize představeny nové nástroje měření segregace, různé přístupy k využití dat z mobilních telefonů a inovativní forma populační prognózy.
Společným pojítkem všech kapitol je regionální zaměření na Prahu a Středočeský kraj a kvantitativní přístup k porovnávání prostorových vzorců a regionálních procesů.
Jaké kapitoly v knize najdete a kdo jsou autoři a autorky?
Prague and the Central Bohemia Region: Main Socio-Spatial Processes in the Period After Transition (Martin Ouředníček)
Methodological Approach: Concentric Zones of Prague and Typology of Municipalities in the Central Bohemian Region (Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal)
Spatial Patterns of the Foreign Population in Prague and the Central Bohemian Region: The State 10 Years After the Financial Crisis (Adam Klsák, Ivana Křížková)
Migration and Residential Mobility of Foreign Citizens in Prague and the Central Bohemian Region (Ivana Křížková, Adam Klsák, Martin Šimon)
Residential Segregation in Prague and the Central Bohemian Region in 2012–2018: A Multiscalar Approach Using Individualised Neighbourhoods (Martin Šimon, Ivana Křížková, Adam Klsák)
Real Population and Daily Mobility in Prague and the Central Bohemian Region (Jiří Nemeškal, Martin Ouředníček, Lucie Pospíšilová, Pavel Frydrych)
The Dynamics of Age Structure and Primary School Network Development and Its Consequences for Municipalities Within the Central Bohemian Region (Jana Jíchová, Zuzana Kopecká)
Zveme vás na výstavu Pražská předměstí: Dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole, která je jedním z výstupů stejnojmenného tříletého projektu podpořeného v rámci programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury České republiky.
Během května a června probíhala výstava v externí prostorech (NTK, Kasárna Karlín) a nyní se přesouvá k nám na fakultu!
Kdy a kde přesně bude výstava k vidění?
5.9.-5.12.2022 – PřF UK, 2. patro, předsálí Mapové sbírky
Projekt se zaměřuje na hlavní město Prahu a jeho hlavním cílem je popsat a vysvětlit proměny sociálního prostředí okrajových částí dynamicky rostoucí metropole od období industrializace do dnešní doby.
Kromě výstavy jsou či budou výsledky prezentovány také ve formě specializovaných map, Historického populačního atlasu Prahy či například semináře, který se uskuteční 27. 9. 2022!
V časopise Applied Geography byl nedávno publikován nový článek o rezidenční segregaci neevropských migrantů v Česku, jehož autory jsou Ivana Křížková a Martin Šimon. Analyzuje rezidenční segregaci pomocí metody individualizovaných škálovatelných čtvrtí a využívá anonymizovaná geokódovaná data z registrů.
Na základě srovnání rezidenční segregace v Česku a v severozápadní Evropě autoři vyvozují důsledky pro výzkum a politiku sousedství a zpochybňují relevantnost pojmu segregace v evropském kontextu.
Celý článek k přečtení zde.
Zúčastnili jsme se 9. mezinárodní konference Urban Geographies of Post-Communist States (CATference). Budapešťská CATference se konala v kampusu Univerzity Eötvös Loránd na nábřeží Dunaje a po ní následovala dvoudenní postkonferenční exkurze.
Slavomíra Ferenčuhová, Marie Horňáková, Jana Kočková: “It depends on how much coronavirus there is at the moment…” – Residents’ perspective on the large housing estates (LHEs) during the covid-19 pandemics in three Czech cities
Pavel Frydrych: Changes in children’s rhythms of everyday life during the COVID-19 pandemic in a small town in the Prague metropolitan area
Kadi Kalm, Petra Špačková, Jan Sýkora, Ondřej Špaček: Housing estates’ trajectories in post-socialist countries – Similarities and differences of Estonian and Czech cities
Adam Klsák: Ethnic turns of one capital – The non-Czech population of Prague in its modern history
Jiří Nemeškal & Martin Ouředníček: Disruption of long-term commuting development – the impact of covid-19 on the daily mobility in the Czech Republic and Prague
Adela Petrovic & Martin Ouředníček: Changes in the socio-demographic composition and potential gentrification in formerly working-class neighbourhoods of Prague
Jan Sýkora, Marie Horňáková, Kirsten Visser, Gideon Bolt: ‘It is natural’ – Sustained place attachment of long-term residents in a gentrifying Prague neighbourhood
Soubor specializovaných map vytvořený v rámci projektu Pražská předměstí byl nominován na ocenění Mapa roku 2021 v kategorii Atlasy, soubory a edice map. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhlo 9. června v sídle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. V naší kategorii nakonec zvítězil Atlas Moravskoslezského kraje: lidé, podnikání, prostředí (Moravskoslezský kraj a Urban Planner).
Přehled všech nominovaných v naší kategorii:
Tipy na cyklovýlety v Karlovarském kraji
Živý kraj – Destinační agentura pro Karlovarský kraj, z. s.
Hergetův plán Prahy 1790/1791
nakladatelství Scriptorium a Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.
Atlas Moravskoslezského kraje: lidé, podnikání, prostředí
Moravskoslezský kraj a Urban Planner, spol. s r. o.
Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí
Urbánní a regionální laboratoř Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Mapa roku 2021 konečné výsledky všech kategorií:
Atlasy, soubory a edice map: Atlas Moravskoslezského kraje: lidé, podnikání, prostředí ( Moravskoslezský kraj a Urban Planner)
Samostatná kartografická díla: Obyvatelstvo Česka: Věková struktura v období 1995-2019 (Univerzita Palackého )
Kartografická díla pro školy a vzdělávání: Česko – reliéfní mapa (Kartografie Praha, a. s.)
Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu: Dantovo peklo jako ArcGIS Story Map (Josef Münzberger, České vysoké učení technické v Praze)
Studentské kartografické práce: Atlas přírodních charakteristik Olomouckého kraje (Ondřej Biemann, Univerzita Palackého)
Věděli jste, že v Praze existovala kromě klasického administrativního členění celá řada dalších územních jednotek, za které se publikovala data o obyvatelstvu? Jednou z nich jsou farní okresy. V roce 1871 jich v Praze bylo celkem 20 a vymezeny byly podle jednotlivých farních kostelů Prahy.
Rozhodli jsme se za tyto územní jednotky vytvořit shapefily (shp). Ty budou vedlejším výstupem projektu NAKI – Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole.
Aktuálně pracujeme i na pozdějším vymezení, které již bude zahrnovat také Vyšehrad!
Vyšel nový článek, na kterém pracoval Martin Ouředníčekspolečně s Janem Kubešem z Katedry geografie PF JU v Českých Budějovicích.
Článek vyšel v časopise Cities a nese název „Functional types of suburban settlements around two differently sized Czech cities“.
Popisuje a vysvětluje současnou funkční diferenciaci příměstských sídel v okolí dvou různě velkých českých měst – hlavního města Prahy a krajského města Českých Budějovic.
Celý článek je k přečtení zde.
Martin Ouředníček je hostem aktuálního vydání podcastu Bulvár, který vydává deník Alarm. Díl je věnován novému Metropolitnímu plánu a Martin Ouředníček v něm upozorňuje zejména na rizika zahušťování Prahy. Metropolitní plán podle něj na část výzev nereaguje, protože jeho zpracovateli jsou hlavně architekti. Hledisko společenských věd v něm chybí.
https://a2larm.cz/2022/05/v-metropolitnim-planu-chybi-lidi-zabyva-se-hlavne-uzemim-rika-socialni-geograf-ourednicek/
Poslechnout si můžete na Soundcloudu či jiných podcastových aplikacích.
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Předvolby
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistiky
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.The technical storage or access that is used exclusively for anonymous statistical purposes. Without a subpoena, voluntary compliance on the part of your Internet Service Provider, or additional records from a third party, information stored or retrieved for this purpose alone cannot usually be used to identify you.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.