Článek studuje trajektorie sídlišť v letech 1989 až 2011 na základě socioekonomických, demografických a etnických charakteristik jejich obyvatel. Zkoumá proměny sídlišť v estonských a českých městech.
Autoři využívají data ze sčítání lidu a techniky shlukování k vytvoření typologií sídlištních čtvrtí.
Výsledky naznačují, že hlavní vývojovou trajektorií estonských a českých sídlišť byla stabilita, přičemž sídliště zůstávají ve stejném typu sídliště a vyvíjejí se podobně jako ostatní městské čtvrti. To souvisí především se specifiky trhu s bydlením v postsocialistických zemích a stárnutím obyvatelstva, které jsou hlavními mechanismy rezidenčních změn sídlišť.
Další typy trajektorií jsou diferencovány podle dvou linií: postavení města v rámci systému osídlení a umístění těžkého průmyslu ve městě v období socialismu, což ukazuje na přetrvávající dopad socialistického rozvoje měst na sídliště.
Zástupci z našeho týmu si pro vás připravili informační stanoviště, na kterém se s vám rádi potkáme.
Od 11:30 se na vás budeme těšit v posluchárně ve věži (362).
Jak to chodí v Praze teď a jak to bylo dřív?
Tušíte, kde v Praze dojde k nejvíce trestným činům? Bylo to stejné i dříve? Žije všude stejně cizinců, nebo jich žije někde více a někde méně? Kdy vlastně přišli? Jak se proměnily pražské čtvrti v posledních deseti letech? A jak dobře se v Praze orientujete? Poznáte její části podle panoramat? Přijďte zjistit, jak to je a možná i něco víc, pomohou nám mapy, satelitní snímky, tabulky i grafy.
Dokončili jsme práce na kritickém katalogu Pražská předměstí: Dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole, který doplňuje již proběhlou výstavu a je jedním z důležitých výstupů stejnojmenného projektu NAKI.
Dva členové našeho výzkumného týmu, Martin Ouředníček a Jiří Nemeškal, budou spoluřešiteli projektu Mapování, management a financování místní kultury v kontextu její veřejné podpory a zachování nehmotného kulturního dědictví.
Projekt startuje 1. 3. 2023 a je součástí 1. veřejné soutěže v rámci programu NAKI III.
Hlavním řešitelem projektu je RNDr. Pavel Bednář, Ph.D. z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který působí na Fakultě managementu a ekonomiky.
Nenechte si ujít dubnový seminář Historická kartografie v základním a aplikovaném výzkumu, pořádaný Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Národním technickým muzeem a Národním archivem.
V základním i aplikovaném výzkumu jsou v mnoha oborech stále intenzívněji využívány historické mapy ve smyslu mapových rekonstrukcí a 3D modelů, v rámci výsledků výzkumu označované jako specializované mapy s odborným obsahem (Nmap). Tyto mapy mají ve vztahu k soudobé nekomerční i komerční kartografi cké tvorbě svá specifi ka, především s ohledem na využití transdisciplinárních metod a poznatků mnoha humanitních, přírodovědných i technických oborů. Nezbytná je přitom úzká spolupráce s kartografy, geografy a GIS pracovníky. Na široké škále příkladů, zejména z projektů NAKI, budou představeny přínosy a uplatňování Nmap, ale také možnosti a úskalí jejich tvorby
Akce se koná 20. dubna 2023 od 9:00 v přednáškovém sále Národního technického muzea.
Mezi přednášejícími budou i Martin Ouředníček a Jiří Nemeškal s příspěvkem věnujícím se tvorbě aplikovaných výstupů Nmap v projektech NAKI Urbánní a regionální laboratoře.
V termínu 6. – 8. září 2022 se v Olomouci uskutečnil XXV. Kongres České geografické společnosti a 18. Kongres Slovenskej geografickej spoločnosti.
Hlavní téma Výročního kongresu ČGS a SGS bylo: Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí.
Výroční kongres pořádala Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci ve spolupráci se Středomoravskou pobočkou ČGS, Katedrou geoinformatiky, Katedrou rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a dalšími partnery z UP v Olomouci, ČGS a SGS.
Konference se účastnili i zástupci našeho týmu.
Kdo a co prezentoval?
Ouředníček: Hamplova škola sociální geografie: diferenciace a hierarchie
Klsák: Představení Mapového a datového centra geografické sekce PřF UK
Marada, Zévl, Petříček, Blažek: Meziměstská mobilita: eurytmické vztahy mezi třemi hlavními aglomeracemi Česka
Ouředníček: Pražská předměstí: historický vývoj a současná dynamika suburbánního rozvoje
Pospíšilová, Porkertová: Vztah maskulinity a postižení v prostorové zkušenosti nevidomých mužů
Zveme Vás na seminář, který pořádáme v rámci projektu NAKI II Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole.
Seminář se koná 27. 9. 2022 od 13:45 v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Albertov 6, Praha 2 ve Velké geologické posluchárně.
Vstup na seminář je volný. Budeme rádi, když nás navštívíte a přijdete si poslechnout zajímavé příspěvku od nás či našich kolegů.
Informace naleznete také na FB
Program:
1. BLOK13:45-14:25 MĚSTO Z KARTOGRAFICKÉHO POHLEDU
13:45-13:55Nina Dvořáková Úvodní slovo, představení projekt
14:25-14:40COFFEE BREAK2. BLOK14:40-15:30PLÁNOVÁNÍ MĚSTA VČERA A DNES
14:40-15:00Martina Koukalová Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994
15:00-15:20Dominik Landkammer Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky
15:20-15:30Diskuze
15:30-15:45COFFEE BREAK3. BLOK15:45-17:00REZIDENČNÍ ČTVRTI A LOKALITY VE MĚSTĚ
15:45-16:05Martin Ouředníček Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika
16:05-16:25Martin Šveda Predmestie alebo dedina?
16:25-16:45David Platil Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích
16:45-17:00 Diskuze
Příspěvky:
Projekt Pražská předměstí: včera a dnes – Mgr. Nina Dvořáková Ph.D.
V rámci příspěvku bude možné nahlédnout do zákulisí řešení projektu Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. Představeny budou jednotlivé dílčí úkoly a výzvy se kterými se řešitelský tým potýkal. Na závěr bude prezentována široká škála výstupů projektu a webové odkazy, na kterých je možné dosažené výstupy nalézt.
Kartografické okénko – příprava mapových podkladů – RNDr. Jiří Nemeškal
Práce s historickými mapami, vytváření mapových podkladů a kartografických výstupů jsou klíčovými prvky celého projektu NAKI Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole. V současnosti vzhledem k rozšíření a zjednodušení geoinformačních nástrojů lze poměrně snadno vytvořit kartogram za využití veřejně dostupných soudobých prostorových a statistických dat. Stejný úkol vytvoření jednoduchého kartogramu na datech a administrativním vymezení starém 100 let ovšem vyžaduje několikanásobně více času a úkonů, neboť v digitální podobě zpravidla není ani jeden z nutných vstupů. V příspěvku bude představen postup při vytváření digitálních prostorových vrstev geodatabáze katastrálních území Prahy a dalších kartografických prvků použitých ve specializovaných mapách a připravovaném populačním atlase Prahy.
Plánování Prahy: historie Útvaru hlavního architekta 1961-1994 – Mgr. Martina Koukalová Ph.D.
Během druhé poloviny 20. století prošla Praha tak radikální proměnou jako dosud nikdy v historii a získala víceméně podobu, v jaké dnes žijeme, se všemi jejími klady i zápory. Územní plánování v Praze začalo již po vzniku samostatného Československa a přes všechny dějinné události a politické převraty si udrželo svou odbornou i personální kontinuitu v podstatě až do dnešních dnů. Po spíše administrativních peripetiích padesátých let minulého století, Praha v roce 1961 ustavila Útvar hlavního architekta, který až do svého zániku v roce 1994 plnil roli koncepčního i odborného územního pracoviště a patřil k celé řadě dalších projektových ústavů minulého režimu. Útvar hlavního architekta prošel za více než tři desítky let své existence výrazným vývojem, od malého tvůrčího ateliéru až po plnohodnotnou odbornou instituci. A také řadou politickým a celospolečenských změn, které jsou s plánováním urbanismu a výstavbou naprosto neodmyslitelně spjaty. Přestože jeho hlavním posláním byla příprava územního plánu, zabýval se mnoha dalšími odvětvími jako plánováním sídlišť, silnic a hromadné dopravy, přestaveb územní, revitalizací historického centra, lokací veřejných staveb, pořádáním soutěží a řadou projektů, studií nebo analýz konkrétního území. První pokus o zpracování historie této organizace představuje jen střípek v dějinách Prahy po druhé světové válce.
Institut plánování a rozvoje: jeho pozice, nástroje a překážky – Ing. arch. Dominik Landkammer
Příspěvek je věnován představení Institutu plánování a rozvoje města, jeho pozici ve struktuře řízení města a rozsahu činností, kterými se Institut zabývá. Dále se věnuje nástrojům, které má IPR k dispozici pro přípravu strategických dokumentů i ovlivňování aktuálního dění ve městě. V druhé části má za cíl seznámit posluchače s překážkami a úskalími, která se skrývají v komplikovanosti správní struktury území Prahy i celého metropolitního regionu, narážení na politickou realitu a veřejné mínění – a samozřejmě způsoby, jak se IPR snaží tyto překážky překonávat.
Praha a její předměstí – jak vznikala pražská rezidenční mozaika – Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
Příspěvek je věnován jádrovému tématu realizovaného projektu NAKI Pražská předměstí, tj. vývoji rezidenční diferenciace pražských předměstí v historickém pohledu. Okrajové oblasti byly k Praze přičleňovány postupně v několika historických vlnách a také se postupně stávaly součástí městského nebo metropolitního fyzického, funkčního a sociálního prostředí. Dodnes si uchovávají svoji vlastní identitu tvořenou nejen názvem čtvrti nebo lokality, ale také specifickým urbánním prostředím. V příspěvku dokládáme postupný vývoj pražské aglomerace a na vybraných příkladech pražských předměstí a představujeme specifickou sociální strukturu založenou na historických statistických populačních datech v podrobném územním detailu.
Predmestie alebo dedina? – Mgr. Martin Šveda, PhD.
Aké parametre nadobúda rezidenčná výstavba v zázemí Bratislavy? Sú tieto parametre bližšie k mestskému alebo vidieckemu sídelnému prostrediu? Formujú sa sídelné štruktúry, ktorých vlastnosti nás oprávňujú uvažovať o osobitnom type „pred-mestského“ prostredia? Príspevok sa zameriava na určenie pozície nových rezidenčných lokalít v zázemí mesta na pomyselnej osi spájajúcej mesto a vidiek. Prostredníctvom ukazovateľov charakterizujúcich mieru zastavanosti, podiel voľných plôch a výšku zástavby budeme sledovať, či sa charakteristiky suburbií priblížia viac mestskému alebo vidieckemu pólu urbánno-rurálneho kontinua. Cieľom je lepšie porozumieť procesom odohrávajúcim sa v prímestskej zóne, v priestore, ktorý je potrebné znovuobjaviť.
Bahno Prahy – pátrání po „zapomenutých“ nouzových koloniích – Mgr. David Platil
Cílem příspěvku je představit soukromý projekt Bahno Prahy zabývající se výzkumem pražských nouzových kolonií. Součástí vystoupení bude seznámení s vlastními webovými stránkami bahnoprahy.cz – rejstříkem kolonií a doprovodnou mapou, které autor průběžně aktualizuje. Jako další téma uvede zkušenosti s hledáním a zpracováním zdrojů, ke kterým patří například historické mapy, plány a fotografie, archivní letecké snímky, etnografické výzkumy z 50. a 60. let i zmínky v dobových časopisech.
We are excited to share with you that last year the 4EU+ course „Urban Regulations and Political Memory: Towards Understanding Spatio-Temporal aspects of Urban Development” was a great success and will continue in the new academic year too.
The course is conducted by an interdisciplinary team of historians, lawyers, and geographers, and it’s organised by three universities: University of Warsaw, University of Milan, and Charles University.
The course will be held online, except for the final stage, which will be held at Charles University, where the participants can meet the lecturers and students from other universities in person.
The course is open to students of all levels. If you are interested in joining the course, please send a short CV and Motivation Letter to unread@wpia.uw.edu.pl.
The deadline for sending the document is the 25th of September, 2022.
More information about the course, programme and how to apply:
Pět členů našeho týmu vyrazilo na výroční konferenci European Network for Housing Research (ENHR), která letos nesla podtitul „The struggle for the right to housing. The pressures of globalisation and affordability in cities today“.
Kdo prezentoval a jaké příspěvky?
From childhood to old age: Life-course differences and similarities in the perception of the residential environment (Frydrych, Horňáková, Sýkora)
Revisiting residential satisfaction in a post-socialist city: the case of Prague, Czech Republic (Dilnoza Tasheva)
Gentrification as rejuvenation of consumption, but also its population? (Adela Petrovic)
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Předvolby
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistiky
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.The technical storage or access that is used exclusively for anonymous statistical purposes. Without a subpoena, voluntary compliance on the part of your Internet Service Provider, or additional records from a third party, information stored or retrieved for this purpose alone cannot usually be used to identify you.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.
