Skip to main content

Metody terénního výzkumu v sociální geografii


Garant/ka předmětu

Martin Ouředníček

Výuka

letní semestr

Počet kreditů

bude upřesněno


  • Výběrová přednáška je koncipovaná pro studenty a studentky, kteří začínají psát diplomovou práci. V průběhu přednášky budou diskutovány a prakticky předvedeny základní i pokročilejší techniky a metody výzkumu využívané v sociální geografii. Studenti a studentky si osvojí postupy při práci s literaturou, statistickými podklady, zásady designu výzkumného projektu, kvantitativní i kvantitativní metody výzkumu. Součástí cvičení je praktická část, která je realizována formou 3denního výjezdu do terénu. Závěrečná část je věnována statistickému a kartografickému zpracování terénního šetření, interpretaci výsledků, jejich prezentaci, popř. také publikaci.

    Přednáška probíhá ve čtyřech blocích:

    • úvodní blok, vč. představení hlavních zásad výzkumné práce (občas s pozvanými hosty)
    • desk research, práce od stolu zaměřená na přípravu podkladů pro terénní šetření
    •  terénní šetření, tedy práce v terénu, jejíž součástí výjezdu je také jeden blok přednášek
    • prezentace, poslední blok je věnován interpretaci výsledků, popř. přípravě publikace.
  • Studenti a studentky se aktivně účastní všech bloků přednášek a seminářů. Povinně participují na terénní části semináře a týmové práci.

    Předmět je ukončen zkouškou, která je založena na týmovém zpracování výzkumné zprávy z terénního výjezdu a její úspěšné prezentaci (obhajobě) v průběhu posledního semináře.

    Výzkumné zprávy z terénních výjezdů z předešlých let naleznete v záložce Ostatní.

    Fotografie z terénních výjezdů z let 2007-2022 naleznete zde. Fotografie z roku 2023 zde.

  • COPE, M. (2005): Coding transcript and diaries. In: Clifford, N., French, S., Valentine, G. (eds.): Key Methods in Geography, s. 445-459.

    CRESWELL, J.W. (1994): Research Design. Qualitative and Quantitative Approach. Sage, Thousand Oaks, 228 s.

    DISMAN, M. (1996): Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha, 124 s.

    HENDL, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha, 408 s.

    KITCHIN, R., TATE, N.J. (2000): Conducting Research into Human Geography : Theory, Methodology and Practice. Prentice-Hall, Harlow, 330 s.

    KÜHNL, K. (1985): Výběr ze základních kvantitativních metod socioekonomické geografie. Pedagogický ústav hl. M. Prahy, Praha, 28 s.

    MC GUIRK, P. M., O’NEIL, P. (2005): Using questionnaires in qualitative human geography. In: Hay, I. )ed.): Qualitative Research Methods in Human Geography, s. 147-162.

    MURDYCH, Z. (1987): Tematická kartografie. MŠ ČSR, Praha, 248 s.

    PAVLÍK, Z., KÜHNL, K. (1985): Úvod do kvantitativních metod pro geografy. SPN, Praha, 267 s.

    PUNCH, K. F. (2008): Základy kvantitativního šetření. Portál, Praha.

    ROBINSON, G.M. (1998): Methods and Techniques in Human Geography. John Wiley and Sons, Chichester, 556 s.

    VALENTINE, G. (1997): Tell me about…: using interviews as a research methodology. In: Flowerdew, R., Martin, D. (eds.): Methods in Human Geography: a guide fofr students doing research projects, s. 110-126.

  • Terénní šetření 2022

    Terénní cvičení se tentokrát uskutečnilo výjimečně v Praze. Hlavním tématem byly nové rezidenční projekty a gated communities nacházející se v JV části Prahy. Toto téma je úzce navázáno na aplikovaný výzkum pro potřeby územního plánování rozhodování v území, výsledky výzkumu byly uplatněny pro Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy a společností SKANSKA.

    Terénní šetření 2019

    Terénní šetření se poprvé uskutečnilo v zahraničí a hned v několika zemích. Hlavním tématem bylo mapování fenoménu  přeshraniční suburbanizace  – rozrůstání metropolitního regionu slovenského hlavního města do Maďarska a Rakouska. Výzkum byl součástí probíhajícího projektu GAČR. Samotný výjezd proběhl v červnu 2019, bylo zmapováno celkem 12 obcí s významnými slovenskými enklávami. Mimo práci v terénu se uskutečnilo také setkání s kolegy, studenty a studentkami z Katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PriF UK v Bratislavě. Poslední den výjezdu byl pak věnován prohlídce prostorově nejrozsáhlejšího slovenského suburbia (Chorvátského Grobu) s místním expertem, doktorem  Martinem Švedou .

    Cíl případové studie

    Cílem případové studie bylo zachytit přeshraniční suburbanizaci na příkladu maďarské obce Rajka a rakouské obce Kitsee. V rámci studie byl využit desk research (vývoj bytové výstavby, vývoj počtu a struktury obyvatel, rešerše mediálních zpráv), terénní mapování nové výstavby (pomocí ArcGIS Collectoru) či rozhovor s dotazníkovým šetřením se starosty obcí.

    Výstup

    Petříková, V., Sládeček, O. (2019): Slovenská suburbanizace v rakouském a maďarském zázemí Bratislavy (příklad rakouské obce Kitsee a maďarské Rajky). Závěrečná zpráva.

     

    Terénní šetření 2017

    Terénní šetření bylo tentokrát široce zaměřeno na zmapování dopadů rozšiřování závodu Škoda Kvasiny na region Rychnova nad Kněžnou. Výzkumný tým pak zpracovával případovou studii zaměřenou na obec SOLNICE, přičemž studenti měli možnost podílet se na širším výzkumu, který si nechal zpracovat Královehradecký kraj.

    Cíl případové studie

    Cílem případové studie bylo zmapovat specifické dopady rozšiřování závodu Škoda Kvasiny s cíleným zaměřením na obec Solnice. Dopady byly sledovány primárně ve třech oblastech: denní rytmus obyvatelstva, intenzita dopravy a spokojenost poskytovatelů služeb. V rámci terénního výzkumu bylo využito dotazníkové šetření, terénní mapování, pozorování či sčítání dopravy.

    Dílčí oblasti

    • denní rytmus – lokalizační data mobilních telefonů
    • denní rytmus – pozorování v Solnici
    • intenzita dopravy v Solnici
    • dotazníkové šetření mezi poskytovateli služeb
    • V terénu   Střídání směn   Volný den v automobilce   Trocha kultury

    Výstup

    Cejpek, J., Edelmanová, D., Frydrych, P., Klíma, P., Krátošková, B., Pechová, M. (2017): Dopady rozšiřování závodu Škoda Kvasiny a region Rychnov n. Kněžnou. Případová studie Solnice. Výzkumná zpráva. Univerzita Karlova, Praha, 34 s.

     

    Terénní šetření 2016

    V rámci terénního šetření zpracovávaly výzkumné týmy případové studie sídliště KROČEHLAVY v Kladně. Případové studie navazovaly na předchozí dvě výzkumné sondy v území, rozsáhlou studii pro Integrovaný plán rozvoje města (Ouředníček a kol. 2007, IPRM 2008) a dále případovou studii studentů MTVSG v LS 2010/2011 (Dumbrovská a kol. 2011).

    Cíl případové studie

    Cílem případových studií je zmapovat vývoj kvality rezidenčního prostředí a jeho vnímání obyvateli s důrazem na oblast kriminality a percepce bezpečí. V rámci terénního výzkumu bylo využito dotazníkové šetření, terénní mapování, mentální mapy

    Dílčí oblasti

      • obyvatelstvo a percepce bezpečí
      • bytový fond
      • rezidenční spokojenost
      • realitní trh

    Výzkumníci

    Revitalizace

    Výstupy

    Bursa, O., Kodl, J., Kozáková, B., Pečenka, S., Růžičková, L., Štěpán, M. (2016): Výzkumná zpráva k případové studii sídliště Kročehlavy v Kladně. Bytový fond, rezidenční spokojenost a realitní trh. Výzkumná zpráva

    Havlín, B., Plešivčák, P., Seidlová, A., Šustrová, L., Vyšatová, M. (2016): Výzkumná zpráva k případové studii sídliště Kročehlavy v Kladně. Výzkumná zpráva.

     

    Terénní šetření 2015

    V rámci terénního výjezdu v roce 2015  zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obcí v bezprostředním zázemí JE Dukovany.

    Výzkum je součástí širšího projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment.

    Cíl případové studie

    Co lidem přináší  blízkost JEDU  a v jakých ohledech považují její přítomnost za negativní?

    Posoudit dopady JEDU na kvalitu života v sousedních obcích.

    Dílčí oblasti:

    • Výstavba jaderné elektrárny a změny v sídelní struktuře, bytové výstavbě
    • Migrace obyvatelstva do území
    • Vybavenost infrastrukturou a službami
    • Veřejná doprava – vývoj vybavenosti

    Desk research, terénní mapování, pozorování, rozhovory, dotazník, výzkumná práce v archivech.

    Součástí terénního výjezdu byla i návštěva JE Dukovany.

    Z terénu

    Studenti na výjezdu   Studenti na výjezdu

    Výstupy

    Iva Ritschelová, Klára Vojtěchovská (2015): Vývoj vybavenosti veřejnou autobusovou dopravou v okolí Jaderné elektrárny Dukovany a vnímání elektrárny místními obyvateli . Výzkumná zpráva

    Marie Horňáková, Lucie Kotlínová, Martin Koukal, Jan Sýkora (2015): Vývoj občanské a technické vybavenosti a domovního fondu obcí hrotovice a Rouchovany v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Dukovany . Výzkumná zpráva

     

    Terénní šetření 2014 

    V rámci terénního výjezdu v roce 2014 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obcí v bezprostředním zázemí JE Dukovany:

    • DUKOVANY
    • ROUCHOVANY
    • SLAVĚTICE

    Výzkum je součástí širšího projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment.

    Cíl případové studie

    Co lidem přináší blízkost JEDU a v jakých ohledech považují její přítomnost za negativní?

    Posoudit dopady JEDU na kvalitu života v sousedních obcích

    Dílčí oblasti:

    Vybavenost

    • Infrastruktura
    • Bezpečnost
    • Každodenní život
    • Doprava
    • Kultura
    • Sport

    Desk research, terénní šetření, rozhovory, dotazník.

    Součástí terénního výjezdu byla i návštěva JE Dukovany.

    Výstup

    Kristina Dragounová, Jan Elstner, Jana Hrbková, Veronika Jindrová,  Ondřej Kubíček,  Jana Rozmanová, Veronika Syrovátková (2014):  Dopady jaderné elektrárny Dukovany na kvalitu života v sousedních obcích (Dukovany, Rouchovany, Slavětice). Výzkumná zpráva.

     

    Terénní šetření 2013

    V rámci terénního výjezdu v roce 2013 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obce KAMENICE.

    Cíl případové studie

    Proces suburbanizace a jeho dopady na obec a její obyvatele, sociální a ekonomické prostředí

    Dopady na obyvatelstvo – konkrétní dopady pro specifické sociální skupiny obyvatelstva, které jsou suburbanizací nějak znevýhodněny

    Dopady na ekonomickou strukturu obce a širšího spádového území, decentralizace pracovních míst. Změny ve struktuře dojížďky.

    Dopady na rozvoj obce

    Hlavní problémy obce z pohledu obyvatel a aktérů

    Příprava výzkumných týmů ještě na Albertově

    Výstupy

    Tereza Čiháková, Zdeněk Hladík, Petra Komárková, Jana Sládková, Veronika Střechová, Markéta Škaloudová, Pavlína Toporská, Barbora Žemličková (2013): Komerční suburbanizace obce Kamenice. Výzkumná zpráva.

    Lukáš Bajt, Stanislava Bicanová, Kateřina Hovorková, Jana Korytářová, Vlasta Mašková, Sylva Švihelová, Markéta Worshová (2013):  Rezidenční suburbanizace v obci Kamenice . Výzkumná zpráva.

     

    Terénní šetření 2012

    V rámci terénního výjezdu v roce 2012 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obce DOLNÍ BŘEŽANY.  Výzkum je součástí širšího projektu „Prognóza demografického vývoje a jeho důsledků pro kvalitu života obyvatel v dynamicky se měnících obcích v zázemí českých měst: aplikace v rozvoji a správě území“ (Technologická agentura ČR).

    Cíl případové studie

    • Zmapování fyzického prostředí a vybavenosti obce
    • Posouzení současné a předpokládané poptávky po službách
    • Odhad faktického stavu obyvatelstva

    Příprava na místě: zadání terénního cvičení a výjezd do terénu

    Zadání výzkumuV terénuV terénu

    Celá fotogalerie zde .

    Výstup

    Kristýna Benáčková, Petr Dušek, Jan Chalupa, Martina Jílková, Zuzana Kopecká, Ivana Přidalová, Martin Riška, Jan Roháč, Martin Rosol, Miroslav Uhrinčať (2012): Dolní Břežany: projevy suburbanizace a vybavenost obce .  Výzkumná zpráva.

     

    Terénní cvičení 2011

    V rámci terénního výjezdu v roce 2011 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie sídliště KROČEHLAVY v Kladně.

    Cíl případové studie

    Porovnání kvality rezidenčního prostředí sídliště a jeho vnímání obyvateli před a po realizaci Integrovaného plánu rozvoje města

    Mapování stavu a vnímání prostředí

    Situace před: studie Socioekonomická analýza sídliště Kročehlavy

    Současná situace: vlastní terénní průzkum, anketa mezi obyvateli a rozhovory s aktéry

    Zaměření

    • Stáří a fyzický stav bytového fondu
    • Veřejné prostory a zeleň
    • Čistota a pořádek
    • Parkování
    • Pocit bezpečí
    • Vybavenost území a dostupnost služeb
    • IPRM – plány, realizace atd.

    Z terénu   V terénu

    Výstup

    Veronika Dumbrovská, Veronika Fenclová, Kryštof Materna, Vojtěch Starý,  Bedřich Sýkora,  Jiří Zbíral (2011):  Výzkumná zpráva k případové studii sídliště Kročehlavy v Kladně . Výzkumná zpráva.

     

    Terénní šetření 2010

    V rámci terénního výjezdu v roce 2010 zpracovaly výzkumné týmy případovou studii obce Letkov v zázemí Plzně. V jedné lokalitě sledovala každá skupina jiné zaměření:

    LETKOV – nová část obce – nové výstavba, noví obyvatelé

    LETKOV – stará část obce – převažující původní zástavba, starousedlíci

    Cíl případových studií

    Proces suburbanizace a jeho dopady na obec a její obyvatele

    • Dopady na fyzické prostředí
    • Dopady na obyvatelstvo – konkrétní dopady pro specifické sociální skupiny obyvatelstva, které jsou suburbanizací nějak znevýhodněny (co se v obci změnilo a jak to ovlivnilo obyvatele)
    • Dopady na rozvoj obce
    • Hlavní problémy obce z pohledu obyvatel a aktérů

     

    Letkov    Prezentace výstupů   Prezentace výstupů

    Výstupy

    Michal Tobrman, Lucie Štenglová, Petr Němeček (2010):   Obec Letkov: suburbánní zóna . Výzkumná zpráva.

    Jiří Faflák, Barbora Medalová, Ondřej Pergl, Alena Slezáková, Marie Tinková (2010): Obec Letkov: původní část obce – starousedlíci . Výzkumná zpráva.

     

    Terénní šetření 2009

    V rámci terénního výjezdu v roce 2009 zpracovaly výzkumné týmy případové studie dvou periferních příhraničních obcí na Chomutovsku:

    • HORA SVATÉHO ŠEBESTIÁNA
    • KŘIMOV

    Cíl případových studií

    Identifikovat skupiny obyvatel se sníženou kvalitou života způsobenou lokalitou, kde žijí:

    • Geografickou polohou – prostorovou izolací lokality
    • Vybaveností obce / lokality (pracovní příležitosti, služby)
    • Kvalitou rezidenčního prostředí

    Jaké charakteristiky na straně lokality / prostředí mohou snižovat kvalitu života?

    • Izolovanost, špatná dopravní dostupnost
    • Špatná dostupnost práce – chudoba
    • Špatná vybavenost základními službami / potřebami životního stylu
    • Kvalita sociálního, fyzického a přírodního prostředí (např. nízký sociální kapitál, nebezpečnost, chátrající domovní fond a veřejné prostory, znečištěné prostředí)

    Chomutovsko

    Výstup

    Hana Bednářová, Eva Čejková, Luděk Fráně, Zbyněk Janoušek, Tereza Jedličková, Pavel Večeřa, Jana Vinterová (2009):  KŘIMOV: případová studie periferní obce. Výzkumná zpráva.

    David Hána, Jiří Hrabák, Dana Macešková, Vlastimil Peterka, Jan Staněk, Marie Syrovátková, Leoš Zavřel (2009): Hora Svatého Šebestiána: případová studie obce v periferní oblasti.

     

    Terénní šetření 2008

    V rámci terénního výjezdu v roce 2008 zpracovaly dva výzkumné týmy případové studie ve dvou lokalitách Českobudějovické aglomerace:

    • vnitřní město – České Budějovice – PRAŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ
    • suburbium – Hlincová Hora – KODETKA

    Cíl případových studií

    Identifikovat skupiny obyvatel se sníženou kvalitou života způsobenou lokalitou / prostředím, ve kterém žijí.

    Co může snižovat kvalitu života?

    • špatná dostupnost základních služeb / potřeb životního stylu, práce
    • kvalita fyzického prostředí, nebezpečnost

    Kdo může být znevýhodněn?

    •   lidé s nižší mobilitou (denní, migrační)

    Zaměření na dva procesy

    • gentifikace a suburbanizace

    Dopady těchto sociálně prostorových procesů na fyzické a sociální prostředí vybraných lokalit. Důraz na konkrétní dopady pro specifické sociální skupiny obyvatelstva, které jsou těmito procesy nějak znevýhodněny.

    Výstupy

    Markéta Vyhnánková, Šárka Šustová, Tomáš Brabec, Zdeněk Dušek, Lukáš Sarauer (2008):  Hlincová Hora – Kodetka: případová studie suburbánní lokality . Výzkumná zpráva.

    Barbora Fořtová, Romana Kopecká, Martina Kopečná, Jan Kůs, Petr Líbal, Filip Ryant, Alžběta Vazačová (2008):  Revitalizace vnitřního města: případová studie Pražského předměstí . Výzkumná zpráva.

    Publikováno v:

    OUŘEDNÍČEK, M., TEMELOVÁ, J., BRABEC, T., VYHNÁNKOVÁ, M. (2009): Pražské předměstí, sídliště Máj a suburbium Kodetka: případové studie proměňujících se lokalit Českobudějovické aglomerace. In: Kubeš, J. a kol.: Urbánní geografie Českých Budějovic a Českobudějovické aglomerace II. Ústav vedy a výskumu Univerzity Mateja Bela v Banském Bystrici, Bánská Bystrica, s. 169-179. (k nalédnutí zde ).

     

    Terénní šetření 2007

    V rámci terénního výjezdu v roce 2007 zpracovaly dva výzkumné týmy případové studie dvou obcí na Javornicku:

    • BÍLÁ VODA
    • UHELNÁ

    Cíl případových studií

    Jaké charakteristiky na straně lokality / prostředí mohou snižovat kvalitu života?

    • Izolovanost, špatná dopravní dostupnost
    • Špatná dostupnost práce – chudoba
    • Špatná vybavenost základními službami / potřebami životního stylu
    • Kvalita sociálního, fyzického a přírodního prostředí (např. nízký sociální kapitál, nebezpečnost, chátrající domovní fond a veřejné prostory, znečištěné prostředí)

    Identifikovat  skupiny obyvatel se sníženou kvalitou života  způsobenou lokalitou, kde žijí:

    • Geografickou polohou – prostorovou izolací lokality
    • Vybaveností obce / lokality (pracovní příležitosti, služby)
    • Kvalitou rezidenčního prostředí

    V Bílé Vodě

    Výstupy

    Ondřej Špaček, Petra Bartolomová, Tereza Gelná, Jana Jíchová, Petr Musil, Martin Šimon, Jan Vanžura, Lenka Vojáčková (2007): BÍLÁ VODA: Případová studie periferní obce . Výzkumná zpráva.

    Michaela Boudová, Veronika Kadlecová, Lucia Klimentová, Luboš Matějka, Jan Šatra, Tereza Šíchová, Soňa Ulrychová, Petra Valuchová (2007):  UHELNÁ: Případová studie periferní obce . Výzkumná zpráva.

    Publikováno v:

    Temelová, J., Ouředníček, M., Novák, J., Puldová, P. (2007): Sociálně prostorová diferenciace a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky: Delphi šetření a diskuse u kulatého stolu. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. DVD. ISBN 978-80-86561-81-3.

URRlab


Urbánní a regionální laboratoř

Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje

Univerzita Karlova
Přírodovědecká fakulta

Kontakt


Albertov 2038/6
128 43 Praha 2 - Nové Město

Kontaktní osoba
Jiří Nemeškal
jiri.nemeskal@natur.cuni.cz
211 951 972


©  Urbánní a regionální laboratoř | administrace