Výběrová přednáška je koncipovaná pro studenty a studentky, kteří začínají psát diplomovou práci. V průběhu přednášky budou diskutovány a prakticky předvedeny základní i pokročilejší techniky a metody výzkumu využívané v sociální geografii. Studenti a studentky si osvojí postupy při práci s literaturou, statistickými podklady, zásady designu výzkumného projektu, kvantitativní i kvantitativní metody výzkumu. Součástí cvičení je praktická část, která je realizována formou 3denního výjezdu do terénu. Závěrečná část je věnována statistickému a kartografickému zpracování terénního šetření, interpretaci výsledků, jejich prezentaci, popř. také publikaci.
Přednáška probíhá ve čtyřech blocích:
Studenti a studentky se aktivně účastní všech bloků přednášek a seminářů. Povinně participují na terénní části semináře a týmové práci.
Předmět je ukončen zkouškou, která je založena na týmovém zpracování výzkumné zprávy z terénního výjezdu a její úspěšné prezentaci (obhajobě) v průběhu posledního semináře.
Výzkumné zprávy z terénních výjezdů z předešlých let naleznete v záložce Ostatní.
Fotografie z terénních výjezdů z let 2007-2022 naleznete zde. Fotografie z roku 2023 zde.
COPE, M. (2005): Coding transcript and diaries. In: Clifford, N., French, S., Valentine, G. (eds.): Key Methods in Geography, s. 445-459.
CRESWELL, J.W. (1994): Research Design. Qualitative and Quantitative Approach. Sage, Thousand Oaks, 228 s.
DISMAN, M. (1996): Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha, 124 s.
HENDL, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha, 408 s.
KITCHIN, R., TATE, N.J. (2000): Conducting Research into Human Geography : Theory, Methodology and Practice. Prentice-Hall, Harlow, 330 s.
KÜHNL, K. (1985): Výběr ze základních kvantitativních metod socioekonomické geografie. Pedagogický ústav hl. M. Prahy, Praha, 28 s.
MC GUIRK, P. M., O’NEIL, P. (2005): Using questionnaires in qualitative human geography. In: Hay, I. )ed.): Qualitative Research Methods in Human Geography, s. 147-162.
MURDYCH, Z. (1987): Tematická kartografie. MŠ ČSR, Praha, 248 s.
PAVLÍK, Z., KÜHNL, K. (1985): Úvod do kvantitativních metod pro geografy. SPN, Praha, 267 s.
PUNCH, K. F. (2008): Základy kvantitativního šetření. Portál, Praha.
ROBINSON, G.M. (1998): Methods and Techniques in Human Geography. John Wiley and Sons, Chichester, 556 s.
VALENTINE, G. (1997): Tell me about…: using interviews as a research methodology. In: Flowerdew, R., Martin, D. (eds.): Methods in Human Geography: a guide fofr students doing research projects, s. 110-126.
Terénní cvičení se tentokrát uskutečnilo výjimečně v Praze. Hlavním tématem byly nové rezidenční projekty a gated communities nacházející se v JV části Prahy. Toto téma je úzce navázáno na aplikovaný výzkum pro potřeby územního plánování rozhodování v území, výsledky výzkumu byly uplatněny pro Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy a společností SKANSKA.
Terénní šetření se poprvé uskutečnilo v zahraničí a hned v několika zemích. Hlavním tématem bylo mapování fenoménu přeshraniční suburbanizace – rozrůstání metropolitního regionu slovenského hlavního města do Maďarska a Rakouska. Výzkum byl součástí probíhajícího projektu GAČR. Samotný výjezd proběhl v červnu 2019, bylo zmapováno celkem 12 obcí s významnými slovenskými enklávami. Mimo práci v terénu se uskutečnilo také setkání s kolegy, studenty a studentkami z Katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PriF UK v Bratislavě. Poslední den výjezdu byl pak věnován prohlídce prostorově nejrozsáhlejšího slovenského suburbia (Chorvátského Grobu) s místním expertem, doktorem Martinem Švedou .
Cíl případové studie
Cílem případové studie bylo zachytit přeshraniční suburbanizaci na příkladu maďarské obce Rajka a rakouské obce Kitsee. V rámci studie byl využit desk research (vývoj bytové výstavby, vývoj počtu a struktury obyvatel, rešerše mediálních zpráv), terénní mapování nové výstavby (pomocí ArcGIS Collectoru) či rozhovor s dotazníkovým šetřením se starosty obcí.
Výstup
Petříková, V., Sládeček, O. (2019): Slovenská suburbanizace v rakouském a maďarském zázemí Bratislavy (příklad rakouské obce Kitsee a maďarské Rajky). Závěrečná zpráva.
Terénní šetření bylo tentokrát široce zaměřeno na zmapování dopadů rozšiřování závodu Škoda Kvasiny na region Rychnova nad Kněžnou. Výzkumný tým pak zpracovával případovou studii zaměřenou na obec SOLNICE, přičemž studenti měli možnost podílet se na širším výzkumu, který si nechal zpracovat Královehradecký kraj.
Cíl případové studie
Cílem případové studie bylo zmapovat specifické dopady rozšiřování závodu Škoda Kvasiny s cíleným zaměřením na obec Solnice. Dopady byly sledovány primárně ve třech oblastech: denní rytmus obyvatelstva, intenzita dopravy a spokojenost poskytovatelů služeb. V rámci terénního výzkumu bylo využito dotazníkové šetření, terénní mapování, pozorování či sčítání dopravy.
Dílčí oblasti
Výstup
Cejpek, J., Edelmanová, D., Frydrych, P., Klíma, P., Krátošková, B., Pechová, M. (2017): Dopady rozšiřování závodu Škoda Kvasiny a region Rychnov n. Kněžnou. Případová studie Solnice. Výzkumná zpráva. Univerzita Karlova, Praha, 34 s.
V rámci terénního šetření zpracovávaly výzkumné týmy případové studie sídliště KROČEHLAVY v Kladně. Případové studie navazovaly na předchozí dvě výzkumné sondy v území, rozsáhlou studii pro Integrovaný plán rozvoje města (Ouředníček a kol. 2007, IPRM 2008) a dále případovou studii studentů MTVSG v LS 2010/2011 (Dumbrovská a kol. 2011).
Cíl případové studie
Cílem případových studií je zmapovat vývoj kvality rezidenčního prostředí a jeho vnímání obyvateli s důrazem na oblast kriminality a percepce bezpečí. V rámci terénního výzkumu bylo využito dotazníkové šetření, terénní mapování, mentální mapy
Dílčí oblasti
Výstupy
Bursa, O., Kodl, J., Kozáková, B., Pečenka, S., Růžičková, L., Štěpán, M. (2016): Výzkumná zpráva k případové studii sídliště Kročehlavy v Kladně. Bytový fond, rezidenční spokojenost a realitní trh. Výzkumná zpráva
Havlín, B., Plešivčák, P., Seidlová, A., Šustrová, L., Vyšatová, M. (2016): Výzkumná zpráva k případové studii sídliště Kročehlavy v Kladně. Výzkumná zpráva.
V rámci terénního výjezdu v roce 2015 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obcí v bezprostředním zázemí JE Dukovany.
Výzkum je součástí širšího projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment.
Co lidem přináší blízkost JEDU a v jakých ohledech považují její přítomnost za negativní?
Posoudit dopady JEDU na kvalitu života v sousedních obcích.
Dílčí oblasti:
Desk research, terénní mapování, pozorování, rozhovory, dotazník, výzkumná práce v archivech.
Součástí terénního výjezdu byla i návštěva JE Dukovany.
Z terénu
Iva Ritschelová, Klára Vojtěchovská (2015): Vývoj vybavenosti veřejnou autobusovou dopravou v okolí Jaderné elektrárny Dukovany a vnímání elektrárny místními obyvateli . Výzkumná zpráva
Marie Horňáková, Lucie Kotlínová, Martin Koukal, Jan Sýkora (2015): Vývoj občanské a technické vybavenosti a domovního fondu obcí hrotovice a Rouchovany v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Dukovany . Výzkumná zpráva
V rámci terénního výjezdu v roce 2014 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obcí v bezprostředním zázemí JE Dukovany:
Výzkum je součástí širšího projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment.
Co lidem přináší blízkost JEDU a v jakých ohledech považují její přítomnost za negativní?
Posoudit dopady JEDU na kvalitu života v sousedních obcích
Dílčí oblasti:
Vybavenost
Desk research, terénní šetření, rozhovory, dotazník.
Součástí terénního výjezdu byla i návštěva JE Dukovany.
Kristina Dragounová, Jan Elstner, Jana Hrbková, Veronika Jindrová, Ondřej Kubíček, Jana Rozmanová, Veronika Syrovátková (2014): Dopady jaderné elektrárny Dukovany na kvalitu života v sousedních obcích (Dukovany, Rouchovany, Slavětice). Výzkumná zpráva.
V rámci terénního výjezdu v roce 2013 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obce KAMENICE.
Proces suburbanizace a jeho dopady na obec a její obyvatele, sociální a ekonomické prostředí
Dopady na obyvatelstvo – konkrétní dopady pro specifické sociální skupiny obyvatelstva, které jsou suburbanizací nějak znevýhodněny
Dopady na ekonomickou strukturu obce a širšího spádového území, decentralizace pracovních míst. Změny ve struktuře dojížďky.
Dopady na rozvoj obce
Hlavní problémy obce z pohledu obyvatel a aktérů
Příprava výzkumných týmů ještě na Albertově
Tereza Čiháková, Zdeněk Hladík, Petra Komárková, Jana Sládková, Veronika Střechová, Markéta Škaloudová, Pavlína Toporská, Barbora Žemličková (2013): Komerční suburbanizace obce Kamenice. Výzkumná zpráva.
Lukáš Bajt, Stanislava Bicanová, Kateřina Hovorková, Jana Korytářová, Vlasta Mašková, Sylva Švihelová, Markéta Worshová (2013): Rezidenční suburbanizace v obci Kamenice . Výzkumná zpráva.
V rámci terénního výjezdu v roce 2012 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie obce DOLNÍ BŘEŽANY. Výzkum je součástí širšího projektu „Prognóza demografického vývoje a jeho důsledků pro kvalitu života obyvatel v dynamicky se měnících obcích v zázemí českých měst: aplikace v rozvoji a správě území“ (Technologická agentura ČR).
Příprava na místě: zadání terénního cvičení a výjezd do terénu
Celá fotogalerie zde .
Kristýna Benáčková, Petr Dušek, Jan Chalupa, Martina Jílková, Zuzana Kopecká, Ivana Přidalová, Martin Riška, Jan Roháč, Martin Rosol, Miroslav Uhrinčať (2012): Dolní Břežany: projevy suburbanizace a vybavenost obce . Výzkumná zpráva.
V rámci terénního výjezdu v roce 2011 zpracovávaly výzkumné týmy případovou studie sídliště KROČEHLAVY v Kladně.
Porovnání kvality rezidenčního prostředí sídliště a jeho vnímání obyvateli před a po realizaci Integrovaného plánu rozvoje města
Mapování stavu a vnímání prostředí
Situace před: studie Socioekonomická analýza sídliště Kročehlavy
Současná situace: vlastní terénní průzkum, anketa mezi obyvateli a rozhovory s aktéry
Zaměření
Veronika Dumbrovská, Veronika Fenclová, Kryštof Materna, Vojtěch Starý, Bedřich Sýkora, Jiří Zbíral (2011): Výzkumná zpráva k případové studii sídliště Kročehlavy v Kladně . Výzkumná zpráva.
V rámci terénního výjezdu v roce 2010 zpracovaly výzkumné týmy případovou studii obce Letkov v zázemí Plzně. V jedné lokalitě sledovala každá skupina jiné zaměření:
LETKOV – nová část obce – nové výstavba, noví obyvatelé
LETKOV – stará část obce – převažující původní zástavba, starousedlíci
Proces suburbanizace a jeho dopady na obec a její obyvatele
Michal Tobrman, Lucie Štenglová, Petr Němeček (2010): Obec Letkov: suburbánní zóna . Výzkumná zpráva.
Jiří Faflák, Barbora Medalová, Ondřej Pergl, Alena Slezáková, Marie Tinková (2010): Obec Letkov: původní část obce – starousedlíci . Výzkumná zpráva.
V rámci terénního výjezdu v roce 2009 zpracovaly výzkumné týmy případové studie dvou periferních příhraničních obcí na Chomutovsku:
Identifikovat skupiny obyvatel se sníženou kvalitou života způsobenou lokalitou, kde žijí:
Jaké charakteristiky na straně lokality / prostředí mohou snižovat kvalitu života?
Hana Bednářová, Eva Čejková, Luděk Fráně, Zbyněk Janoušek, Tereza Jedličková, Pavel Večeřa, Jana Vinterová (2009): KŘIMOV: případová studie periferní obce. Výzkumná zpráva.
David Hána, Jiří Hrabák, Dana Macešková, Vlastimil Peterka, Jan Staněk, Marie Syrovátková, Leoš Zavřel (2009): Hora Svatého Šebestiána: případová studie obce v periferní oblasti.
V rámci terénního výjezdu v roce 2008 zpracovaly dva výzkumné týmy případové studie ve dvou lokalitách Českobudějovické aglomerace:
Identifikovat skupiny obyvatel se sníženou kvalitou života způsobenou lokalitou / prostředím, ve kterém žijí.
Co může snižovat kvalitu života?
Kdo může být znevýhodněn?
Zaměření na dva procesy
Dopady těchto sociálně prostorových procesů na fyzické a sociální prostředí vybraných lokalit. Důraz na konkrétní dopady pro specifické sociální skupiny obyvatelstva, které jsou těmito procesy nějak znevýhodněny.
Markéta Vyhnánková, Šárka Šustová, Tomáš Brabec, Zdeněk Dušek, Lukáš Sarauer (2008): Hlincová Hora – Kodetka: případová studie suburbánní lokality . Výzkumná zpráva.
Barbora Fořtová, Romana Kopecká, Martina Kopečná, Jan Kůs, Petr Líbal, Filip Ryant, Alžběta Vazačová (2008): Revitalizace vnitřního města: případová studie Pražského předměstí . Výzkumná zpráva.
Publikováno v:
OUŘEDNÍČEK, M., TEMELOVÁ, J., BRABEC, T., VYHNÁNKOVÁ, M. (2009): Pražské předměstí, sídliště Máj a suburbium Kodetka: případové studie proměňujících se lokalit Českobudějovické aglomerace. In: Kubeš, J. a kol.: Urbánní geografie Českých Budějovic a Českobudějovické aglomerace II. Ústav vedy a výskumu Univerzity Mateja Bela v Banském Bystrici, Bánská Bystrica, s. 169-179. (k nalédnutí zde ).
V rámci terénního výjezdu v roce 2007 zpracovaly dva výzkumné týmy případové studie dvou obcí na Javornicku:
Jaké charakteristiky na straně lokality / prostředí mohou snižovat kvalitu života?
Identifikovat skupiny obyvatel se sníženou kvalitou života způsobenou lokalitou, kde žijí:
Ondřej Špaček, Petra Bartolomová, Tereza Gelná, Jana Jíchová, Petr Musil, Martin Šimon, Jan Vanžura, Lenka Vojáčková (2007): BÍLÁ VODA: Případová studie periferní obce . Výzkumná zpráva.
Michaela Boudová, Veronika Kadlecová, Lucia Klimentová, Luboš Matějka, Jan Šatra, Tereza Šíchová, Soňa Ulrychová, Petra Valuchová (2007): UHELNÁ: Případová studie periferní obce . Výzkumná zpráva.
Publikováno v:
Temelová, J., Ouředníček, M., Novák, J., Puldová, P. (2007): Sociálně prostorová diferenciace a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky: Delphi šetření a diskuse u kulatého stolu. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. DVD. ISBN 978-80-86561-81-3.
Urbánní a regionální laboratoř
Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje
Univerzita Karlova
Přírodovědecká fakulta
Albertov 2038/6
128 43 Praha 2 - Nové Město
Kontaktní osoba
Jiří Nemeškal
jiri.nemeskal@natur.cuni.cz
211 951 972
© Urbánní a regionální laboratoř | administrace